Za starým Egyptem se vydejte do Káhiry, za přírodními vědami do Londýna (neb Darwin byl Brit tělem i duší) a za Rembrandtem do Nizozemska. Ale jsou sbírky, jejichž věhlas překračuje kontinenty. Louvre či Ermitáž jsou prostě a jednoduše značky. Představme si nejvyhlášenější světová muzea.

1. Louvre: Za Monou Lisou i islámským uměním

„Taky vás překvapilo, jak je obraz Mony Lisy malý?“ zeptala se kolegyně a otázka se stala pro tento obraz univerzální. Zarámovaná tvář ženy, kterou zná celý svět, má velikost pouhých 77 x 53 centimetrů a usmívá se zpoza neprůstřelného skla. Mona Lisa sice mezi stovkami tisíc exponátů vyniká svou známostí, ale rozhodně není jediným důvodem vysoké návštěvnosti. Sbírky jsou rozšiřovány už po staletí, konkrétně od 5. září 1888, kdy bylo zákonem ustanoveno 7 muzejních oddělení.

Obrazem: Leonardo da Vinci navrhl i dámskou kabelku. Takhle vypadá 

Nově se nabízí zrekonstruovaná sbírka islámského umění, jež evropskému návštěvníkovi dlouho unikalo. Aby se islámské historické artefakty dostaly na titulky běžného tisku, bylo nutno začít vykrádat muzeum v Bagdádu či odstřelit mohutné sochy Buddhů v Afghánistánu. Už jen samotná procházka kolem muzejního komplexu Palais du Louvre stojí za to. Dodnes totiž neutichly diskuze na téma, zdali se skleněná pyramida vyčuhující z podzemí mezi historické budovy hodí, či nikoliv.

 

2. Ermitáž (Rusko): 3 miliony exponátů a umění ze Sibiře

Sovětský svaz si kultury, tedy té, jež nekorespondovala s jeho světonázorem, moc nevážil. Z kostela udělal Muzeum ateismu, ze Zimního paláce (dnes jeden z výstavních prostor Ermitáže) udělal symbol zlomené a poražené carské moci, část kulturní fronty rozprášil a hodnotné exponáty z dob „zlého“ carského Rusko schoval do hlubin depozitářů. Když Kateřina II. koupila roku 1764 první sbírku umění od německého obchodníka Johanna Ernsta Gotzkowského, určitě netušila, že položila základ k jedné z nejreprezentativnějších světových sbírek. I přes sovětské čistky je dnes v Ermitáži uchováno přes tři miliony exponátů, na které se jezdí dívat milovníci umění celého světa. Vždy vidí ale jen zlomek z celkového bohatství, protože ani stovky sálů, jimiž muzeum disponuje, není schopno pojmout a vystavit vše.

Parazitologické muzeum v Tokiu ukazuje i devítimetrové tasemnice

Tento handicap poněkud nahrazují časově omezené výstavy, ale ani ty nezvládají představit bohatství sbírek v celé bohatosti. Ve stínu nejznámějších expozic, kam bezesporu patří západní malířské umění (Svatý Sebastián od Tiziana, Madona s děťátkem od Raphaela, nebo Danae od stejného autora, proslavená tím, že na obraz nožem a kyselinou zaútočil vandal), se nenápadně krčí například sbírky prehistorického umění z oblasti Sibiře, jež si nechal sestavit Petr Veliký. Kde jinde by měly být k vidění vidět zlaté a stříbrné ozdoby pocházející z 4.–5. století př. n. l, než v Rusku?

3. Smithsonův institut: 19 institucí v jedné, 137 milionů předmětů

Smithsonův institut (angl. The Smithsonian Institute) není jedno muzeum či výzkumné centrum, ale rovných 19 institucí tvořících vědecko-výzkumný a populárně-naučný celek s neuvěřitelnou šíří záběru: od umění, designu a přírodních věd až po historii amerických indiánů či poštovních známek. Do tohoto výčtu je zahrnuto i zatím neexistující Národní muzeum africko-americké historie, jehož otevření je plánováno na rok 2015. Muzeum disponovalo v roce 2010 rozpočtem 761,4 milionu dolarů, z čehož je 65 procent z veřejných zdrojů. S tím už se dá leccos udělat. Naprosto největší podíl na množství exponátů má National Museum of Natural History, jež skrývá ve svých prostorách 126 milionů položek z celkového množství 137 milionů sbírkových předmětů. Součástí komplexu je i zoologická zahrada, v níž se 16. září 2012 dočkali naprosto famózního přírůstku: na základě umělého oplodnění porodila samice pandy velké zdravé mládě. Zakladatel James Smithson, britský přírodovědec s obrovským záběrem znalostí (studoval chemické složení lidských slz i hadího jedu), by měl bezesporu radost.

