Kaloni se chladí podobně jako motor auta
Malí savci mají dva velké nepřátele - velkou zimu a extrémní chlad. Zima se dá zvládnout - savci ji zpravidla prospí. Ale co dělat, když je horko?
Jedním ze zvířat, které je ke zvýšeným teplotám nejcitlivější, jsou kaloni. Když přesáhnou teploty 30 stupňů, padají tito "létající psi", jak se jim často říká, z nebe mrtví v celých hejnech. Jejich organismus běží na tak rychlé obrátky, že se neumí efektivně zbavovat přebytečného tepla - když je horko a oni se musí pohybovat, doslova se uvaří.
Některé druhy kaloňů snášejí horko tak špatně, že se dokonce za těch nejhorších veder uchylují k tzv. letnímu spánku. Během něj odpočívají, jejich organismus vypíná řadu zbytečných funkcí a šetří tak zásoby vody i energie.
Aby přežili, používají podobný trik, jaký lidé využívají u automobilů a jejich chladičů. Přebytečné teplo odvádějí do vody. Biolog Bram Mason pozoroval, jak se kolonie kaloňů australských žijící podél řeky Yara ochlazuje v jejích vodách. Kaloni nalétávají na hladinu a smáčejí ve vodě svá dlouhá blanitá křídla. Prouděním vzduchu se pak chladná voda dostane i na zbytek jejich těl.
Podívejte se, jak vypadají mláďata kaloňů, o která se stará nemocnice Tolga v Athertonu. |
Kaloni žijí v obrovských koloniích, ta největší hejna mívají až desítky tisíc jedinců. Přes den nejčastěji pospávají a na výpravu za potravou se vydávají až kolem setmění. Jedním z důvodů, proč zvolili noční život, je právě jejich malá odolnost vůči horku. Na rozdíl od netopýrů jsou kaloni býložravci; pochutnávají si hlavně na nektaru a ovoci. Právě kaloni australští mají v přírodě důležitou roli - díky způsobu, jakým požírají nektar, se stali obdobou motýlů nebo včel. Pomáhají opylovat květiny i stromy, když pyl, jenž se jim zachytí na tělech, přenášejí na další květy.
Podívejte se, jak to vypadá, když vzlétne takové obří hejno kaloňů: