Dobytí Mt. Kenya Čechem Jakubem Zahradníčkem
Vrchol druhé nejvyšší hory Afriky jsme zdolali před více než dvěma lety s partou českých a slovenských kamarádů. Výstup mě obohatil především o poznání, že rovníkový Afričan může být velmi zdatný horal a nepotřebuje k tomu moc víc než péřovku, cigarety a deštník.
Když říkám, že jsme Mt. Kenya dobyli, není to tak úplně pravda – vylezli jsme pouze na nejnižší ze tří vrcholů (Lenana Point – 4985 m), který se jediný dá zdolat pěší cestou, zbývající dva (Batian – 5188 m, Nelion – 5199 m) potřebují horolezecké vybavení a zkušenosti.

Horu vlastně připravili o panenství až objevitelé ze západního světa, do jejich příchodu zůstávala neposkvrněna, neboť ji okolo žijící Kikujové považovali za sídlo svého nejvyššího boha Ngaie a nechodili tam. Jako první vystoupal těsně pod vrcholy hrabě Samuel Teleki v roce 1887 (pojmenovali tam po něm kytku), nejvyšší vrchol Batian byl pokořen expedicí sira Halforda Mackindera roku 1899 (pojmenovali tam po něm údolí), i když souboje s domorodci stály život několik členů výpravy.
My Česi drsňáci
Časy odvážných expedičníků jsou sice dávno pryč, ale my Češi stále hledáme na horách především romantiku a dřinu, a tak jsme si batohy táhli sami (mohli jsme mít nosiče), k jídlu jsme měli nafasováno dostatek konzerv, paštik a nudlových polévek (mohli jsme mít kuchaře a čersvé suroviny) a spali jsme pod stanem (mohli jsme využít komfortu několika ubytoven rozesetých v různých nadmořských výškách). Ale tak to má být, hory se musí protrpět.

K vrcholům Mt. Kenya v současnosti vede několik cest. Naše osmičlenná skupina, vedená místním zkušeným průvodcem Mohamedem a jeho dvěma parťáky, stoupala stezkou Sirimon, vedoucí z městečka Nanyuki. Výstup i sestup jsme zvládli za pět dní a stačily by nám i čtyři, kdyby náš postup jeden den nezastavil neustávající déšť a nemuseli jsme nouzově přespat mimo plánované nocoviště a hlavně usušit průvodce Mohameda, který měl na sobě jen lehkou šusťákovku a deštník.
Není nad doušek čerstvého cigaretového kouře
Mohamed byl skutečně fascinující. Na vrcholu už stál asi čtyřistakrát, takže si s malým batůžkem na zádech ledabyle vykračoval vycházkovým tempem a místo špacírky se přitom opíral o ten svůj deštník. Prakticky celou dobu kouřil a mocně z cigarety značky Sportsman potahoval i při finálním strmém výstupu ve výšce skoro pěti kilometrů, což i mě jako vášnivému kuřákovi přišlo hodně drsné.

Profil Mt. Kenya je dicoký a členitý, panoramata krásná a fauna a flóra poměrně bohatá (v jisté fázi se ovšem omezuje u rostlin na starčeky a u zvířat na damany). Hora je rozlehlá a trvá minimálně dva dny sestupů a výstupů svahy a ledovcovými údolími, než se dostanete pod vlastní vrcholy do základny Shipton’s Camp ve vášce 4200 metrů.


Odsud můžete buď vyrážet na všelijaké okrůžní tůry nebo zaútočit na jeden ze tří vrcholů.
Po dobrém výkonu dobrá koza
My jsme šli rovnou do útoku a ten samý den, kdy jsme zdolali Lenana Point, jsme i sestoupali zpět do základního tábora ležícího ve třech kilometrech, protože jsme nikdo neměli myšlenky na nic jiného než teplou sprchu a pořádnou porci pečené kozy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Sejdeme se v Ukundě aneb laciné žertování na účet keňských jmen
- Bojový tanec samburských válečníků
- Exkluzivně pro National Geographic: Trhlina v ráji