Amazonský deštný prales je na pokraji kolapsu, zjistila studie

Na základě výsledků nejnovější studie zveřejněné v časopise Science Advances bijí odborníci na poplach a upozorňují, že vlivem nekončícího kácení se Amazonský prales ocitl ve vážném ohrožení. Jestli nenastanou razantní kroky vedoucí ke změně, z velké části úžasného kousku přírody se brzy stane mrtvá savana.

Narůstající problémy - kácení, vytrvalé deště, sucho - zvyšují zranitelnost celého ekosystému.

Amazonský tropický deštný prales představuje díky své rozloze 5 500 000 km2 více než polovinu tropických deštných lesů celého světa. O to varovněji zní zpráva, která vyšla ve výsledku nejnovější studie.

Jak upozorňuje mezinárodní organizace Greenpeace, deštné pralesy jsou nejen domovem tisíců druhů rostlin a živočichů, ale hrají i nezastupitelnou roli v produkci kyslíku, bez kterého by byla naše planeta neobyvatelná. Jenže  obdivuhodné místo v Jižní Americe se nyní přibližuje k bodu, kdy už nebude cesta zpět na jeho záchranu.

Ještě v roce 1960 byl prales málo dotčený lidskou činností.

Thomas E. Lovejoy, profesor na univerzitě Georga Masona ve Virginii, a Carlos Nobre, vědec z Brazilské akademie věd, chtěli zjistit nebezpečný bod překlopení, po kterém deštný prales přestane fungovat, jak ho známe. Chtěli vědět, jak dlouho se bude ještě kácet, než se vodní cyklus od pralesa oddělí, což povede k tomu, že přestane podporovat ekosystémy uvnitř a změny ve výsledku ohrozí i Brazílii a zbytek Jižní Ameriky.

„Pokud se těžba nezastaví, existuje vážné riziko, že více než 50 % amazonského pralesa se promění v života neschopnou savanu,“ řekl Nobre a zdůraznil, že v posledních padesáti letech bylo vlivem kácení zcela zlikvidováno 17 % pralesa a další čtvrtina byla částečně poškozena.

Nyní podle studie stačí pouhá tři procenta, aby se deštný prales stal nevyléčitelným.

„Skutečnost, že kácení i přes mnohá varování pokračuje, je důkazem, že možnost svobodného rozhodování se v jihoamerických zemích zcela vytratila. Ukazuje se, že demokracie v Brazílii už nefunguje, protože, přestože vůle většiny obyvatel Brazílie je Amazonku a prales zachránit, politické kroky tomu neodpovídají,“ vysvětluje Lovejoy.

Zatímco kácení představuje pro deštný prales bezprostřední a vážné riziko, není jedinou hrozbou pro vzácné ekosystémy. Důležitou roli v narůstající zkáze hrají i klimatické změny a používání ohně. V oblasti jsou časté povodně, a zároveň velká sucha, což způsobuje, že celý ekosystém kolísá.

A tak je na čase se vzchopit a pomocí lidského zásahu odklonit prales od rizika blížící se smrti. Když však vezmeme v úvahu kroky, které již byly udělány pro jeho devastaci a rychlost, jakou ničení pokračuje, nebude vůbec snadné blížící se hrozbu zastavit.

Mohlo by vás zajímat:

Související články