Odpočívá tam jeden z apoštolů. Našel zde poslední spočinutí Čingischán. Pod hladinou leží pozůstatky po neznámé civilizaci. Jedna z největších vodních ploch svého druhu na světě je rájem pro milovníky tajemna a nejen pro ně. Issyk-kul láká i turisty. Sice patří mezi horská jezera, leží v nadmořské výšce 1608 metrů, ale nikdy nezamrzá a v létě má jeho voda příjemnou teplotu 24 stupňů Celsia. Však také překlad jeho jména zní „teplé jezero".

Proč je slané?

Jeho rozměry jsou úctyhodné. Na délku má téměř 180 kilometrů, maximální šířka je 60 kilometrů. A hloubka? Dosud není přesně stanovena, největší naměřený údaj přesahuje 700 metrů.

Do přírodní nádrže se vlévá přes 50 řek, ale jezero nemá žádný odtok. V posledních desítkách let přitom jeho hladina mírně klesá. Kam se voda ztrácí, je jedna z velkých záhad. Podle mnohých musí existovat spodní odtok, který proudí nitrem pohoří Ťan-šan neznámo kam. Další zvláštností je fakt, že voda v jezeře je slaná, takže není vhodná na zavlažování ani na pití.

K oblasti se také váže řada fascinujících příběhů. V archivech benátského muzea se nachází vzácná španělská kronika z roku 1375. Její neznámý autor napsal, že se na břehu jezera Issyk-kul nachází arménský klášter, v němž se ukrývají ostatky svatého Matouše. Jeden z apoštolů po Kristově smrti odešel šířit víru do Afriky, kde zemřel. Jeho žáci pak jeho tělo donesli až k jezeru.

Další legenda praví, že pod hladinou leží pozůstatky velkého města, které bylo starší a velkolepější než Řím. Údajně ho postavili Skytové, kočovný národ, který ve starověku ovládl velkou část Asie a pak se jeho stopa v dějinách náhle vytratila.

Vědci v posledních desítkách let pod hladinou jezera skutečně našli řadu velmi starých rozvalin, ale dosud nedokázali určit, zda jde o pozůstatky kláštera či pradávné metropole.

Bezhlavé kostry

Ten nejslavnější příběh vázaný se zdejším krajem se ale týká mongolského vojevůdce Čingischána. Jezero si zamiloval a chtěl být pochován na jeho břehu. Když v roce 1227 zemřel, jeho syn mu přání chtěl splnit a se silným vojenským oddílem dorazil na místo. Nabalzamované tělo nechal spolu s řadou pokladů uložit do jedné z jeskyní a místním poručil, aby vchod zasypali pískem a kamením. Následně nechal vykopat kanál, který přivedl vodu z jezera a vstup zatopil. Všem dělníkům vojáci setnuli hlavy, aby tajemství nevyzradili.
Faktem je, že se dodnes neví, kde je Čingischánův hrob, takže legenda může být pravdivá. Navíc v roce 1962 archeologové odkryli na břehu jezera několik set let starý masový hrob, v němž leželo přibližně 200 bezhlavých koster.