Na rozdíl od nejslavnějšího španělského sportu nepoužívá čínská varianta býčích zápasů žádné meče ani kopí. Místo toho prolíná zápas s dovednostmi a rychlostí bojového umění kung-fu s cílem přemoci zvíře o hmotnosti až 400 kilogramů.

"Španělské býčí zápasy jsou spíše představení nebo show, zatímco v Číně jde o opravdové porovnání síly člověka a býka, a to může být i velmi nebezpečné," řekl Hua Yang, který po návštěvě Španělska mohl oba směry porovnat.

„Fyzicky náročný sport vyžaduje, aby bojovníci intenzivně trénovali a obvykle mívají krátkou kariéru,“ řekl Han Haihua, bývalý zápasník.
 
Han popisuje styl býčích bojů učením se "výbušné síly tvrdého čchi-kungu", jde o kombinaci dovedností a rychlosti bojových umění s tradičními technikami zápasu s cílem soustředit veškerou energii do jednoho bodu.
 
Obvykle vše vede k bodu, kdy se zápasník přiblíží k býčí hlavě, chytí zvíře za rohy a krouží hlavou, dokud se býk nevzdá.

Pokud se zápasník unaví, může do ringu vstoupit další, mají však jen tři minuty, během kterých je potřeba dostat býka na zem nebo uznat porážku.
 
„I býci jsou cvičeni před vstupem do ringu. Učí se soustředit sílu a vzpřímeně stát, aby ustáli tlak zápasníka. A ukazuje se, že jsou býci velmi chytří a dobře vnímají, co je cílem cvičení,“ řekl Han.
 
I býčí zápasy mají v Číně své odpůrce. Aktivisté za práva zvířat se domnívají, že zápasy jsou pro zvířata bolestné a jde o krutou formu zábavu. "V čínských soubojích nelze popřít, že zvířata trpí," řekla Lady Li, mluvčí organizace PETA, bojující za práva zvířat.