Metafory v jazyce i mysli: V Česku máme z lásky zlomená srdce a v Laosu játra

Metafory prostupují celý náš život – v jazyce, v myšlení i dennodenní činnosti. U nás v Česku nešťastná láska zlomí srdce, ale třeba v Laosu "umí" lámat játra…

Metafory v jazyce i mysli: V Česku máme z lásky zlomená srdce a v Laosu játra

Játra jsou v naší kultuře spojována převážně s emocí veselosti, pocházející z nadměrné konzumace alkoholu. Hmongům, žijícím v hornatých částech Laosu, se však mohou játra „zlomit“, aniž by předtím ztvrdla. Jsou totiž projevem smutku a mohou bolet podobně jako „zlomené srdce“.

Mozek v žaludku

Láska prochází žaludkem je, ruku na srdce, opravdu provařené klišé. Dříve snad donutilo ženy naučit se vařit, jelikož ta, která neuměla „rajskou jako od maminky“, neměla velkých vyhlídek na vdavky. Pokud však budeme brát tento výrok vážně, zjistíme, že životní praxe nemusí být daleko od „vědecké pravdy“.

Naše emoce se totiž vaří „v útrobách“ jako v Papinově hrnci. Dobré jídlo, podobně jako láska, způsobuje člověku příjemné pocity; serotonin, „hormon dobré nálady“ se ostatně vytváří z naprosté většiny ve střevech.

Aby toho nebylo málo, v žaludku se skrývá náš „druhý mozek“, tzv. „enterický nervový systém“, který po mozku představuje druhé největší neurální seskupení. Jeho projevem je jak trémou stažený žaludek, tak pověstní „motýli v břiše“. Naše trávící orgány jsou zkrátka „domovskou adresou“ pestré směsi pocitů, intuice, dobré, či špatné nálady.

Alkohol, večírky a zase alkohol – tak vypadal život Keltů v době železné

Zlomená játra

Hmongům, žijícím v horských oblastech Laosu, kupříkladu smutek „láme játra“. Alespoň to zjistil psychiatr Christian Postert na základě svého terénního antropologického výzkumu. Hmongové, podobně jako my, vyjadřují emoce metaforicky na základě vlastní tělesné zkušenosti.

Michal Josephy: Přežít zlomená srdce. Rozhovor se Zuzanou Boehmovou

V jejím rámci je každý významnější orgán spojen s rozumovou, emocionální či společenskou funkcí, prostřednictvím níž si lidé dané kultury vytvářejí svůj jazykový obraz světa .

Tusiab“ – „zlomená játra“ tak u Hmongů představují těžký smutek, který je však odlišný od naší odevzdané a pasivní deprese. „Zlomení jater“ je spíše společenskou reakcí a účastí, která vzniká na základě narušení příbuzenských, mileneckých či morálních vazeb. To však neznamená, že by se nejednalo o emoci bolestivou: naopak je vědci připodobňována k tomu, co my nazýváme zradou či „zlomením srdce“.

Láska je válka

Hmongové však mají emoce, jako tuk, usazený v játrech, – není to však ku podivu o nic více, nežli to, že my je přechováváme v srdci. V obou případech jde o metafory, prostřednictvím nichž vyjadřujeme citové vztahy. Lingvisté George Lakoff a Mark Johnson tvrdí, že „metafora prostupuje celý náš každodenní život, a to nejenom v jazyce, nýbrž i v myšlení a činnosti“.

Láska – jako cit „z nejvyšších“ –bývá pomocí metafor nejčastěji vykreslována romanticky: jako procházka růžovým sadem či spojení dvou kdysi rozlomených a odloučených částí dokonalého celku.

Povaha lásky je však stejně tak neromantická, násilná a válečná. Již samotné spatření „sex- bomby“ nás „omráčí“ a „vyrazí nám dech“. Po „zasáhu Amorova šípu“ se nezřídka „podlomí kolena“.

Musíme však znovu vstát, začít lásku „dobývat“ a zároveň „likvidovat soky“. V okamžiku, kdy „pevnost dobydeme“, začneme se někdy naopak „lásce bránit“ a připravovat se třeba na „rozvodové boje“. Není tak příliš k podivu, že nejeden náš láskyplný vztah končí jak „zlomeným srdcem, tak i játry“…

Není bez zajímavosti, že lékař Galén (129–210 nebo 216), který navázal na Hippokratovo učení o nemoci jako o nevyváženém poměru čtyř „tělesných šťáv“, považoval játra za centrum živého organismu (srov. angl. live (živý) – liver (játra)). Podle Galénova názoru játra vytvářela krev a řídila metabolismus – srdce oproti tomu považoval za zdroj vrozeného tepla, rozváděného do organismu. Prvky tohoto medicínského učení se uplatňovaly i ve středověku, což se podnes projevuje třeba v anglické frázi „lily-livered“, která původně znamenala to, že se v játrech nenachází dostatek žluté žluči (hněvu, odvahy), což vedlo k zblednutí či vybělení jater a k zbabělosti.
 


Úvodní foto: Michal Josephy 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Vložit příspěvek Diskuze k článku

Všechna pole jsou povinná.

Do diskuse ještě nikdo nepříspěl. Buďte první.