Čeští egyptologové z Univerzity Karlovy objevili v pohoří Sabaloka ve středním Súdánu jedno z největších severoafrických pohřebišť pravěkých lovců-sběračů. Podle odhadů se v něm nachází 400 až 450 pohřbených lidí. Poslední súdánské objevy české expedice zásadním způsobem doplňují a obohacují poznání vědců o nejstarším civilizačním vývoji oblasti Nilu a severovýchodní Afriky, informovala  ČTK Lenka Suková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK.

"Přesto, že projekt nadále pokračuje, již nyní ho lze označit za primární vědecký výzkum zásadního významu," uvedl ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Pohřebiště z období mezi 8. až 6. tisíciletím před naším letopočtem se nachází v pohoří Sabaloka zhruba 80 kilometrů severně od Chartúmu, hlavního města Súdánu. 

Češi jako první

Kosterní pozůstatky z 8.–6. tis. př. Kr., pohoří Sabaloka, Súdán, výzkum ČEgÚ FF UK. FOTO: Ladislav Varadzin

Oblast pohoří ještě do roku 2009, než přišli čeští vědci, nebyla archeologicky prozkoumána. Výzkum pravěkého osídlení, na němž se podílí i další odborníci, proto může poskytnout cenné doklady způsobu života a ekonomiky lovců, sběračů a rybářů i poznatky o nástupu chovatelství dobytka. V současnosti však lokalitu ohrožuje plánovaná stavba přehrady na šestém nilském kataraktu, píše se v tiskové zprávě.

Řadu afrických nálezů zkoumají vědci i přímo v České republice. Zatím vyzdvihli zhruba 30 kosterních pozůstatků, díky nimž mohou zkoumat zdravotní stav pravěkých Afričanů i životní podmínky, v nichž lovci a sběrači žili. Mezi předměty vyniká vzácný soubor ozdob lidského těla – korálky a přívěsky z mušloviny, skořápky pštrosích vajec a kosti – a zlomky rytých motivů zdobených jehlic a kosmetického náčiní z kosti a patrně též zvířecích rohů.

Jedno z nejvýznamnějších nalezišť

Pohled do prostoru zaniklého pravěkého jezera, pohoří Sabaloka, Súdán, výzkum ČEgÚ FF UK. FOTO: Ladislav Varadzin

Kromě pohřebiště se podařilo objevit a částečně prozkoumat také síť sídlištních lokalit. Svou hustotou a bohatstvím pozůstatků se zařadila mezi nejvýznamnější naleziště z období před nástupem zemědělství v severovýchodní Africe.

Rozprostíralo se okolo již neexistujícího jezera, objeveného českou expedicí, které bylo zdrojem potravy a díky dochovaným sedimentům je zároveň mimořádným pramenem pro poznání proměn přírodního prostředí a klimatu v severovýchodní Africe.

Zlomky kostěného náčiní zdobeného rytými geometrickými motivy, pohoří Sabaloka, Súdán, výzkum ČEgÚ FF UK. FOTO: Martin Frouz

Svým způsobem vědecký poklad představují právě kosterní pozůstatky zatím bezmála třiceti jedinců vyzdvižených z nově objeveného pohřebiště, které poskytují unikátní informace o zdravotním stavu a životních podmínkách místních lovecko-sběračských populací.

Čeští egyptologové mají ve světě velmi dobrou pověst. Expedice Karlovy univerzity úspěšně působí také v Egyptě a je největší českou vědeckou expedicí pracující v zahraničí.

 

Zdroj: ČTK / Český egyptologický ústav FF UK
Úvodní foto (archeologický výzkum na sídlišti Sfinga, pohoří Sabaloka, Súdán): Ladislav Varadzin

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Byl Mojžíš otcem Tutanchamona? Myslel si to nejen Sigmund Freud
• Ukradli Achnatona a hodili ho do smetí
• Rozkrádání egyptské historie