Jako z Indiana Jonese: Hrobka prvního čínského císaře je plná pastí a rtuti
Důmyslně nastražené smrtící pasti obklopující poklady dávných civilizací známe z dobrodružné série o Indiana Jonesovi a podobně laděných filmů. Tajemné nástrahy ale nahánějí archeologům i v reálném životě. Zářným příkladem je pohřební komplex prvního čínského císaře Čchin Š'-chuang-ti.
První čínský císař vládl zemi v letech 221 až 210 př. n. l. a traduje se, že byl pohřben se spoustou drahocenných pokladů. Aby byly cennosti pečlivě uchráněny před zloději, pro uložení císařových ostatků byl vybudován hned celý pohřební komplex rozkládající se na ploše neuvěřitelných 46 kilometrů čtverečních. Pokud byste se chtěli k pokladům dostat, museli byste údajně překonat celou řadu propadlišť, automatických kuší a jiných nástrah, které po více než tisíci letech už vůbec nemusejí fungovat, ale nikdo nemůže vyloužit, že nějaké z nich fungovat ještě budou.
V komplexu se totiž dodnes zachovaly terakotové sochy císařových vojáků, služebníků i koní. Podle vědců byly sochy chromovány, aby odolaly zubu času. Dá se proto předpokládat, že se podobné péče dostalo i nástrahám.
Už jen sama terakotová armáda je pozoruhodným a cenným nálezem. Soch je tu nashromážděno přes 8 tisíc a každá z nich nese odlišné rysy obličeje. Samotná hrobka s ostatky císaře však dosud otevřena nebyla, a to nejen kvůli údajným pastem. V hrobce totiž byla zjištěna vysoká koncentrace rtuti, která by zabila každého sebelépe vyzbrojeného archeologa, a je tak mnohem silnějším ochráncem mrtvého než slavná Tutanchamónova kletba.
Paradoxem je, že sám Čchin Š'-chuang-ti zemřel po požití rtuti obsažené v domnělém elixíru nesmrtelnosti. Za další paradoxní perličku pak můžeme považovat fakt, že ačkoli císař pevně věřil tomu, že se smrti nikdy nedočká, vlastní hrobku začal stavět hned po nástupu k moci. Na rozkaz jeho nástupce byly po jeho smrti popraveny i všechny císařovy konkubíny, které neměly syny - prý aby měl Čchin Š'-chuang-ti na onom světě příjemnou společnost.
