Zjištění vědců: Jak reaguje mozek datla na pořádné rány?

Když se v lese ozve hlasité ťukání, všichni vědí, že jde o datla, který dokáže do stromu bubnovat až pětadvacetkrát za sekundu. Vědci se rozhodli vypátrat, jak si se silnými nárazy poradí mozek, a zda nedochází k jeho poškození.

Datlův zobák slouží jako jakési dláto, které ze stromu vysekává svoji kořist.

Datlovití jsou stromoví ptáci, kteří si vysloužili přezdívku "léčitelé stromů". A je potřeba uznat, že se v lese opravdu činí. Svým ťukáním dokážou vyvinout sílu 1200 až 1400 G. Pro porovnání, náraz 60 až 100 g vede u člověka k otřesu mozku.
 
Už v minulých letech se ukázalo, že lebka datla vydrží opravdu hodně. Zjistilo se, že je mnohem silnější než lebka skřivana. Což před lety inspirovalo čínské vědce, kteří zkoumali mechanické vlastnosti lebky datla a na základě těchto výsledků se rozhodli v budoucnu vyrábět bezpečnější přilby pro lidi.

Propojení minulosti s budoucností

Nová studie chtěla zjistit, co se následkem otřesů děje v mozku. "Zajímavé je, že doteď se odborníci zabývali pouze lebkou datla, a nikoho nezajímalo, co na to jeho mozek," říká jeden z autorů studie Peter Cummings z Bostonské lékařské fakulty.
 
Tým využil mozky datlů a pro srovnání i kosů ze sbírek Field Musea v Chicagu a z muzea Harvardu. "Muzea jsou brána jen jako propojení s minulostí, ale je dobré si uvědomit, že můžou skvěle fungovat i jako zdroj nových inovací," upozornil vedoucí studie George Farah.
 
Ben Marks, ředitel ptačích sbírek z chicagského Field Musea řekl: "Protože disponujeme jednou z nejlepších světových sbírek ptáků, dostáváme každý rok přes sto žádostí o zapůjčení vzorků. Některé vzorky pocházejí z 60. let minulého století, a tak není divu, že si mezi zájemci pečlivě vybíráme."
 
"Vzorky byly v dobrém stavu s velmi kvalitní texturou. Zkoumali jsme neuvěřitelně tenké plátky, o šířce méně než pětina tloušťky papíru. Poté se mozková tkáň nabarvila ionty stříbra, což odhalilo větší množství tau proteinů, než tomu bylo u mozků kosů," upozornil George Farah.

Ohrožení jen na první pohled

"Základními buňkami mozku jsou neurony a axony, které jako telefonní linky komunikují mezi neurony. Tau proteiny se táhnou kolem těchto pomyslných telefonních linek – poskytují jim ochranu, stabilitu a zároveň jim ponechávají flexibilitu," vysvětluje Farah.

Tau proteiny pomáhají ke stabilizaci mozkových buněk. Pokud je jich ale nadměrné množství, může to poškodit "komunikaci" mezi neurony. Při narušení mozku se tau proteiny množí, a následkem toho se u lidí narušují kognitivní, motorické a emociální funkce mozku.

Skutečnost, že mozky datlů obsahovaly větší množství těchto proteinů, však automaticky nevede k závěru, že by u datlů docházelo ke stejnému poškození mozku jako u lidí. Nabízí se zcela jiný závěr.  
  
Když si uvědomíme, že datlovití jsou tu již 25 milionů let, musíme si položit otázku, proč – pokud by docházelo k poškození mozku – by evoluční adaptace nezastavila sebedestruktivní chování? Možnou odpovědí je, že zvýšené množství tau proteinů u datlů nevede k poškození. Mozek ptáka, narozdíl od lidského, si dokázal vytvořit potřebnou ochranu.
 
Vědci proto pevně věří, že výsledky studie by nám mohly hodně pomoci. "Je to slibný krok vpřed, jak zachránit lidi s neurodegenerativním onemocněním mozku, jako je například Alzheimer," dodává Cummings.

Mohlo by vás zajímat: