Lidé a neandrtálci žili vedle sebe déle, než se tušilo
Mezinárodní vědecký tým, jehož členem je i Čech Jiří Svoboda, dokázal, že moderní člověk se v Evropě objevil mnohem dříve, než tvrdily dosavadní teorie.
Obchodovali spolu? To je příliš odvážné…
O tisíce let dříve, než se předpokládalo, přišel do Evropy člověk moderního typu. "Nálezy dokazují, že neandrtálci a moderní lidé žili relativně dlouho dobu vedle sebe. Domníváme se, že se spolu obě kultury stýkaly," řekl nám profesor Jiří Svoboda, spoluautor studie, která to dokazuje. Studie vyšla v prestižním časopisu Nature.
Není to jen domněnka, brněnský archeolog má i důkazy: "Technologie otupeného boku z italské jeskyně, kterou použili lidé Homo sapiens, je nápadně podobná neandrtálské technice nalezené ve Francii." Jak je to možné? Obchodovali snad spolu obě kultury? Profesor Svoboda je zdrženlivější: "To je příliš odvážné. V tomto případě mluvíme spíš o akulturaci - procesu společenských a kulturních změn, ke kterým dochází v důsledku kontaktu různých kultur. Souvisí především s migrací etnik v prostoru," dodává vedoucí Střediska pro výzkum paleolitu a paleontologie Archeologického ústavu AV ČR v Brně.
Profesor Svoboda vede také badatelskou základnu v Dolních Věstonicích, které proslavil nález pravěké Věstonické venuše. Kromě toho je ředitelem Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Tým vedený Ústavem antropologie Vídeňské univerzity analyzoval dva mléčné zuby z jeskyně Cavallo v jižní Itálii, nalezené v souvislosti s takzvanou kulturou uluzzienu. Od objevu v roce 1964 se oba zuby považovaly za neandertálské, avšak nová studie, nyní publikovaná v časopisu Nature, je anatomicky přisuzuje modernímu člověku.
Italský vědec Stefano Benazzi a jeho kolegové srovnávali digitální modely obou zubů s velkým souborem mléčných zubů neandertálců i prvních anatomicky moderních lidí, včetně nálezů z paleolitického areálu Dolní Věstonice-Pavlov na jižní Moravě. Nezávisle na sobě srovnávali jejich vnější i vnitřní znaky, jako jsou síla zubní skloviny a celkový profil korunky. "Pro výzkum byly použity nejmodernější metody tzv. virtuální antropologie", vysvětluje profesor Svoboda. "Jedná se o analýzu skloviny pomocí CT skenování."
Jak vypadala Evropa před 45 000 roky?
Datování provedené týmem Oxfordské univerzity na ulitách mořských měkkýšů z nálezové vrstvy ukazuje na stáří 43 000 až 45 000 let. Časově tedy zuby z jeskyně Cavallo předcházejí nálezům anatomicky moderních lidí z jeskyní Pestera cu Oase, Muierii a Mladeč, které měly až dosud v Evropě primát.
Podle Malé československé encyklopedie tento předvěký člověk měl už plně vyvinuté rozumové schopnosti, vyznačoval se abstraktním myšlením a řečí. Tělesnou stavbou se od současného člověka takřka nelišil. Jeho nejstarší formy jsou podle encyklopedie známy z mladšího paleolitu, asi před 35.000 lety. V Česku byly jeho pozůstatky objeveny u Přerova, v Dolních Věstonicích, v Pavlově a v Mladči u Litovle.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