  

4. Národní antropologické muzeum (Mexiko): 8 hektarů muzejních pozemků

Pokud někoho zajímají středoamerické domorodé kultury, rozhodně by neměl minout muzeum Museo Nacional de Antropología, umístěné nedaleko zoologické zahrady na "Vrchu kobylek" (Bosque Chapultepec).

Olmékové, Aztékové, Zapotékové, kultury Oaxaca či Teotihuacánu i dnes tak populární Mayové – to vše se tu nabízí k prozkoumání. Ale nic vám nebrání pojmout svou procházku lidskou historiíí od skutečného začátku. Neandrtálci, pitekantropové, australopitekové a další předchůdci člověka moudrého sídlí hned v prvním sále, takže opravdu lze začít "z gruntu".

Jedním z nejobdivovanějších exponátů je aztécký kalendář, který je občas v médiích někdy mylně vydávaný za mayský. Nemá smysl oslňovat počtem exponátů – tady promlouvá jiné číslo: 2 miliony návštěvníků ročně!

5. Metropolitní muzeum umění v New Yorku: Umění indiánů

Rousseaův obraz Lví hostina. Zdroj: Wikipedia

Jste-li milovník umění a v New Yorku minete Metropolitan Museum of Art, udělali jste poměrně zásadní chybu. „MET je pro New York totéž, co Louvre pro Paříž,“ hlásá muzeum s nemalou dávkou sebevědomí. Vzhledem k historii porovnání poněkud pokulhává, nicméně se této instituci nedá upřít světová proslulost. Na první pohled to vypadá, že USA založené roku 1776 se nemohou pochlubit historickou sbírkou „svého“ umění, takže Američanům nabízejí historii evropskou či africkou.

Ale nebuďme nespravedliví, nová kolekce nazvaná Americká křídla se věnuje právě americkému umění 19. a 20. století. Ale pokud vás zajímá Egypt, Blízký východ či Oceánie, taky rozhodně nebudete zklamáni. Zajímá vás řecké či římské umění? Buďte vítáni. Rozhodli jste se poznat umění domorodých indiánů? Jste tady správně! Zvláštní sál má byzantská Evropa stejně jako gotika. Fotíte? Zdejší kolekce fotografií obsahuje 20 000 děl. Najít důvod, proč se Metropolitnímu muzeu vyhnout, dá opravdu práci. 

6. Egyptologické muzeum v Káhiře: Mumie, šperky a sochy

Faraonové a jejich civilizace táhne. Život ve stínu pyramid se v některých aspektech nezměnil a starý Egypt se stal největším turistickým tahákem země. Život starověkého Egypta s mumiemi, propracovaným systémem kast a bohatstvím náboženských rituálů dodnes není řádně rozklíčován. Tajemství táhne a pod jeho roušku můžete nahlédnou v káhirském muzeu. 136 000 artefaktů, od obrovských soch a pohřebních sarkofágů až po drobné šperky, jen zhruba nastíní existenci složité a stále tajemné starověké egyptské společnosti. Jít do muzea a vidět pyramidy – to je dobrý základ umožňující se do Egypta zamilovat. 

7. Přírodovědné muzeum v Londýně: Dinosaurus naživo

V 70 milionech sbírkových exponátů se skrývají taje botaniky, entomologie, mineralogie, paleontologie a zoologie. Už obrovský dinosaurus – diplodok – ve vstupní hale strhne pozornost vaši pozornost a navnadí vás na prohlídku. A z údivu už nevyjdete.

V srpnu 2009 bylo muzeum rozšířeno o osmipatrový Kokon – moderní část muzea, v němž je uloženo 17 milionů entomologických exponátů a 3 miliony rostlinných vzorků. Tato část si zakládá na interaktivitě, což pozná každý podle desítek počítačů a dotykových obrazovek, jež nabízejí odpovědi na mnohé z přírodovědných otázek. Co je pro křesťana návštěva Betléma, tím je pro přírodovědce návštěva londýnského Přírodovědného muzea (angl. Natural History Museum). 

 

8. Tokijské národní muzeum: Asijská historie na dlani

Máte-li v Tokiu čas na návštěvu jen jednoho z muzeí, jdete do „národního“. Ne proto, že se jedná o nejstarší japonské muzeum, ale proto, že zdejší sbírky patří k nejucelenějším. Jeho zaměření na asijské a zejména japonské umění je logické, a kdo chce pochopit Japonsko a jeho historii, tomu muzeum nabízí ideální příležitost.

Pro porovnání jeho stáří sáhněme po každému našinci známou dominantu pražského Václavského náměstí. Japonské je od našeho Národního muzea (nyní dlouhodobě uzavřeného) mladší jen o pouhých 54 let. Část sbírkových exponátů je možné si podrobně prohlédnout na detailních fotografiích uveřejněných na webových stránkách, ale vidět asijskou historii na vlastní oči je naprosto jiný zážitek. Pokud se do Tokia chystáte na počátku roku 2013, můžete v muzejních prostorách obdivovat výstavu buddhistického mnicha Enka (1632–1695), jenž udělal během svého života 120 000 soch. Stovka jeho soch bude k vidění do 7. dubna.

9. Rijksmuseum v Amsterdamu: Rembrandt i Asie

Prestižnější muzeum v zemi poldrů a Rembrandta nenajdete. Právě holanské malířství s Rembrandtem a Vermeerem v čele se stalo hlavním tahákem muzea. Jen tady můžete vidět originál proslulé Rembrandtovy Noční hlídky či jeho autoportrét z roku 1629. Ačkoli se „říšské muzeum“ ve světě proslavilo zejména sbírkou obrazů, k vidění je i sbírka asijského umění. Součástí je i velká knihovna obsahující 300 000 monografií 340 periodik a dalších desítky tisíc na umění zaměřených publikací. Není náhodou, že se zdejšími sály projde kolem 2 milionů návštěvníků ročně. 

10. Altamira ve Španělsku: Dokonalá kopie pravěku

Muzeum v Altamiře je sice pouhou kopií originálu, ale dokonale udělanou. Skutečná jeskyně Altamira sice dnes není veřejnosti přístupná, ale o unikátní paleolitické jeskynní malby nepřijdete. Aby Španělé neskryli svůj prehistorický poklad před veřejností definitivně, vytvořili dokonalou kopii jeskyně, včetně všech skalních výstupků a nerovností. Dokonce místní průvodci tvrdí, že kámen pochází ze stejné lokality a i klima se udržuje podobné, jako je v původních podzemních prostorách. V „pravé“ jeskyni dále probíhá dlouhodobý archeologický výzkum. Malby jsou ve své celistvosti prvním z významných dokladů o tehdejší vyspělosti výtvarného umění a zároveň nesou svědectví o životě paleolitického člověka.

Bonus navíc: Vojenské technické muzeum v Lešanech

Někdy se kousek historie dá lépe pochopit v malém, specializovaném muzeu, než v obrovské všeobjímající instituci. Ovšem vojenské muzeum v Lešanech spadající pod Vojenský historický ústav zase tak malé není. Nikde jinde (mimo Izrael) neuvidíte proslulý tank Merkava, který jsme dostali jako exponát coby poděkování za československou pomoc Izraeli v dobách jeho vzniku. A spolu s ním je k vidění dalších více než 700 historických tanků, kanónů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, kolových i pásových nosičů raket… prostě válečné techniky, jež hrála svou smrtonosnou úlohu v letech 1890 až dodnes. Nechybí ani růžový T 34, který vzbudil emoce jako umělecké dílo. Ten vás přivítá hned u vchodu. Největší atrakcí pořádanou muzeem jsou tradiční zářijové tankové dny, na něž se sjíždějí desítky tisíc zájemců. 

FOTO:Topi Pigula / Wikipedie
Úvodní foto: Přírodovědné muzeum v Londýně

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Světoznámá busta krásky Nefertiti byla objevena před 100 lety
• Mistrovství ve fotbale neuznaných států a oblastí. Letos byli nejlepší Kurdové
• Oživit dinosaury je nemožné - DNA se rozpadne už za pár milionů let