ŠTÍTEK: UNESCO

Obchůzku ve skanzenu limituje počet návštěvníků, který nesmí překročit tisíc. Proto se akce letos opět ruší.
Koronavirus stále vítězí nad pořádáním akcí ve skanzenu na Veselém Kopci, jenž je ve správě Muzea v přírodě Vysočina. Epidemická opatření podobně jako vloni zařízla tradiční masopust, kterého se v případě příznivého počasí účastnily tisíce návštěvníků. Maškary, jež jsou zapsány do seznamu nehmotného dědictví UNESCO, ale mohou lidé v některých obcích na Hlinecku spatřit.
49 fotografií

Zase ten covid. Tisíce lidí přijdou o zábavu, masopust na Veselém Kopci nebude

Chrudimsko
Karlštejn.
Deset míst ve středních Čechách letos prostě musíte vidět. Ať už to bude poprvé v životě, nebo se přijedete podívat, jak se mění a co nabízejí nového. To je poselství, s nímž se Středočeská centrála cestovního ruchu nově obrací nejenom na návštěvníky kraje, ale i na jeho obyvatele. Čerstvě představila „top 10“ příležitostí k výpravám za zážitky, poučením, ale i k aktivnímu pohybu pro letošní rok.
12 fotografií

Od Archevity po Kvantario: deset tipů pro nové informace, pohodlí i zábavu

Z okolí
Skupina historického šermu a oživlé historie "Knížecí Družina Morava" na Slovanském hradišti v Mikulčicích.
Několikrát ročně se vydává Tereza Hemzová s rodinou na Slovanské hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku. „V létě je to příjemný celodenní výlet," řekla mladá žena z nedalekých Lužic. Tato turisticky atraktivní lokalita už několik let usiluje o zápis na seznam světového dědictví Unesco. Zatímco Lednicko-valtický areál nebo vila Tugendhat letos slaví výročí, slovanské hradiště zatím na přijetí do unikátní společnosti čeká.
21 fotografií

Snaha mikulčického hradiště o Unesco. Připravují nový pokus i s Pohanskem

Volný čas
Netradiční orientační běh "Pekelnej parkáč".
Putování ke všem čertům přes Kutnou Horu aneb „Pekelnej parkáč„ je název skorelaufu na podporu pohybu v době adventu, zvláště toho orientačního pohybu. Do 6. ledna se můžete běhu zůčastnit kdykoli, pouze 2 kontroly v parcích mají časové omezení, zbylých 22 je bez časového omezení, celkem vás tedy čeká 24 kontrol. Jejich pořadí si při něm volíte dle svého uvážení. Primárně je akce určena pro rodiny s dětmi, zůčastnit se ji však mohou všechny věkové kategorie. 
4 fotografie

Pekelnej parkáč pokračuje i v době vánoční a povánoční!

Čtenář reportér
Vila Tugendhat v Brně.
Jako nenápadný skvost ohodnotil brněnskou Vilu Tugendhat Roman Figura z Břeclavi. Vila ho jako návštěvníka překvapila svou energií. „Zaujalo mě také, jak je vnitřní prostor důmyslně propojený přes velká okna se zahradou,“ poznamenal. S obdivem není jediný. Dům patří k nejvýznamnějším světovým stavbám svého druhu. Ve čtvrtek uplynulo dvacet let od jeho zapsání do seznamu světového dědictví Unesco ve finských Helsinkách.
8 fotografií

20 let brněnské vily Tugendhat v UNESCO: obří zájem lidí, chtějí zvýšit kapacity

Brněnsko
Břeclavan Radim Stráník začal začátkem letošního roku vyrábět vlastní zkvašenou rajčatovou omáčku pod názvem FerMato. Na snímku s partnerkou a synem.
Šťavnatá rajčata přímo ze zahrady měl odmalička nejraději. V sezoně, kdy dozrávala, se postavil k záhonu a dokázal jíst jedno za druhým. Podobně to měl s kysaným zelím, zkvašenými okurky čili kvašáky, veškerou fermentovanou zeleninou a později i s ovocem. Byla proto jen otázka času, kdy to třicetiletý Břeclavan Radim Stráník, kulaté červené plody a proces kvašení dají dohromady, aby společně vytvořili FerMato neboli FERmented toMATO. Tedy jedinečnou zkvašenou rajčatovou omáčku.
10 fotografií

