Demokracie nejlépe funguje, když lidé slepě následují vůdce a většinu
Dokonale informovaná demokracie není možná, tvrdí tým vědců z univerzity v Princetonu. Podle vedoucího výzkumu Iaina Couzina by se taková společnost rychle rozpadla do anarchistického chaosu, ve kterém by na sebe plivaly rozhádané skupiny zastupující menšiny. Anebo by se jedna z nich chopila moci a ostatní by rozdrtila…
Stačí pět procent dobře informovaných a rozhodovací procesy se začínají zadrhávat…
Aby demokracie fungovala, je třeba, aby lidé moc nepřemýšleli o politických otázkách a slepě následovali toho, kdo je zrovna nejoblíbenější. Pak může opravdu vládnout většina lidí a demokracie může fungovat. Tohle zní jako slova nejzkorumpovanějšího politika, ale bohužel – jedná se o objektivní výsledky vědecké studie.
Couzin a jeho tým zjistili, že pokud má příliš mnoho voličů dokonalé informace o fungování a chodu společnosti, většina se rozpadne a lidé pak nejsou schopní táhnout za jeden provaz. Názory stovek skupinek a frakcí táhnou společnost pokaždé jinak a demokracie se stává nefunkční. Když se nad tím člověk zamyslí, dává to smysl – docela dobře to vysvětluje napříkald fenomén, proč jsou tak nestabilní státy s příliš velkým množstvím parlamentních stran. A teď vás asi šokujeme: Vědci tohle všechno zjistili při studiu ryb…
Konkrétně jelečků zlatých. Tyto ryby přitahuje žlutá barva. Vědci vzali hejno jelečků a vytrénovali je tak, že se chovali proti své přirozenosti – a plavali raději za modrou barvou. Menší skupinu jelečků izolovali a tyto ryby se tedy chovaly přirozeně. Když pustili vědci ryby do společné nádrže, menší skupina ryb navyklých na žlutou hejno ovládla – v 80 procentech případů plavaly ke žlutým cílům všechny. Bylo vidět, že přirozené návyky převážily.
Kdo tady má informace?
![](https://g.denik.cz/s/ng/2011/12/GoldenShinerLoudounNegus_ng-list-article-p.jpg)
Situace se však výrazně změnila, když se do hejna dostaly ryby, kterým byly preference pro některou barvu odstraněny. Jakmile se v hejnu ocitly, zmizela nadvláda „žlutých“ ryb a rozhodování se chopily zase „modré“ ryby. Couzin to popisuje takto: “Jakmile se v kolektivu ocitli jednotlivci uvažující bez dostatku informací, drasticky se změnil výsledek skupinových rozhodovacích procesů. Potlačovali hlas menšiny a díky nim o to výrazněji vítězila majorita. To nás překvapilo, protože normálně se nám nezdá, že by vliv neinformovaných jedinců měl takový vliv na rozhodování v demokraciích…“
Zásadní otázkou samozřejmě je, jestli se dá tento fenomén pozorovaný u ryb uplatnit u popisu lidské společnosti. Couzin tvrdí, že ano. Porovnal chování rybek s lidským pomocí počítačové simulace. Program, který napodobuje skupinové chování a předvídá výsledky rozhodování v kolektivech ukázal, že výsledky jsou velmi podobné u ryb i u lidí. Simulace ukázaly, že když se do skupiny zapojí neinformovaní lidé, celková nálada se rychle přiklání k té většinové. Vědci teď budou stejné situace testovat na skupinách lidských dobrovolníků.
Tým z Princetonu pozoroval ještě jeden nečekaný jev: když se objeví jeden až dva velmi silné názory uprostřed skupiny méně než dvaceti neinformovaných, začne vznikat velké množství informačního šumu a celý rozhodovací proces se zadrhne. Zdá se, že bez ignorantů se demokracie neobejde…