Američtí neurologové letos na jaře oznámili, že se jim podařilo udržet mozky mrtvých prasat "při životě" ještě dalších 36 hodin poté, co byly vyjmuty z těla. K dispozici měli více jak sto mozků z čersvě poražených zvířat na jatkách a pokoušeli se zachovat jejich funkce umělým okysličováním. Vedoucí týmu Nenad Sestan vyloučil, že by si prasečí mozky při experimentu zachovaly vědomí. "Zvířecí mozek si sám o sobě nic neuvědomuje, tím jsem si jistý," prohlásil.

Sestan ovšem připustil, že jeho práce balancuje na hranici etiky. "Čistě hypoteticky, kdyby někdo dovedl tuhle technologii k dokonalosti a zachoval i mozkovou aktivitu včetně paměti, mohl by poskládat dohromady nového člověka. To by bylo až děsivé," dodal.

Transplantace mozku u lidí však podle něj zůstává ve světě pohádek. Udržení prasečích mozků v zachovalém stavu vnímá spíš jako bránu k detailnímu studiu mozkových funkcí, které se na živém organismu sledovat nedají. Takový výzkum by pak mohl pomoci k odhalení příčin různých mozkových onemocnění.

Možnost transplantací lidských mozků odmítla také londýnská profesorka Frances Edwards. "Jak u prasat, tak u lidí je mozek k dispozici jen v okamžiku jejich smrti, ale v případě prasete berete zdravé zvíře a můžete rozhodnout o tom, ve kterou chvíli a jakým způsobem zemře. Mozek se pak vyjme hned. U člověka byste z etických důvodů museli čekat, až bude prohlášen za mrtvého, což bývá až po prokazatelné smrti mozku," vysvětlila profesorka.

Otázkou také je, kdo by vůbec chtěl mít mozek udržován při životě ještě 36 hodin po úmrtí těla. Zatím to nezní jako naděje na prodloužení života, ale spíš jako námět na horor.