Kam povede evoluce člověka? Vyvíjí se lidstvo, nebo už jsme dospěli k vrcholu?

Se 7 miliardami obyvatel Země a více či méně fungujícími systémy zdravotní péče, kdy přežívají a reprodukují se i jedinci, kteří by dříve měli jen malou šanci, se před časem prosadil názor, že se evoluce člověka zpomalila, či dokonce zastavila. Nové výzkumy však ukazují, že tomu tak není.

Kam povede evoluce člověka? Vyvíjí se lidstvo, nebo už jsme dospěli k vrcholu?
Kam povede evoluce člověka? Vyvíjí se lidstvo, nebo už jsme dospěli k vrcholu?
Zdroj: archiv

Lišíme se mnohem více od našich předků z éry před 5000 lety, než se oni lišili od neandertálců.

Přirozený výběr, kdy přežívají jen "progresivní" mutace daného druhu, byl u lidí podle některých teorií narušen. Přizpůsobování vlivům prostředí bylo z valné části nahrazeno přizpůsobením prostředí. Zdánlivě tak zmizela součást významného evolučního pohonu - lidé se nemusí přizpůsobovat. To je i jeden z kořenů argumentace genetika Geralda Crabtree ze Stanfordské univerzity, který tvrdí, že lidstvo dosáhlo intelektuálního a emočního vrcholu před tisíci lety a od té doby s rozvojem civilizace upadá.

"Zatímco pravěký lovec při špatném rozhodování o získání potravy nebo přístřeší přišel o život a jeho geny se už dále nešířily, chlapci na Wall Street dostanou za koncepční chybu ještě zlatý padák a jsou z nich atraktivní samci," rozšafně popsal Crabtree problematiku oslabení přirozeného výběru.

Už jsme psali: Lidé hloupnou. Naše inteligence se posledních 120 generací zhoršuje, tvrdí vědci

Lidstvo se topí v mutacích

Podobné teorie mají nemálo oponentů a nové genetické výzkumy potvrzují, že lidé se jako druh dál vyvíjejí, jen ta trajektorie evoluce přestala být čitelná. Většinou chybí jasné milníky, jako byla například mutace, která přibližně před osmi tisíci lety umožnila lidem konzumovat mléko od zdomácnělého skotu. Lidé jako první savci za více než osm miliónů let rozšířili jeho konzumaci mimo mateřskou žlázu.

Mutace totiž vznikají neustále s každým oplodněným vajíčkem a vzhledem k tomu, že většina z nich přežívá, existuje více možností. Kolonizace světa a populační exploze spojená s průmyslovou revolucí vedly k tomu, že lidstvo se v podstatě topí v nových mutacích, které jsou hlavní surovinou evoluce. To ovšem neznamená, že by se měli objevovat supermutanti ve stylu komiksové série X-Men.

"Lišíme se mnohem více od našich předků z éry před 5 000 lety, než se oni lišili od neadrtálců," tvrdí antropolog Henry Harpending, autor jedné ze studií, které uvádějí evoluci člověka do nového kontextu, který vyvrací teorie o zastavení, či zmrazení evoluce.

Obrázek s grafem ukazuje genetické variace kolektivně přítomné v částech lidského genomu před (vlevo) a po populačním boomu (vpravo), který v některých částech světa teprve spěje k vrcholu. Znatelně vyšší množství variací znamená vyšší počet možností. Některé mutace nebudou mít žádný vliv. Jiné budou škodlivé. Najdou se ovšem i ty, které mohou být v daných podmínkách zdrojem mimořádných vlastností.

Genetické analýzy pak dokládají, že nejde jen o množství mutací, ale že se evoluce sama v posledních 40 000 letech zrychlila. Nečekaně velké části našeho genetického dědictví totiž obsahují genomické podpisy čerstvých evolučních tlaků. Analytické metody mají v této oblasti zatím ještě nízkou rozlišovací schopnost, nicméně i tak je podle odborníků zřejmé, že to, co se děje, se děje rychle. 

