Venku je zima. Pořádně obleč, ať nenastydneš! Mýtus nebo pravda?

Jakmile se teploty přiblíží k bodu mrazu, ze všech stran se začne ozývat varování před větším rizikem nachlazení. Studené počasí každý rok zažene do postele hodně lidí, ale ne proto, že si zapomněli vzít čepici či rukavice.

Znáte to nejspíš sami. Bolesti hlavy, ucpaný nos, kašel, a někdy i horečka mezi 37 °C a 39 °C. Za tím vším stojí rhinovirus, nejběžnější nositel nachlazení v lidské populaci.
 
Na virus neexistuje lék ani vakcína. Jediné, co zabírá, je trpělivost. Z nachlazení se zotavíte během sedmi až deseti dnů. Některé příznaky se vás ale můžou „držet“ i několik týdnů.

Je pravda, že je mnohem větší pravděpodobnost, že onemocnění na podzim či v zimě. Venkovní nízké teploty ale ve skutečnosti nachlazení nezpůsobují.

Nejčastějším pachatelem vzniku onemocnění je kontakt nebo v těsná blízkost s nakaženými lidmi. Děti pak mají tendenci "zachytit" chřipku častěji než dospělí, kteří mají více času na rozvoj imunity.

Vědci z univerzity Yale zjistili, že rhinovirus se snadněji uchytí v nose, kde je během chladných měsíců teplota nižší než v plicích. Ukázalo se, že vnitřní chlad snižuje schopnost imunitního systému reagovat na vir.

„Pokus na myších potvrdil, že nejde o sílu viru, ale o reakci hostitele,“ řekl Iwasaki. Dá se říct, že tak dává za pravdu lidem, kteří si přes zimu zakrývají venku nos, aby se vyhnuli nákaze.

Vědci z Yale doufají, že zjištění, jak moc naše vnitřní teplota ovlivňuje imunitní stav, by se mohl ukázat jako důležitý i při nemocech, jako je dětské astma, které způsobuje mnohem vážnější dýchací problémy než nachlazení.

Mohlo by vás zajímat: