DNA je schopná "přežít" nanejvýš pár milionů let, zjistili vědci. Získat kyselinu z pozůstatků dinosaurů, kteří vyhynuli před 65 miliony let, je proto nemožné. Podle deníku Le Figaro je tím pohřbena poslední naděje na vytvoření obdoby Jurského parku, o němž pojednávají vědeckofantastické filmy amerického režiséra Stevena Spielberga z 90. let minulého století.

Že jsou vzorky DNA z dlouhodobého hlediska "brzy" nečitelné, zjistili dánští a australští vědci při zkoumání kostí mohutných nelétavých ptáků moa, kteří se kdysi vyskytovali na Novém Zélandu a vyhynuli na přelomu 15. a 16. století. Výzkumníci dospěli k závěru, že průměrný poločas rozpadu nukleové kyseliny je 521 let. Za 1,5 milionu let přestává být DNA zcela čitelná.

DNA se rozpadá rychleji, než vědci tušili

Vědci, o jejichž práci informuje na své stránce britský odborný časopis Proceedings of the Royal Society B, se opírají o výsledky výzkumu pozůstatků ptáků starých 600 až 8000 let. Ty se uchovávaly v prostředí o průměrné teplotě 13 stupňů Celsia. Ale v čím nižší teplotě se DNA drží, tím více se prodlužuje její životnost.

Podle Le Figaro je tak naděje na klonování například mamutů, kteří vyhynuli před zhruba 8000 lety. Vzorky DNA z jejich ostatků nalezených na Sibiři se vyskytovaly v prostoru s průměrnou teplotou minus pět stupňů Celsia, což podle vědců může prodloužit životnost kyseliny až na 6,8 milionu let.