Brněnská kostnice je druhá největší v Evropě. A právě se otevřela veřejnosti
Dnes se v Brně otevřel veřejnosti opravdový unikát – druhá největší kostnice v Evropě. Větší jsou už jenom pařížské katakomby.
Kostnici byste našli Jakubského náměstí. Dříve se tam nacházel hřbitov, a to už od začátku 13. století. Kostnice vznikla až později. Hřbitov byl na konci 18. století zrušen a kostnice pak uzavřena.
Ke slovu se dostala až o mnoho let později, v roce 2001, kdy ji objevili archeologové při průzkumných pracích.
Nachází se tam až 50 000 kosterních pozůstatků. Větší kostnice se nachází už jenom v pařížských katakombách. Brněnskou kostnici má v pronájmu od svatojakubské farnosti město Brno a zpřístupněná veřejnosti bude už dnes, 22. června.
Právo na hrob jen 10 let
Původní hřbitov později svou kapacitou nestačil a byl zaveden výměnný systém pohřbívání – po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý. Obsah původních hrobů se pak ukládal do speciálních podzemních objektů – osárií neboli kostnic.
A tak v 17. století vznikla i brněnská kostnice – přímo pod kostelem svatého Jakuba byla vybudována tříkomorová krypta. Zpočátku se kostnice příliš neplnila, ale později kvůli morům a různým epidemiím se začala plnit, a dokonce v polovině 18. století musela být i rozšířena směrem pod hřbitov a byla také napojena na kostelní kryptu. Původní záměr nebyl dokončen, práce se zastavily v polovině.
Po naplnění prostor byl vstup uzavřen. Na konci 18. století byl kostelní hřbitov zrušen z hygienických důvodů. Ostatky z hrobů byly uloženy do krypty, hřbitovní zeď byla stržena a prostranství u kostela bylo vydlážděno nepotřebnými náhrobky. A na kostnici se zapomnělo…
Poklad 2 metry pod silnicí
Rok 2001 byl zlomový. Úpravám Jakubského náměstí totiž předcházel průzkum podzemí. Podzemní sondy ukázaly v hloubce 4 metrů rozsáhlý pohřební komplex zaplněný obrovským množstvím kosterního materiálu.
Odhaduje se, že tam je pohřbeno 50 000 lidí, a to dospělých mužů a žen, ale i dětí a zvířat. Většina koster patří obětem středověkých morových a cholerových epidemií, obětem třicetileté války a švédského obléhání.
Pozůstatky poškodila především vlhkost a plíseň a následné sesuvy klenebních prostor, které leží necelé dva metry pod frekventovanou vozovkou.
Co uvidíte?
Návštěvníci budou moci spatřit originály lidských ostatků, lebky penetrované různými způsoby a uvidí dvě sestavené kostry zesnulých (13leté dítě a dospělý) pohřbených v objevených barokních rakvích. Lidé budou moci zcela unikátně zhlédnout tzv. třetí komoru, kde byly pouze zakonzervovány a ponechány dle původní formy pohřbívání (tedy vrstvení na sebe v jednotlivých stupních) kosterní pozůstatky dnes již bezejmenných pohřbených obyvatel města Brna.
