Jak poznáte, že je ekonomická krize? Kradou se psi a modelky tloustnou

Ekonomické problémy se dají poznat podle nudných ukazatelů jako HDP, DPH nebo různých indexů. Jsou ale i zajímavější (a přesto respektované) metodiky k předpovídání ekonomických krizí. Třeba studium modelek z Playboye…

Jak poznáte, že je ekonomická krize? Kradou se psi a modelky tloustnou
Jak poznáte, že je ekonomická krize? Kradou se psi a modelky tloustnou
Zdroj: archiv

Svět se dá poznávat různě. Některé vědecké metody sice vypadají bizarně, ale přesto přinášejí překvapivě přesné popisy nebo předpovědi. Ekonomie je sice exaktní věda pracující s čísly, ale občas si vypomáhá i takovými výzkumy. Podle čeho také ekonomové předvídají příchody krizí?

Index krásné servírky

Překvapuje vás, že servírka nebo číšník v obyčejné restauraci vypadají překvapivě dobře? Pak je to příznak, že místo, kde popíjíte, zažívá ekonomickou krizi. 

Servírka

Tuto situaci vysvětluje tzv. Index krásné servírky, jehož autorem je ekonomický novinář Hugo Lingren píšící pro prestižní deník The New York Times. Vytvořil ji roku 2009, když hledal nějaký jasný popis ekonomické krize, která zasáhla USA. Podle jeho teorie nemají krásní lidé v normální ekonomické situaci problém sehnat dobře placenou práci – a to není jeho dohad, ale statisticky potvrzený fakt. Nemají tedy důvod, aby pracovali jako špatně placené servírky nebo číšníci. K tomu, aby šli pracovat do stravovacího průmyslu je může přívést pouze vynucená změna, tedy to, že přijdou o lépe placené místo. 

Když je ekonomika v poklesu, musí si hezcí lidé hledat hůře placená zaměstnání – a právě povolání číšníka nebo číšnice je pro ně jako stvořené. Není pro něj třeba žádné velké vzdělání a navíc využijí svou atraktivitu. Když krize pomine nebo ustoupí, mohou se zase snadno vrátit k lépe placeným povoláním. 

Tato ekonomická teorie samozřejmě původně vznikla v nadsázce. Poměrně hodně novinářů a ekonomů se ji snažilo rozbít na kusy – už jen proto, aby naštvali respektovaného novináře. Ale, překvapivě, se ukázalo, že teorie je nenapadnutelná; nikomu se nepodařilo najít argumenty, které by ji vyvrátily…

Kravatologie

Medveděv v Praze

Ekonom Robert Allsbrook z americké Regions Bank přišel s teorií, že krize se dají nejlépe poznat podle barvy kravaty. Tvrdí, že v dobrých časech lidé nosí veselé a jasné barvy, zatímco v těžkých dobách raději volí temné a nevýrazně barvy. Oblečení zkrátka odráží nálady lidí a jejich psychický stav. Jenže vyměnit šatník nejde tak rychle – zejména u mužů jsou obleky a saka veskrze pořád stejné. Ale právě kravata se dá rychle a relativně levně vyměnit – odráží tak z oblečení nejlépe náladu toho, kdo ji nosí. 

Allsbrook pozoroval tmavnutí barev na kravatách už několik měsíců před pádem banky Lehmans Brother, naopak během loňského léta podle něj výrazně přibylo barev jako fuksová nebo magenta, tedy barev naznačujících pozitivní konotace. 

Kradou se psi

Pes

V dobách ekonomických problémů stoupá kriminalita – ale především ta kuriózní. Zatímco v dobách, kdy přibývá nezaměstnaných, obecně ubývá loupaček (lidé jsou víc doma, lupiči to mají těžší), přibývá drobných zločinů, jejichž typickým případem jsou krádeže psů. 

Podle údajů amerického Kennel Clubu přibylo v době, kdy byla ekonomická krize na vrcholu, krádeží domácích psů o neskutečných 49 procent. Kradli se především gaučoví pejsci jako čivavy a jorkšíráci. Proč? Krádež psa je poměrně bezpečná věc – nehrozí za ni velký trest, pes se dá ukrást na kus salámu a dokáže to každý. Navíc to není ani morálně problematické natolik, aby to zloděje odradilo. Podle stejných údajů byla většina ukradených psů zase vrácena, samozřejmě za slušnou odměnu. 

Tento ekonomický index je v současné době v USA velmi příznivý. Počet ukradeným psů je nejnižší od roku 1960, od doby před příchodem ekonomické krize poklesl o celých třicet procent. Alespoň nějaká čísla, která vypadají optimisticky… 

Tloustnou modelky z Playboye

Velmi překvapivou studii publikovali Terry F. Pettijohn II a Brian J. Jungeberg z Mercyhurst College v USA. Podle ní v dobách utahování opasků dávají muži přednost spíše baculatějším modelkám.

Lindsay Lohan v Playboyi

Tito psychologové studovali obálky časopisu Playboy z let 1990-2000. Porovnávali tvary a míry modelek se stavem americké ekonomiky v době, kdy obálky vycházely. Zjistili, že za krizí a zhoršených ekonomických výhledů se na obálkách objevují mnohem častěji starší, silnější a vyšší modelky. Muži v těchto dobách upřednostňují také ženy se silnějším pasem, menšíma očima, a menším BMI indexem. Psycholové se domnívají, že vnější faktory mohou ovlivňovat vnímání a sexuální preference mužů.

Tím také vysvětlují, proč se v průběhu dob měnil ideál ženy. Barokní krásky by mohly být odrazem hladomorů a ekonomického kolapsu Evropy v 17. století, naopak goticky štíhlé ženy by mohly dobře reflektovat rozmach a dobu relativního klidu a prosperity 14. století. Současně to odpovídá jiné teorii – tzv. teorii Enviromentální bezpečnosti. Ta říká, že v dobrých časech hledají muži ženy, které jsou vhodné k reprodukci, zatímco v horších dobách dávají přednost ženy vhodné k produkci. Takže místo štíhlých sexy dívek si volí raději svalnaté typy vhodné k manuální práci.

Úvodní foto: Thinkstock

 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články