Sedm milionů tun těžká otázka

Teorie o stavbě pyramid se většinou omezují na konkrétní postup stavby. Obcházejí pohled architekta, jak staří Egypťané naplánovali uložení sedmi milionů tun kamenných bloků s takovou přesností.

Sedm milionů tun těžká otázka
Sedm milionů tun těžká otázka
Zdroj: archiv

Norský vědec Ole J. Bryn z University v Trodheimu tvrdí, že má odpověď, jak je možné, že ve třetím tisíciletí před Kristem dokázalo 10 000 (některé odhady uvádějí i 30 000) negramotných rolníků postavit takový kolos s neuvěřitelnou přesností, která jim dovolila korunovat stavbu špičkou ze zlata, aniž by strany pyramidy ujížděly do stran. Pyramida není totiž prostou horou kamení, ale propracovanou strukturou, která musela být detailně naplánována. Bryn prostudoval plány třiceti nejstarší egyptské pyramidy, a postupně rekonstruoval pravděpodobný postup, kterým byly velké pyramidy naplánovány do určitého období.

Velké pyramidy v Gíze patří i po více než 4000 letech k nejúchvatnějším stavbám v lidské historii.

Pozornost se samozřejmě soustřeďuje na největší Cheopsovu pyramidu, kterou vytváří 2,3 milionů vápencových bloků o zmíněné hmotnosti kolem 7 mil. tun. Pyramida, kterou nechal postavit faraon Chufu (název je odvozen od řecké verze jeho jména) dosáhla 146,6 m a přibližně 4000 let držela rekord, jako nejvyšší stavba na světě.

Archeologové a historici po léta hledali formulovali teorie o stavbě pyramidy a často se uchylovali k tomu, že staří Egypťané používali matematické postupy, které jsou doložené až o dva tisíce let později. Jakkoli je to možné, chybí pro to důkazy. Nicméně některé jiné doklady podle Bryna ukazují, že Egypťané používali poměrně jednoduchý systém přenesení mapy do zmenšené sítě plánu, kdy stavbu rozdělily na na jednotlivé, přesně dané elementy, které měly řadu kontrolních bodů.

Tak bylo možné stavět přesně a kontrolovat ohromnou armádu dělníků, která ukládala kamenné kvádry s jedinými zřejmými pomůckami, což bylo olůvko a provaz. Navíc plán stavby musel být dodržován po více než 20 nebo i přes 30 let, po které stavba trvala.

Od pořízení prvních leteckých snímků ve 20. letech minulého století při přeletech velkých pyramid v Gíze bylo zřejmé, že pyramida nebyla stavěna na čtvercové základně, ale má spíše strukturu diamantu, či hvězdy. A podle všeho nešlo o nepřesnost, ale o cílená, plánem daný tvar.

Letecký snímek Cheopsovy pyramidy

Ačkoli je Cheopsova pyramida, postavená někdy v letech 2606 až 2573 př. n. l., jednou z nejstudovanějších staveb na světě, vydává svá tajemství jen pomalu. Už Herodotos se v 5. století př. n. l. se zajímal o to jak byla pyramida postavena a tvrdí, že kněží mu prozradili, že pyramida byla navržena tak, aby se každá stran pyramidy plochou rovnala druhé odmocnině jeho výšky. Ovšem tak to zřejmě nebylo.

Obnovený zájem o pyramidy následoval až s evropskou expanzí od napoleonských válek.

Různí evropští vědci formulovali teorie podle jakého matematického a geometrického klíče byly pyramidy stavěny. Pracovali s násobky a mocninami pí, či používání Pythagorova trojúhelníku, nebo různé astronomické teorie o zakódování rozměrů Zeměkoule až po fantazie o mimozemšťanech či používání vzducholodí. Poněkud krkolomně se snažili vysvětlit, jak starověká civilizace mohla postavit čtyřstěnou stavbu, jejíž linie se přesně sbíhají ve vrcholu.

Cheopsova pyramida v síti egyptských jednotek.

Bryn svou teorii přesně sítě a plánování ve zmenšeném měřítku s patřičnou tolerancí zakládá na existenci velmi propracovaného systému délkových jednotek, který staří Egypťané používali. Egyptský královský loket se dělil na sedm dlaní a ty na čtyři palce. Tyto jednotky pak Bryn odhaluje ve svém rekonstruovaném plánu pyramid, včetně měření úhlů a vnitřní podpůrné struktury.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články