Proč se výreček staral o kachňátko jako o své vlastní

Rodiče kachničky karolínské nesnášejí vejce jen do jednoho hnízda. Jako hnízdní parazité je dávají i do hnízd jiných ptáků.

„Ach, náš výreček má mláďátko. To je báječné!“

To byla první myšlenka Laurie Wolfové, když si všimla, že něco malého chlupatého poskakuje v hnízdním boxu na jejím dvorku ve floridském Jupiteru. Asi před měsícem se v něm usadil výreček americký, proto předpokládala, že je to jeho vylíhlé mládě.

Pravda však byla mnohem podivnější.

Když přišla bouřka a obloha potemněla, spatřila Laurie s manželem, jak z hnízdního boxu vystrkuje hlavu výreček. A vedle něho se tísnilo drobné žluto černé kachňátko.

„Ti dva tam seděli jeden vedle druhého,“ říká malířka přírody a amatérská fotografka. „To je neuvěřitelné. Dodnes tomu nemůžu uvěřit.“

Protože se obávala, že by výreček jako predátor mohl kachničku sežrat, kontaktovala odborníka na dravce, který potvrdil, že by kachňátku mohlo hrozit nebezpečí. Lidé z místního útulku pro volně žijící zvířata souhlasili, že se o ptáče postarají, pokud se jí ho podaří odchytit.

Když se Laurie Wolfová s manželem chystali zasáhnout, mládě kachničky karolínské z boxu vyskočilo a namířilo si to rovnou k nejbližšímu rybníku. Od té doby ho už neviděli.

„Myslím, že něco takového už v životě nezažiju,“ říká Laurie.

Možná ale ještě zažije. Vědci už zaznamenali případy, kdy kachničky karolínské žily s výrečky americkými.

„Není to běžné, ale určitě se to děje,“ říká manitobský ředitel kanadské organizace ochránců přírody Bird Studies Canada Christian Artuso, který učinil podobné pozorování v roce 2005 během výzkumu výrečků amerických v rámci svého doktorandského studia.

„Tehdy výreček americký vyseděl a vyvedl dokonce tři mláďata kachničky karolínské,“ říká Artuso, který publikoval svá zjištění v roce 2007 v časopise Wilson Journal of Ornitology.

Nezvaní hosté v hnízdě

Kachničky karolínské jsou známé tím, že praktikují hnízdní parazitismus. To znamená, že rodiče někdy snesou jedno nebo dvě vejce do hnízda jiného ptáka, obvykle jiné kachničky karolínské nebo jiného příbuzného druhu.

„Mohli bychom to chápat tak, že nechtějí mít všechna vejce v jednom koši,“ říká Artuso. „Když vejce rozdělíte do různých hnízd, mírně tím zvýšíte pravděpodobnost předání svých genů, zejména když vám vejce sebere predátor.“

Existují i jiné zaznamenané příklady dravých ptáků, kteří vyseděli vejce vodních ptáků: poštolka pestrá vyseděla vejce hohola bělavého, orlovec říční se postaral o bernešky velké.

 Kachničky karolínské jsou nekrmivé. To znamená, že se dokážou postarat samy o sebe už od útlého věku.

Artuso říká, že jeho pozorování není jediným publikovaným záznamem parazitismu kachničky karolínské na výrečkovi americkém.

„Víme, že se to děje, ale nevíme, jak často,“ říká. „Proto jsem byl rád, když jsem viděl další příklad tohoto jevu.“

Nadoptimální podnět

Ale neměl by si výreček uvědomit, že sedí na špatných vejcích? Vejce kachničky karolínské jsou nejen protáhlejší, ale také asi dvakrát větší než vejce výrečka.

Podle Artusa nemůžeme vědět, co si výreček myslí, ale může to být případ jevu, který vědci nazývají „nadoptimální podnět“.

Rodiče si mohou myslet: „Proboha! To vejce je obrovské! Budeme mít nejlepšího potomka na světě!“

Ale pravděpodobně se tento jev vyskytuje tak vzácně, že výrečci američtí si proti němu nevyvinuli obranu.

Dopad na zem v běhu

„Floridské kachňátko patrně přežilo,“ dodává.

„Mláďata kachničky karolínské jsou nekrmivá,“ říká Artuso. To znamená, že jsou od malička dost nezávislá. Existuje také mnoho dokumentovaných případů, kdy se mláďata z jedné snůšky připojují k mláďatům z jiné rodiny.

Dokonce i když je vyseděl výreček.

Text: Jason Bittel píše o přírodovědných tématech a často přispívá do časopisu National Geographic