Poškození mozku způsobené tlakovou vlnou při výbuchu je nejtypičtějším zraněním z iráckého a afghánského válečného konfliktu. Týká se stovek tisíc příslušníků spojeneckých armád. Poškození je sice neviditelné, ale zasazuje hlubokou ránu do mysli a duše postiženého vojáka.

Bum: jediný výbuch na bojišti představuje souhrn mnoha samostatných složek, které probíhají takřka současně a každá z nich je svým vlastním způsobem škodlivá. Odpálení bomby vyvolá chemickou reakci, okamžitou expanzi plynů, která před sebou nadzvukovou rychlostí tlačí kulovitou stěnu plynu a vzduchu. Tato tlaková vlna obklopí bublinou statického tlaku každý předmět, s nímž se setká. Během této kratičké fáze – říkáme jí primární účinek výbuchu – se jedinec nepohybuje. Následuje náhlý pokles tlaku, který vytvoří vakuum.

Potom přichází sekundární účinek výbuchu, nápor supersonického větru, který pohltí vakuum a uchvátí a roztříští předměty, které mu stojí v cestě. Jejich úlomky se promění ve smrtící projektily letící vysokou rychlostí. Samotný vítr vyvolá terciární účinky výbuchu: zvedá do vzduchu lidská těla, dokonce i třináctitunová obrněná vozidla. Dokáže jimi mrštit o zeď, skálu nebo prašný okraj silnice. Všechno ostatní jsou účinky čtvrtého řádu: spalující oheň, leptající chemické látky, dusivý prach.

Účinky první fáze po výbuchu jsou zahaleny tajemstvím. Teorie se různí: Působí zranění tlaková vlna, která pronikne do mozku lebečními otvory – očima, nosem, ušima a ústy? A pokud ano, jak? Nebo se vnější tlakový náraz na hrudník přenáší prostřednictvím cévního systému vzhůru skrze hrdlo až do mozku? Způsobí přenos aktivity nárazové vlny z lebky do polotekutého mozku embolii? Deformuje se působením tlaku lebka, která pak stlačí mozek? Je příčinou poškození hluk výbuchu? Záblesk světla? Většinu vojáků, u nichž bylo diagnostikováno neurologické poranění způsobené výbuchem, také odmrštil nebo smýkal vzduchový poryv. Není nakonec vojenské neurologické trauma prostě jen zvláštní formou otřesu mozku?

Zkoušky v Coloradu jsou vlastně pokračováním přelomové studie zaměřené na vojenské pyrotechniky, kterou provedla armáda v roce 2008. Tito specialisté kladou výbušniny a dlouhá léta trpí vysokým výskytem neurologických příznaků. Zmíněná studie sledovala instruktory a jejich žáky během více než dvoutýdenního výcvikového kurzu. Ukázalo se, že po velkých výbuších pociťují všichni účastníci kurzu tupé bolesti v hrudníku a v zádech, „jako by je někdo udeřil pěstí", a bolesti hlavy, které „začínají vystřelující bolestí v čele, postupují přes spánky a za ušima dolů až do čelisti".

Ještě závažnější bylo zjištění, že neurobehaviorální testy provedené před výcvikovým kurzem a po jeho skončení přinesly „jisté náznaky poklesu výkonnosti u instruktorů", kteří jsou obvykle vystaveni účinkům více výbuchů než jejich studenti. Z toho lze soudit, že opakované působení výbuchů nízké intenzity – dokonce i v krátké době dvou týdnů – může mít škodlivé účinky.

Dříve se mnozí vojenští i lékařští odborníci nedomnívali, že slabé výbuchy by mohly způsobit závažné poranění. Christian Macedonia, bývalý lékařský poradce předsedy Sboru náčelníků štábů říká:. „Přestože to dnes zní divně, v Pentagonu se kdysi vedlo hodně vzrušených debat o tom, zda lehká traumatická poranění mozku způsobená výbuchem skutečně existují." Ještě v roce 2008 publikovali badatelé studii, v níž dospěli k závěru, že znepokojivé symptomy souvisejí s posttraumatickou stresovou poruchou a že „teoretické znepokojení" kvůli neurologickým důsledkům účinků výbuchu je v podstatě nepodložené.

Jenže někteří vědci dnes podporují jinou teorii: lehké traumatické poranění mozku může podle jejich názoru zvýšit náchylnost k některým psychickým poruchám, což možná objasňuje vysoký výskyt těchto poruch a dokonce i sebevražd mezi veterány. Mnozí neurologové dnes prosazují jasnou terminologii, jež by přesněji popisovala charakteristické zranění z nedávných válek, například „traumatické zranění mozku způsobené výbuchem" nebo „neurotrauma způsobené výbuchem" – a všichni, s nimiž jsem hovořila, měli námitky proti upřesňujícímu přívlastku „lehké".