Žijeme déle, ale roky navíc trávíme bojem s nemocemi. Zjistil celosvětový průzkum

Roky, které máme díky lepší stravě, nemusí být zrovna vždy výhrou.

Žijeme déle, ale roky navíc trávíme bojem s nemocemi. Zjistil celosvětový průzkum
Žijeme déle, ale roky navíc trávíme bojem s nemocemi. Zjistil celosvětový průzkum
Zdroj: archiv

Lidé dnes žijí průměrně o desetiletí déle než v roce 1970, ale většinu těchto "bonusových" let stráví bojem proti takovým nemocem, jako je rakovina. Vyplývá to ze studie vypracované na základě celosvětového průzkumu zdraví a zveřejněné ve čtvrtek v lékařském časopise The Lancet.

Do roku 2010 se průměrná délka života mužů prodloužila o 11,1 roku v porovnání s rokem 1970 a u žen o 12,1 roku. Ale jak žijeme déle, větší části našich životů kazí nemoci a neinfekční choroby, jako je rakovina nebo nemoci srdce, si vybírají čím dál tím víc obětí.

Delší, ale nikoli lepší život

"Během posledních 20 let jsme globálně přidali k průměrné předpokládané délce života asi pět let, ale jenom asi čtyři roky připadají na život ve zdraví," řekl AFP Josh Salomon z Harvardovy školy veřejného zdraví, který se na výzkumu podílel.

Spoluautoři studie proto vyzvali k posunu ve strategii zdravotní politiky, která by se podle nich neměla soustředit jen na udržení lidí naživu, ale také na to, aby je udržela zdravé. "Zdraví je víc než se jenom vyhnout smrti," uvedli Alan Lopez a Theo Vos z Queenslandské univerzity ve společném prohlášení.

Rakovina, cukrovka a nemoci srdce hrají prim

Cílem by neměl být dlouhý život, ale zdravý život.  FOTO: Thinkstock

Na studii se podílelo téměř 500 autorů z 50 zemí, kteří sbírali údaje z akademických výzkumných materiálů, pitevních zpráv, nemocničních záznamů a sčítání obyvatel, přičemž získávali informace o 291 druzích nemocí a zranění ve 187 zemích.

S výjimkou subsaharské Afriky dokument ukázal jasný posun v nemocech od tradičních "zabijáků", jako je podvýživa, infekční choroby či poporodní komplikace, které si všeobecně vybírají daň na mladších lidech, k rakovině, srdečním chorobám a cukrovce, které se mohou táhnout roky.

V roce 2010 byly nepřenosné nemoci, jako je rakovina, cukrovka a srdeční choroby, odpovědné za téměř dvě třetiny úmrtí, zatímco v roce 1990 to byla jen polovina. V roce 2010 zemřelo na rakovinu o 38 procent více lidí (osm milionů) než v roce 1990 (5,8 milionu).

Počet úmrtí na podvýživu a infekční, těhotenské a novorozenecké choroby poklesl z 15,9 milionu v roce 1990 na 13,2 milionu v roce 2010.

Mezi další velké zabijáky v roce 2010 patřil podle studie vysoký krevní tlak (9,4 milionu úmrtí) a kouření tabákových výrobků (6,3 milionu úmrtí), následované konzumací alkoholu (pět milionů úmrtí). Nezdravá strava a nedostatek fyzické aktivity jsou kolektivně odpovědné za odhadem 12,5 milionu úmrtí.

Trocha alkoholu bystří mysl, tvrdí americká studie

V subsaharské Africe poklesla očekávaná délka života od roku 1970 do roku 2010 u mužů o 1,3 roku a u žen o 0,9 roku, a to především kvůli nákaze virem HIV a nemoci AIDS. V Botswaně, Jihoafrické republice, Zambii a Zimbabwe od roku 1970 stoupla úmrtnost ve věkové skupině 15 až 49 let o více než 500 procent.

"Bělorusko a Ukrajina ve východní Evropě rovněž zaznamenaly pokles v délce života, i když tady je to zřejmě kvůli vysokému počtu úmrtí spojených s konzumací alkoholu," uvedli autoři studie.

Celosvětově poklesl počet úmrtí dětí mladších pěti let od roku 1970 o téměř 60 procent z 16,4 milionu na 6,8 milionu v roce 2010.

Na nejdelší život se mohou těšit Japonky - 85,9 roku - následované muži na Islandu - 80 let. Nejkratší délka života je na Haiti - 32,5 roku u mužů a 43,6 u žen. Rovněž v Česku se délka života prodlužuje: zatímco v roce 2000 podle českých statistik měli muži naději, že se dožijí 71,6 a ženy 78,3 roku, loni se tyto údaje vyšplhaly na 74,7 respektive 80,7 roku.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články