Muž propadl fermentaci. Vytvořil jedinečnou omáčku ze zkvašených rajčat

Příběhy a rozhovory
Břeclavan Radim Stráník začal začátkem letošního roku vyrábět vlastní zkvašenou rajčatovou omáčku pod názvem FerMato. Na snímku s partnerkou a synem.
Šťavnatá rajčata přímo ze zahrady měl odmalička nejraději. V sezoně, kdy dozrávala, se postavil k záhonu a dokázal jíst jedno za druhým. Podobně to měl s kysaným zelím, zkvašenými okurky čili kvašáky, veškerou fermentovanou zeleninou a později i s ovocem. Byla proto jen otázka času, kdy to třicetiletý Břeclavan Radim Stráník, kulaté červené plody a proces kvašení dají dohromady, aby společně vytvořili FerMato neboli FERmented toMATO. Tedy jedinečnou zkvašenou rajčatovou omáčku.
10 fotografií

Břeclavan propadl fermentaci. Vytvořil jedinečnou omáčku ze zkvašených rajčat

Břeclavsko
Katelánka lednického zámku Ivana Holásková.
/ROZHOVOR/ Statisíce turistů i stovky milionů korun získal v posledních letech zámek v Lednici na Břeclavsku. I díky tomu, že je součástí světového kulturního dědictví Unesco. Lednicko-valtický areál patří na seznam už pětadvacet let. „Stát do památek, které jsou v Unesco vkládá opravdu velké peníze," říká Ivana Holásková, která je kastelánkou lednického zámku už od momentu připsání areálu do prestižní společnosti.
39 fotografií

Do Lednice míří lidé z celého světa. Půl milionu je strop, říká kastelánka

Břeclavsko
Minaret u Lednice na Břeclavsku v zimním hávu. Fasáda v přízemní části svítí novotou, 9.2.2021
/FOTO/ Davy turistů obdivují každoročně zámek v Lednici na Břeclavsku. Někteří si prohlédnou interiéry lichtenštejnské památky, jiní zvolí procházku zámeckým parkem. Obrovskému zájmu návštěvníků se ale těší celý Lednicko-valtický areál. V úterý uplyne už čtvrtstoletí od doby, kdy se stal součástí seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
19 fotografií

Čtvrt století v UNESCO. Zápis Lednicko-valtického areálu přinesl i řadu omezení

Cestujeme
Minaret u Lednice na Břeclavsku v zimním hávu. Fasáda v přízemní části svítí novotou, 9.2.2021
/FOTO/ Davy turistů obdivují každoročně zámek v Lednici na Břeclavsku. Někteří si prohlédnou interiéry lichtenštejnské památky, jiní zvolí procházku zámeckým parkem. Obrovskému zájmu návštěvníků se ale těší celý Lednicko-valtický areál. V úterý uplyne už čtvrtstoletí od doby, kdy se stal součástí seznamu světového kulturního dědictví Unesco.
19 fotografií

Čtvrt století Lednicko-valtického areálu v Unesco: chlouba i důvod k omezením

Břeclavsko
Společnost pro zachování hořických pašijových her v čele se svým předsedou Miroslavem Kultákem má před sebou plno práce.
Setkání Europassionu v roce 2023 bude v Hořicích velká událost. Městys se Společností pro zachování hořických pašijových her proto nyní společně napínají síly, aby se jim všechny plány podařilo zrealizovat. Protože to znamená, že do Hořic přijedou zástupci pašijových společností z celé Evropy, čili zhruba 300 delegátů z 30 zemí. Hořičtí do té doby chtějí zrekonstruovat faru u kostela, kterou vlastní vyšebrodští cisterciáci a je dlouhé roky z devadesáti procent nevyužitá.
4 fotografie

Hořické pašije mají velké plány: Chystají muzeum a žádost o zápis do UNESCO

Českokrumlovsko
Vánoční výstava v Městském muzeu v Mimoni.
Patří mezi světový unikát zapsaný do seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Hvězdičky, andílci, zvonečky, zvířátka, ale i jízdní kola, kočárky, letadélka nebo lokomotivy. To jsou ikonické vánoční ozdoby ze skleněných foukaných perliček, na které se jako jediná na světě specializuje rodinná firma v Poniklé na Semilsku. Stovky jejích výrobků jsou nyní k vidění v Městském muzeu v Mimoni na Českolipsku.
48 fotografií

