Emerich Rath, zapomenutý hrdina, jehož památku pošlapal komunistický režim
100. výročí od tragické smrti Hanče a Vrbaty při lyžařském závodě v Krkonoších je i možností připomenout osobnost Emericha Ratha, českého Němce, který se snažil Hanče s heroickým úsilím zachránit. Člověka, který nebyl po válce odsunut, protože u sebe za války ukrýval v Praze známého židovského původu. Komunistickému režimu se nehodil.
Film Synové hor, natočený v roce 1956, líčí Ratha jako Prušáka, který se mihne jen na pozadí tragického příběhu českých lyžařů. Emerich Rath (*5. listopad 1883, Praha – †21. prosinec 1962, Broumov) byl však imponující všestranný sportovec. Jeho rejstřík uvedená v odkazu na Wikipedii je skutečně imponující: atletika, plavání, pozemní a lední hokej, kanoistika, rychlobruslení, fotbal, box… A nebylo to jen rekreační sportování.
Hrál fotbal za DFC Praha, účastnil se řady běžeckých a chodeckých závodů. Od roku 1905 vyhrál v Německu 11 chodeckých závodů a říšské ministerstvo dokonce zvažovalo, jelikož byl Emerich Rath vegetarián, zda nemá bezmasou dietu naordinovat ozbrojeným silám. Účastnil se a vítězil na závodech běžkařů Království českého. Za Rakousko-Uhersko běžel maraton na olympiádách v roce 1908 a 1912. V roce 1912 vyhrál boxerské mistrovství Německa v těžké váze.
Z lyžařského závodu konaného 24. března 1913 nejprve odstoupil kvůli špatnému počasí, ale pak se vydal ztracené kolegy hledat. S vypětím sil se pokusil zachránit kolabujícího Hanče. Tragický závod a Rathovu roli podrobně popisuje podrobný článek v časopise Respekt "Osudný den v Krkonoších.
V roce 1914 hrál Rath hokej za Čechy na „mistrovství Evropy“ (zúčastnili se pouze Belgičané, Češi, Němci a do počtu místní Berlínský klub). První světovou válku přečkal jako lyžařský instruktor v Alpách. Po válce se vrátil do Prahy a pracoval v železářství u Rotta, kde se ve čtrnácti vyučil příručím. Později si otevřel vlastní obchod s potřebami pro sport a tramping, který propagoval. A dál podával sportovní výkony.
V roce 1924 jel 360 km po Seině do Paříže na olympijské hry, kde se setkal s Pierrem de Coubertinem. Po Dunaji dopádloval za 24 hodin z Pasova do Vídně. Vyhrával mistrovství Československa kajakářů.
O to smutnější je způsob, jakým jeho památku pošlapal komunistický režim. V roce 1948 mu zabavil obchod a ve filmu Synové hor z něj udělal Prušáka, který se představuje s vojenským sražením podpatků k sobě. Jeho snaha o záchranu českého kolegy zcela zamlčel. Později jej v roce 1960 ani nepustili na Olympijské hry v Římě, ačkoli dostal oficiální pozvání jakožto vynikající olympionik. Nakonec byl jako bezdomovec umístěn do domova důchodců, kde v roce 1962 zemřel.
V roce 2004 udělil Klub pro Fair play při Českém olympijském výboru Emerichu Rathovi zvláštní cenu In memoriam.
