Strom samotář. Vyrůstá na hrobech lovců mamutů

PŘÍBĚH FOTOGRAFIE A JEJÍHO AUTORA: Tady někde se začínal slavný příběh Lovců mamutů. To dávno překryl čas i hladina Novomlýnských nádrží. Jen kdesi uprostřed trčí poslední strom, který jako by vyrůstal odkudsi ze dna dávných věků.

Strom samotář. Vyrůstá na hrobech lovců mamutů
Strom samotář. Vyrůstá na hrobech lovců mamutů
Zdroj: archiv

Vzhledem k počasí mi je jasné, že budu mít jen jeden pokus.

Svítání je ještě daleko. V mihotajícím se světle čelovky jdu po úzké stezce na břehu Věstonické nádrže. Lehký opar se drží nad její hladinou, která je střídavě hladká jako zrcadlo a hned zase zvlněná pod náporem nočního větru. Skrz rychle plující mraky sem tam vykoukne Měsíc a ozáří siluetu Pavlovských vrchů na druhém břehu. Mocné zimní souhvězdí Orion se majestátně tyčí nad jižním obzorem. Neklamná známka končícího podzimu.

Cestou si v duchu přehrávám útržkovité vzpomínky na putování Kopčema a Veverčáka z Lovců mamutů Eduarda Štorcha, které někde v těchto místech začínalo. Říkám si, jestli by to tu po těch desítkách tisíc let alespoň trochu poznali. Rozlehlá hladina kontroverzního vodního díla Nové mlýny, které pohřbilo i mnohé vzácné archeologické lokality, změnila ráz zdejší krajiny natolik, že by jim už asi nic neříkala.

Tady mamut nehrozí

Mým dnešním cílem je jeden z posledních stromů, který jako starý opuštěný maják trčí z hladiny Věstonické nádrže. Při pohledu na to mrtvé torzo přemýšlím, kdo ho tu vlastně asi zasadil, jak je starý a jaká náhoda mohla za to, že tu po těch letech stále ještě stojí, byť o pár metrů vedle z hladiny vykukuje jeho budoucí osud.

Snažím se zachytit tu zvláštní atmosféru končící noci plné letících mraků, svitu Měsíce, vrchů Pálavy a nastupující zimy v podání souhvězdí Orion. Noc ale rychle mizí a stejně tak rychle se nasouvá další oblačnost.

 

Novomlýnské nádrže

 

Jaké bude ráno a jestli Slunce dostane nějakou šanci kouzlit se světlem raději ani nepřemýšlím. Procházím si okolí a hledám další zajímavé pohledy na poslední strom, odkud zkusím zachytit druhé dějství dnešního rána. Na rozdíl od prehistorických lovců mám jistotu, že mne tu žádný mamut nepřekvapí.

Jen jeden pokus na fotku

Nakonec se vracím na místo, které jsem si vybral při příchodu. Pozoruji rychle letící mraky a počítám si, jakou dráhu v čase uletí. V hlavě se mi rodí myšlenka využití dlouhého času, který z rychle letících mraků vytvoří plynoucí řeku a z hladiny Věstonické nádrže matné zrcadlo. Vzhledem k počasí mi je jasné, že budu mít jen jeden pokus. Štěstí mi ale přeje a do krajiny se i přes mraky dostává trochu toho světla ze svítání a na pár minut mění šedivé ráno v barevnou podívanou. Canon pilně odpočítává dvouminutovou expozici. Na jejím konci tuším, že to stálo za to.

Novomlýnská nádrž

 

S přibývajícím světlem se z torza stromu stává jedna velká voliéra. Příroda pomalu ožívá a ptačí zpět pomalu přehlušuje kanonádu z pálavských vinic. Vydávám se na cestu zpět a přemýšlím, jestli tady Poslední strom za rok opět najdu, nebo voda Novomlýnských nádrží zdolá další kus historie zdejšího kraje.

DETAILY K FOTOGRAFIÍM: Byly pořízeny digitální zrcadlovou Canon EOS 5D Mark II ve spojení s objektivem Canon EF 17-40/4 L. Noční snímek vznikl 3 minutovou expozicí bez použití filtrů. Snímek ze svítání vznikl 2 minutovou expozicí s použitím silného šedého filtru.

 

 MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články