Vše, co jíme, ovlivňuje zdraví nečekaným způsobem

Geneticky upravené potraviny jsou terčem kritiky kvůli možným negativním, ale doposud neprokázaným účinkům na lidský organismus. Čínští vědci narazili na mechanismus, kterým vlastně cokoli, co přijímáme, může ovlivnit lidský organismus. Informuje o tom server Alternet.org.

Vše, co jíme, ovlivňuje zdraví nečekaným způsobem

Na Univerzitě v Nankingu genetici našli krátké útržky rýžové ribonukleové kyseliny (RNA) v krvi a orgánech lidí, kteří konzumovali geneticky upravenou rýži. Tyto útržky se vážou podle zveřejněné studie na receptory lidských jaterních buněk a ovlivňují absorpci cholesterolu z krve.

Krátké úseky RNA, označované mikroRNA (zkráceně miRNA), byly objeveny již před deseti lety. Hrají aktivní roli při vzniku některých lidských onemocnění, jako je rakovina, cukrovka či Alzheimerova choroba. Zjednodušeně řečeno většinou působily jako tlumič nebo vypínač určitých genů a přímo tak stimulovaly rozvoj nemoci.

Čínský výzkum poprvé spojil konzumaci rostlinné potravy a její miRNA s ovlivněním funkce v lidských buňkách.

Jídlo většinou posuzujeme na základě jeho kalorické hodnoty, obsahu tuků a vitamínů, různých prvků kyselin. Co však víme o genových regulátorech? Podrobné zkoumání tohoto mechanismu může osvětlit různé vztahy koexistenci druhů, či ve vztazích dravec-kořist. U lidí může podobný výzkum odhalit zdroj metabolických poruch a alergií.

Pizza, kterou jsme si neobjednali

Objevení role miRNA narušuje centrální dogma genetiky, které genetické kódování přirovnává v objednání pizzy. DNA objednává druh pizzy, RNA komunikuje specifika pizzy s kuchařem. Tenhle mechanismus funguje a pizza odpovídá objednávkám.

Jenže pokud jsou buňky jakožto pekárny bombardovány desinformacemi v podobě miRNA, nemusí být napečen odpovídající počet pizz, zrušit objednávku úplně nebo do ní přimíchat pizzy, které nikdo nechtěl. 

Lidské potraviny jsou spojeny s manipulací - šlechtění a chovem - od počátku zemědělství. Nicméně až v posledních dvaceti letech se s rozvojem genetiky cíleně mění jejich vlastnosti ve velmi krátkém časovém horizontu.

Různé druhy zisku

V roce 1994 byla RNA poprvé komerčně použita pro vypěstování rajčete se zvýšenou trvanlivostí. Od té doby se s pomocí manipulace RNA podařilo dosáhnout vypnutí genů u hmyzích škůdců, kteří tak za svůj nálet na geneticky upravené plodiny zaplatil smrtí. V Číně podobnou manipulací housenky napadající bavlník, konzumací geneticky modifikované rostliny ztrácejí schopnost zpracovat v bavlníku přirozeně přítomný toxin gossypol a hynou.

Kritici podobných genových modifikací upozorňují, že mezi člověkem a hmyzem není z pohledu genetiky až tak velký rozdíl. Přitom kontrola potravin sleduje pouze, zda je výsledný produkt netoxický. Ovšem vliv pozměněné DNA se odhaluje mnohem hůře a neprojeví se bezprostředně jako otrava.

Čínský výzkum ukazuje, že dosavadní pravidla a kontrolní mechanismy v genových manipulacích s potravinami nemusí stačit.Při ohromné produkci, jaké dosahují obrovské firmy jako Monsanto, je potencionální hrozba značná, přestože zájmem komerční sféry je zisk a nikoli hubení konzumentů. Nicméně nové kontrolní mechanismy testování by zavádění geneticky modifikovaných potravin prodloužily, a také prodražily. Je otázkou, co je důležitější…

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.