Gigantická pampeliška může ochránit tisíce lidí před nášlapnými minami
Původem afghánský designér Massoud Hassani navrhl konstrukčně jednoduchý a levný odpalovač min nazvaný Mine Kafon.
Dětské hračky inspirovaly mladého nizozemského vynálezce k vytvoření podivně vyhlížejícího zařízení, které ale podle něj může zachránit tisíce životů a končetin lidí v jeho rodném Afghánistánu. Štětinatou kouli, která se podobá obří kuličce odkvetlé pampelišky, montuje z bambusových tyčí. Díky tomu je dost lehká, aby ji vítr hnal po zaminovaném poli, kde bude odpalovat nevybuchlé miny.
Odkvetlá pampeliška - odpalovačka min
Desetiletí války, především pak sovětská invaze v letech 1979 až 1989, zanechala venkovské oblasti Afghánistánu pokryté nášlapnými minami, které si neustále vybírají nové oběti, především na dětech, napsala agentura AFP. Proto v malé dílně jihonizozemského města Eindhoven montuje devětadvacetiletý Massoud Hassani svá zařízení zvící golfového vozíku, kterým říká Mine Kafon (odpalovač min).
V burce na skateboardu. To je afghánský Skejtistán |
"Tenhle nápad jsem dostal podle dětských hraček, se kterými jsme si hráli jako děti na předměstí Kábulu," řekl AFP. "Kafon", což je zkratka ze slova "kafondan", které v jeho rodném jazyce dárí znamená "něco, co vybuchne", tvoří 150 bambusových nožek přišroubovaných k centrální kovové kouli. Na konci každé nožky je bílý plastikový kotouč o velikosti malého házecího talíře frisbee připojený k bambusové tyči černou gumovou součástkou, jaká se používá k upevnění řadící páky v automobilech.
Bambus a GPS
Spojený dohromady se kafon podobá bílé kouli odkvetlé pampelišky, anebo možná spíš obří kuličce bodláku pcháče. A stejně jako ona se kutálí poháněná větrem, zatímco její nožky - jak Hassani doufá - budou odpalovat nastražené miny. Vzhledem k tomu, že nožky jsou z bambusu, je snadné je vyměnit. Jakmile některou exploze utrhne, jednoduše se místo ní našroubuje jiná, takže kafon se dá používat znovu a znovu.
Uvnitř kovového středu je GPS sledující a zaznamenávající pohyb kafonu po oblasti, která má být odminovaná. Na počítač se pak přenáší mapa s přesně vyznačenou částí, která už je bezpečná.
Zatím je ale Hassani stále v testovací fázi. Především usiluje o stoprocentní kontakt mezi nožkami kafonu a zemí, aby měl jistotu, že žádnou minu nemine. První testy, jednak s využitím výbušnin holandských obranných sil a také jedna terénní zkouška v Maroku, ukázaly v loňském roce slibné výsledky. "Víme, že tohle je funkční prototyp. Ale i tak ještě musíme udělat spoustu testů," řekl Hassani s tím, že do akce nebude kafon nasazen, dokud nebude stoprocentně prověřený.
Podívejte se na video kafonu v akci:
Spolu s o dva roky mladším bratrem Mahmudem nyní hledají sponzory. S jejich pomocí by chtěli získat 123 000 eur, aby letos v srpnu mohli vzít kafon do Afghánistánu k dalším testům. Do původní vlasti by se tak vrátili poprvé od roku 1998, kdy přes Pákistán a Uzbekistán pěšky prchali ze země před režimem hnutí Taliban. Podařilo se jim dostat do Nizozemska, kde byli uznáni jako uprchlíci, a nyní mají nizozemské občanství. Jestli vás projekt zaujal, můžete jej podpořit na stránce, kde může každý sehnat podporu svému projektu - kickstarter.com.
Zaminovaný svět
Navzdory snahám o odminování z posledních let zůstává Afghánistán jednou z nejzaminovanějších zemí na světě. Od roku 1989 tu bylo sesbíráno zhruba 650 000 nášlapných min, 27 000 protitankových min a více než 15 milionů kusů další nevybuchlé munice.
Nášlapné miny v Kambodži. Exkluzivně pro NG |
V červnu loňského roku OSN uvedla, že v zemi je stále 5 233 "nebezpečných zón" pokrývajících 588 čtverečních kilometrů, což ohrožuje více než 750 000 obyvatel.
V uplynulém roce miny a další munice zabily nebo zranily více než 800 lidí; více než polovina obětí byly děti, uvedla organizace Handicap International, která je držitelem Nobelovy ceny za mír.
Úvodní foto: Massoud Hassani
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Zakladatel SpaceX chce pomoci vybudovat lidskou kolonii na Marsu
- Superpočítače by mohly ohrozit lidstvo. Vědci z Cambridge budou zkoumat rizika umělé inteligence
- Vzorky DNA pozemského života mají přečkat i konec světa na dně oceánu