Aztécký versus mayský kalendář. Jak se liší a proč se pletou?
Poslední dobou stoupá v souvislosti s předpověďmi o konci světa v roce 2012 zájem o staré mezoamerické kalendáře, zvláště o mayský a aztécký. Jaký byl mezi nimi vlastně rozdíl?
Aztécký kalendář není vůbec kalendářem, a navíc zřejmě sloužil jako obětní deska při krvavých rituálech..
Pro mezoamerickou kulturní oblast je počítání času jedním z hlavních specifických kulturních rysů. Jednak se tomu místní etnika věnovala vskutku s neobyčejnou posedlostí – a jednak se jim tak podařilo propracovat daleko složitější systém, než jaký se objevil na zbytku amerického kontinentu.
Zatímco jihoamerické andské národy znaly pouze solární rok o 365 dnech a kromě toho pozorovaly i Měsíc, Mezoamerika proslula znalostí hvězd i cyklů planet, a především věšteckým kalendářem o 260 dnech, který nesouvisí s žádným pozorovatelným fenoménem a jenž představuje světový unikát.
Obě tato základní počítání roku, tedy solární a sakrální, jsou společná pro všechny kultury Mezoameriky, tedy i pro Aztéky i Maye – jediné, co se lišilo, byly konkrétní názvy dní a měsíců v jednotlivých jazycích. Obecně se však dá říci, že Mayové měli svá astronomická pozorování daleko propracovanější, a navíc disponovali jakousi obdobou našeho letopočtu, který se nazýval „dlouhý počet“ a který žádné jiné kultury neznaly.
Aztécký kalendářní kámen nebyl kalendář!
Když se však mluví o aztéckém kalendáři, málokdy se má na mysli abstraktní systém počítání času. Daleko častěji se tímto termínem označuje konkrétní předmět, přesněji nazývaný „sluneční kámen“. Jde o kamenný reliéf kruhového tvaru o průměru tři a půl metru, jenž byl nalezen koncem 18. století v hlavním městě Mexiku v místech, kde se dříve tyčily chrámy aztécké metropole Tenochtitlánu.
Vzdor tomu, jak se kameni říká, ve skutečnosti o kalendář nejde – svou přezdívku získal proto, že jsou na něm vyobrazeny hieroglyfy dvacet jmen dní sakrálního kalendáře a pěti kosmických věků, o kterých Aztékové věřili, že tento svět prodělal. Kámen však nesloužil jako kalendář už proto, že se z něj nedalo nikterak poznat, jaké je datum. Dokonce ani zřejmě nevisel svisle na stěně nějaké stavby – podle všeho byl původně umístěn vodorovně na zemi kruhovým reliéfem nahoru.
A k čemu že to tedy sloužil? Inu, jako se u aztécké kultury stává až příliš často, odpověď na tuto otázku je poněkud drastická. Kámen byl totiž zřejmě původně obětní platformou, na které se rituálně zabíjeli lidé. Uprostřed kruhu se nachází obličej s vyplazeným jazykem – často se setkáme s mylným názorem, že patří slunci, ale nůž v ústech bytosti je typickým znakem boha země Tlaltecuhtliho, který chlemtá lidskou krev, a to i přes sluneční paprsky, kterým je tvář dekorována. Krev oběti tak zřejmě vytékala přímo do úst strašného hladového božstva a zároveň se zemí snad sytila i slunce.
Museli se dávní homosexuálové skrývat pod zemí? Tajemné jeskynní rituály starých Mayů
Srovnatelný monument v mayské oblasti neexistuje. Přesto se laická veřejnost domnívá, že máme-li artefakt nazvaný „aztécký kalendář“, musí tedy existovat i nějaký fyzický kalendář mayský. I z toho důvodu vytvořili současní podnikaví Mexičané kulatý obrázek s vyobrazením dvaceti mayských jmen dní sakrálního kalendáře a boha-nosiče času uprostřed, který s oblibou tisknou na turistické suvenýry z mayské oblasti. Je to však jen moderní napodobenina, nad kterou by se staří Mayové velmi podivili.
Úvodní foto (aztécký kalendář): Thinkstock
