Rozhodli jsme se vám přiblížit nejzajímavější sopky třetihor a starších čtvrtohor na našem území spolu s Vladislavem Rapprichem, autorem knihy Za sopkami po Čechách. V prvním díle seriálu jsme vás seznámili se sopkami v Česku a s jejich historií. V druhém díle jsem vás zavedli do naší nejvýznamnější vulkanické oblasti - Českého středohoří. V následujícím třetím díle jsme vám ukázali, že v Krušných horách uvidíte zbytek vulkánu a lávové proudy.

V tomto díle vyrazíme do Doupovských hor. Tuto vulkanickou oblast využívá Armáda České republiky pro své výcviky (prostor Hradiště). Takže na většinu území se nedostanete. Ale na druhou stranu – plocha je tak alespoň chráněná.

Andělská hora

Andělská hora se tyčí v blízkosti silnice z Karlových Varů na Prahu, jen pár kilometrů za Karlovými Vary. Jedná se o kopec prakticky na návsi stejnojmenné obce, do které vede z hlavní silnice krátká odbočka. Z relativně rovinatého okolí se zcela náhle a dá se říci přímo dramaticky tyčí do výše skála. Skála se tváří, skoro jako by sem ani nepatřila.

Výkřik Edvarda Muncha ukazuje výbuch sopky Krakatoa, tvrdí fyzici

Není divu, že už na přelomu 14. a 15. století tu stál hrad. Díky poloze uvnitř obce je možné dojet autem až k samotné patě kopce, na vrcholek je to pak již jen pár kroků. Čím kromě hradu je vlastně tento drobný, téměř nenápadný kopeček tak zajímavý? Lokalita je krásná z morfologického pohledu a reprezentuje horninu, která není v celých Doupovských horách vůbec běžná. Ve vulkanické aktivitě Doupovských hor převažovaly výlevy bazaltických láv. Znělce a jim blízké trachyty, jež jsou tak hojné v Českém středohoří, Lužických horách i na Tepelské vrchovině, se v Doupovských horách vyskytují jen vzácně.

Znělce vzhledem k vysoké viskozitě neměly dost energie dostat se až na povrch a utuhly pod ním většinou v podobě lakolitů (magmatická tělesa bochníkovitého nebo hříbkovitého tvaru utuhlé mělce pod zemským povrchem). Vzhledem k tomu, že Doupovské hory jsou ze všech našich sopečných pohoří nejméně zasaženy erozí, jsou našim očím povětšinou stále ještě skryty pod mocnými akumulacemi bazaltových láv. Jak eroze pomalu postupuje a zakusuje se nekompromisně do všech horských masivů, několik málo znělcových těles již bylo obnaženo i v Doupovských horách, většinou na okrajích.

Cesta do středu Země. Na Islandu můžete vstoupit do nitra sopky

Dvě takováto tělesa se vyskytují při západním okraji komplexu. Dobře si všimněte skelně lesklých, bělavých, téměř čirých vyrostliček sodno­draselného živce (sanidinu) v jemnozrnné základní hmotě.

Skalky skřítků

Na silnici z Karlových Varů na Velichov je na konci obce Dubina odbočka na přírodní rezervaci Skalky skřítků. Skalky skřítků jsou již sice na území vojenského prostoru, ale tato národní přírodní památka i žlutá turistická stezka, která k ní vede, jsou pro veřejnost zpřístupněné.

Série skalek, skalních výchozů a defilé zde odkrývá nevytříděné uloženiny laharů ( proud tvořený směsí různě velkých úlomků sopečných hornin a vody; lahary jsou uloženiny těchto proudů). Nápadným jevem těchto uloženin jsou četné, zhruba horizontálně položené válcovité dutiny, které byly podle pověsti dílem skřítků kutajících ve skále své poklady. Tyto dutiny mají různé průměry a některé se větví.

Nejhorší sopečné erupce moderní doby. Ta nejdražší je dílem člověka…

Skutečnost je, jak už to tak bývá, mnohem prozaičtější. Jak se masa bahna a kamení, kterou takový lahar je, řítila po svahu vulkanického masivu do údolí, strhávala s sebou stromy, jež rostly na svazích sopečného pohoří. Na úpatí sopečného pohoří se lahar zastavil a vytvořil uloženinu bahna, kamení a kmenů poražených stromů.

Postupem času došlo ke zpevnění původně bahnité uloženiny. Nevhodné podmínky ovšem nepřály fosilizaci kmenů, které postupně vyhnily a v uloženinách po nich zbyly válcovité dutiny.

Poznejte sopky na vlastní kůži

Zájem veřejnosti o sopečnou činnost, vyvolaný událostmi na Islandu, přivedl autora Vladislava Rappricha na myšlenku vysvětlit laické veřejnosti výsledky vulkanologických výzkumů českých sopek, a tak i vulkanologické činnosti obecně a seznámit čtenáře s českými sopkami. Kniha Za sopkami po Čechách vás provede po nejzajímavějších vulkánech českých třetihor a starších čtvrtohor.

Autor Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D., je odborníkem na vulkanické procesy a horniny vulkanického původu v České geologické službě, kde začínal ještě během studia (tehdy Český geologický ústav). Je předsedou Odborné skupiny vulkanologie při České geologické společnosti a členem Mezinárodní asociace vulkanologie a chemismu zemského nitra (IAVCEI). Zkušenosti v oblasti vulkanologie získal při krátkodobých kurzech a stážích v Německu a ve Francii, ale také při práci na výzkumu vulkanických nebezpečí ve Střední Americe. Je autorem a spolu autorem řady odborných publikací. Vedle tuzemských spolu pracuje i s předními zahraničními odborníky.V knize najdete seznam u všech sopek přesné souřadnice, kde je najdete, jak se k nim dostanete pěšky, na kole nebo autem, a hlavně se o každé sopce dozvíte něco nového. Jak a kdy vznikla a čím je výjimečná.

Knihu vydalo nakladatelství Grada (240 stran, 359 Kč)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

SPECIÁL: Tajemství českých jeskyní
SPECIÁL: Fotorádce Jana Rybáře