FOTO: V muzeu v Mimoni už mají Vánoce. K vidění jsou tu i unikáty z perliček

Českolipsko
Kostýmy se dědí z generace na generaci. K obchůzce patří muzika, koblihy, i nezbedné kousky.
Deset let loni uplynulo od chvíle, kdy se maškarní tradice z Hlinecka dostala na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Oslavy se ale nekonaly, protože covid všechny společenské a kulturní akce zrušil. A tak se slavilo jedenácté výročí, a to v Hlinsku v režii Národního muzea v přírodě a Muzea v přírodě Vysočina. Setkali se tam pracovníci v oblasti tradiční lidové kultury se starosty dotčených obcí a neformálními organizátory a účastníky masopustních obchůzek.
6 fotografií

Maškary z Hlinecka jsou na seznamu UNESCO jedenáct roků. Uvidíme je? To se neví

Chrudimsko
Hustopečští gymnazisté s pomocí projektu Erasmus vyrazili poznávat Francii.
Do francouzské školy LEGTA v Rouillonui nedaleko Le Mans vyrazili v říjnu studenti  hustopečského Gymnázia T. G. Masaryka. Pokračoval  tak projekt Erasmus+KA2. První dvě setkání dvouletého výměnného projektu studentů se uskutečnila v říjnu 2019, loňská setkání se nemohla uskutečnit z důvodu epidemie Covid a tak jsme šťastni, že jsme letošní setkání zvládli zorganizovat i za přísných epidemických opatření, kdy mohli vycestovat jen studenti a učitelé plně očkovaní. Děkujeme Jarmile Čeperové za pěkný příspěvek a fotky.
9 fotografií

Po dvou letech za přáteli. Hustopečští gymnazisté vyrazili do Francie

Čtenář reportér
Petr Mužák z českolipského muzea ukazuje nálezy zkamenělin z okolí Bezdězu a z Podještědí.
Slavnostní prezentace nové virtuální stezky v geoparku Ralsko se uskutečnila v pátek 1. října v areálu zámku v Doksech za účasti četných hostů, mezi nimiž byli představitelé partnerského německého geoparku Muskauer Faltenbogen v čele s jeho ředitelkou Nancy Sauer, dále starostka Doks Eva Burešová a zastupitelé města, zástupci Technické univerzity Liberec a jiných zainteresovaných či spolupracujících institucí.
5 fotografií

Do Ralska za železným pokladem. Nová virtuální stezka provede parkem

Čtenář reportér
Mísa z kolekce Antik, rok 1941.
Sklářství se v Čechách trvale rozvíjí od 13. století a i přes nahrazování mechanickou a automatickou výrobou je ruční výroba skla udržována do dnešních dnů. Potřeba chránit a podporovat postupně mizející řemeslo vyústila v úsilí o nadnárodní ochranu. V současné době je připravována nominace na zápis ruční výroby skla do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). Společně s Českou republikou nominaci připravují také Finsko, Maďarsko, Německo, Španělsko a Francie, která přípravné práce koordinuje. Své zastoupení v nominaci mají i skláři Zlínského kraje.

Sklářské řemeslo ze Zlínského kraje usiluje o zápis do seznamu UNESCO

Čtenář reportér
Mísa z kolekce Antik, rok 1941.
Sklářství se v Čechách trvale rozvíjí od 13. století a i přes nahrazování mechanickou a automatickou výrobou je ruční výroba skla udržována do dnešních dnů. Potřeba chránit a podporovat postupně mizející řemeslo vyústila v úsilí o nadnárodní ochranu. V současné době je připravována nominace na zápis ruční výroby skla do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). Společně s Českou republikou nominaci připravují také Finsko, Maďarsko, Německo, Španělsko a Francie, která přípravné práce koordinuje. Své zastoupení v nominaci mají i skláři Zlínského kraje.

Sklářské řemeslo ze Zlínského kraje usiluje o zápis do seznamu UNESCO

Čtenář reportér
Mísa z kolekce Antik, rok 1941.
Sklářství se v Čechách trvale rozvíjí od 13. století a i přes nahrazování mechanickou a automatickou výrobou je ruční výroba skla udržována do dnešních dnů. Potřeba chránit a podporovat postupně mizející řemeslo vyústila v úsilí o nadnárodní ochranu. V současné době je připravována nominace na zápis ruční výroby skla do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). Společně s Českou republikou nominaci připravují také Finsko, Maďarsko, Německo, Španělsko a Francie, která přípravné práce koordinuje. Své zastoupení v nominaci mají i skláři Zlínského kraje.

Sklářské řemeslo ze Zlínského kraje usiluje o zápis do seznamu UNESCO

Čtenář reportér