Kdo je vlastně multimilionář Elon Musk: Prozíravý génius, nebo šílený podivín?
Ve škole byl tichým chlapcem, který hodně četl. Kluci ho jednou schodili ze schodů a zbili tak, že upadl do bezvědomí. Ve 12 letech vydělal prvních 500 dolarů, ve 27 už byl multimilionář. Nyní chce kolonizovat Mars.
K pohádkovému jmění Elona Muska nepřivedly jen jeho charakterové vlastnosti a nešlo ani o náhodu. Byla to spíš jeho schopnost hledět dopředu a naplnit vize, ke kterým měla řada lidí ve své době nedůvěru. Naučil se programovat už v době, kdy většina vrstevníků neuměla použít ani tlačítko Enter. Vyvinul internetový platební systém, dnes známý jako PayPal. Investoval do výroby aut poháněných elektřinou a solárních panelů. Vše, na co sáhl, bylo nové, neprověřené minulou zkušeností, všechno směřovalo do budoucnosti. A všechno klaplo.
Nyní se ale zdá, že Muskovi už z těch vydělaných miliard trochu přeskočilo. Ačkoli NASA vylučuje, že by se v dohledné době podařilo vytvořit na Marsu vhodné podmínky pro život, přičemž dostupná technologie člověku ani neumožňuje tak daleko doletět, Elon Musk hodlá poslat lidskou posádku na Mars už v roce 2024.
"Nejprve postavíme základnu, začneme jednou kosmickou lodí, pak jich tam pošleme více a začneme budovat město. A časem Mars přeměníme na opravdu krásné místo," popsal své vize Musk.
Miliardář však musí nejprve dokončit "menší" vesmírnou zakázku; tou je výlet kolem Měsíce, za který už dopředu zaplatil japonský podnikatel Júsaku Maezawa. Let by se měl uskutečnit v roce 2023.
Otázkou je, co vlastně Muska k těmto velikášským cílům vede. V jeho biografii Elon Musk - Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti se dozvídáme více o jeho osobních osudech a povaze. Narozen v jihoafrické Pretorii do nepříliš šťastného manželství Jihoafričana a kanadské občanky, vyrůstal ve spartánském prostředí afrikánské kultury a ve škole byl často šikanován. V sedmnácti letech proti vůli otce odcestoval studovat do Kanady. Připadalo mu, že odtud bude mít blíž do Spojených států, v nichž viděl svou budoucnost. Nemýlil se.
S rozvíjením nových technologií se u něho rozvinula také obava z budoucnosti lidstva. Za největší hrozbu považuje umělou inteligenci, která podle něj může zcela vymýtit lidskou rasu, jak ji známe. Strach z konce světa je zřejmě i hnacím motorem jeho vizí o kolonizaci Marsu. Pokud se Země stane pro lidi neobyvatelnou, musíme mít v záloze jinou planetu, na které přežijeme.
"Moje manželka je psychiatrička; s tímhle chlapíkem by určitě strávila dlouhé hodiny," uzavřel svou recenzi na Muskovu biografii kosmický inženýr z univerzity v Bristolu Ashley Dove-Jay.
Je skutečně Musk případ pro psychiatra? Nebo nás jeho vesmírné mise překvapí stejně tak jako jeho dosavadní podnikatelské počiny? V příštím desetiletí bychom se to měli dozvědět.