Harpending tvrdí, že pokud by se člověk vyvíjel stejně rychle v průběhu celé existence lidského rodu, byla by naše genetická odlišnost od šimpanzů 160krát větší, než je.

Lidé jsou stále hloupější?

Čistě biologicky lidstvo stojí na prahu možností, kdy bude podle potřeb manipulovat se svou DNA, aby některé mutace posílilo nebo ty zhoubné potlačilo. FOTO: Thinkstock

Dostupnost možností - mutací - ovšem ještě neurčuje, že jsou/budou využity. Obrovská koncentrace lidí v městech, kde žijí v podstatě v předdefinovaném prostředí, a důsledná dělba práce vede podle odborníků různého zaměření k tomu, že jedinci nejsou vystaveni tolika výzvám jako dříve, a mohou proto pohodlně zakrnět.

Crabtree například tvrdí, že pokud by se v čase podařilo do dnešní doby přesunout průměrného Athéňana z éry před více než dvěma tisíci lety, patřil by k nejlepším myslitelům a byl by emočně mnohem stabilnější. Podobně někteří antropologové dokonce tvrdí, že lidstvo dosáhlo vrcholu vývoje před 40 000 lety v éře lovců sběračů a od té doby degeneruje s rozvojem civilizace, což mimo jiné dokumentuje zmenšování mozkovny.

Většinou ovšem zapomínají, že proběhly pokusy, kdy byly členové dosud žijících izolovaných komunit z odlehlých koutů na Papui-Nové Guiney vrženi do civilizace a předpoklady o jejich lepší vybavenosti emoční a rozumové se nepotvrdily. A přestože se podle výzkumů mozkovna skutečně zmenšila, nemusí to být nutně na úkor funkce. Naopak podle některých interpretací dnešní mozky jen fungují s vývojem efektivněji - což nabízí analogii s rozvojem a zmenšováním počítačů.

A podobné je to i s argumentem, že žijeme - na rozdíl od lovců - ve zploštělém nenáročném prostředí. Zde třeba Crabtree podle kritiků zapomíná na to, že civilizace poskytuje mnohem složitější prostředí sociálně i kulturně. Člověk se sice nepohybuje v džungli přírodní, ale vytváří si džungle vlastní, neméně náročné. Navíc vzhledem k množství lidí a různých sociálních a kulturních skupin je vlastně vystaven mnohem větší konkurenci sám i ve své skupině, než právě oni zmiňovaní pravěcí lovci.

Další evoluce

Evoluce je schopnost se přizpůsobit a přežít. Homo sapiens přečkal několik klimatických změn na rozdíl od řady jiných svých živočišných souputníků. Náhlé změny prostředí vytvořily "úzké hrdlo" jímž prošli jen někteří a ne nutně jen díky evoluční výhodě v genetické výbavě, někdy to mohlo být i štěstí, že se nacházeli v určité části světa. Čistě biologicky lidstvo stojí na prahu možností, kdy bude podle potřeb manipulovat se svou DNA, aby některé mutace posílilo nebo ty zhoubné potlačilo. A i když se to podaří a lidstvo se ani samo nezničí, stále zůstávají ve hře pestré vnější faktory.

Přestože člověk jako druh okupuje a kontroluje dostupné prostředí na Zemi, neovládá ho. Stejně není tak jisté, že by dokázalo lidstvo odvrátit asteroid od srážky se Zemí, který vyhubil dinosaury nebo zabránit neméně ničivému výbuchu supervulkánu nebo zvrátit "bůhvíčím" vyvolanou změnu klimatu.

Takovou možnost může dát nejspíš jen další technologický rozvoj. Zvýšit šance ne přežití druhu může pak jeho další rozšíření v rámci sluneční soustavy a vesmíru. Což znovu vyžaduje technologie, které ještě nejsou mimo fantazii dostupné.

Úvodní foto: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

 

 

 

Související články