ŠTÍTEK: rostliny

Zámecká oranžerie v Bludově.
Zvenčí ta budova u hlavní silnice není ničím nápadná. Kdo však vstoupí dovnitř, ocitne se v malém tropickém ráji. Ten se na severní Moravě podařilo vybudovat pracovníkům Obecních lesů Bludov. Bludov je jedinou samosprávou v širokém okolí, která prostřednictvím svého „eseróčka“ provozuje zahradnictví.
20 fotografií

Na severu Moravy vybudovali tropický ráj

Šumpersko
Zámecká oranžerie v Bludově.
/FOTOGALERIE/ Zvenčí ta budova u hlavní silnice není ničím nápadná. Kdo však vstoupí dovnitř, ocitne se v malém tropickém ráji. Ten se na severní Moravě podařilo vybudovat pracovníkům Obecních lesů Bludov. Obecní firma provozuje přilehlé zahradnictví.
20 fotografií

Na severu Moravy vybudovali tropický ráj

Příběhy
Často se obracíme ke staletími ověřeným způsobům, kterými se léčili naši prapředci
V době, kdy každý z nás hledá více než kdykoliv předtím ty nejlepší cesty ke zdraví, obracíme se často ke staletími ověřeným způsobům, kterými se léčili naši prapředci. Ať již síle česneku, řebříčku či slepičí polévky věříme, nebo ne, zajímavé je jedno: i když dávní vyznavači přírodního léčení pocházeli odkudkoliv – jedni žili na území Afriky a další třeba daleko na severu – nakonec často dospěli pouze vlastní zkušeností ke stejnému prostředku, který pomáhal proti konkrétním chorobám. 
5 fotografií

Nechme se vést přírodou za zdravím

30 rostlinných receptů
Zámecká oranžerie se v Habrovanech dočkala rekonstrukce. Otevřeli v ní restauraci.
/ROZHOVOR/ Nový život v podobě restaurace získala dlouho chátrající památka v zámeckém parku v Habrovanech. Oranžérie má přitom z památkového hlediska velký význam, v rozhovoru pro Vyškovský deník to potvrzuje Gabriela Stögerová z Národního památkového ústavu. Mluví o minulosti a využití stejně jako o detailech dokončené rekonstrukce. „Už v archivních pramenech z roku 1836 je k dispozici soupis rostlin, které se pěstovaly v oranžérii. Soupis pořídil tehdejší zahradník Jan Skořepa,“ vypráví Stögerová.
50 fotografií

Jako zmenšená zámecká zahrada v Kroměříži, říká o parku v Habrovanech památkářka

Vyškovsko
Libavka poléhavá.
Areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je doslova zaplaven podzimními barvami. Nejen listy stromů a keřů hýří zářivými barvami, řada rostlin také oplývá červenými či oranžovými plody, které lákají zejména volně žijící ptáky ke konzumaci před nadcházejícím chladným obdobím.

Botanické zajímavosti Zoo Ostrava: Podzimní krása vřesovišť

Ostravsko
Hořec jarní.
Na severozápadní straně Rovenského rybníka u obce Rovná na Strakonicku se ukrývá přírodní klenot. Mezi travním porostem roste i ostře modrý hořec jarní, který je na seznamu kriticky ohrožených druhů rostlin. Právě z důvodu unikátnosti je lokalita o rozloze přibližně 120 metrů čtverečních oplocena a je kosena výhradně ručně, aby nedocházelo k poškození cenných rostlin. I přes veškerou snahu však dochází k postupnému snižování rozsahu populace.

Poslední exempláře hořce jarního jsou ukryty u Rovné

Strakonicko
Vědkyně a pedagožka RNDr. Markéta Martínková, Ph.D.
„Vědci mají tendenci vysvětlovat podrobnosti svého oboru příliš odborně – tak, aby se jednoznačně a přesně domluvili s několika málo kolegy, kteří řeší ve světě stejnou problematiku. Jenže je neméně důležité, aby vědec dokázal hovořit způsobem, jímž by bylo jeho sdělení srozumitelné i neodborníkům. Předávat povědomí o svém oboru laické veřejnosti, pomáhat lidem pochopit podstatu důležitých poznatků a vysvětlovat je z pohledu současné vědy.“ 
8 fotografií

Bio? Jedině z babiččiny zahrádky, má jasno biochemička Markéta Martínková

Příběhy pro planetu
Roman Javořík (v příznačném tričku s papričkami) a jeho kolega Viktor Komadel na Farmářských trzích v Kroměříži. 16. října 2021.
„Na chilli nás baví vlastně úplně všechno,“ shodují se s úsměvem na tváři Roman Javořík a Viktor Komadel, dva milovníci pálivých chilli papriček. Svou zálibu však posunuli ještě dál. Společně s partou kamarádů totiž vyrábějí originální chilliády, chilli omáčky nebo čatní. A to všechno pro dobrou věc – veškeré peníze z prodeje totiž darují mateřské lesní škole v Žopech.
7 fotografií

Milovníci chilli z Kroměřížska: Je to peklo, ale děláme to pro dobrou věc

Kroměřížsko
Růžová má schopnost navodit veselou náladu, červená dokáže povzbudit a vyburcovat energii
Zahrady byly součástí lidského života od nepaměti. Nejen pro svoji užitečnost, ale též coby symbol útočiště, domova, krásna a v neposlední řadě také účinný prostředek při zotavování se z nemocí a chmur. Jak se dozvíte z článku, který vyšel v časopise Květy, zahrady totiž mají obrovskou moc…
9 fotografií

Léčivá moc zahrady

30 eko míst v ČR
Přípravy na Dušičky na přerovském hřbitově. Prostranství před smuteční síní zkrášlila nová kobercová výsadba z okrasných dřevin. 13. října 2021
Čas Dušiček se blíží a na hřbitovech v Přerově a jeho místních částech v těchto dnech vrcholí přípravy. Prostranství na místě posledního odpočinku v Přerově vyzdobila před Památkou zesnulých nová kobercová výsadba z vytrvalých okrasných dřevin, v Předmostí se zase osazuje svah pod hřbitovem, aby místo více lahodilo pohledu příchozích, kteří přijdou na Dušičky za svými blízkými. Také v Henčlově se počítá s novou výsadbou.
11 fotografií

Dušičky se blíží, přerovský hřbitov ozdobila tisícovka nových keřů

Přerovsko
Ilustrační foto.
Do Botanické zahrady v Teplicích doputovala výstava Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti, která už byla k dispozici v Průhonické botanické zahradě, v Brně, Děčíně a nyní doputovala k nám do Teplic. Výstavu připravilo Ministerstvo zemědělství společně s koordinátory Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismům.

Výstava v botance je plná zemědělské rozmanitost, rostliny jsou zásobárnou genů

Čtenář reportér
Lopeník v Bílých Karpatech
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN – International Union for Conservation of Nature) tak definuje plochu o rozloze nejméně tisíc hektarů, na které zůstalo zachováno původní prostředí včetně vzácné fauny a flóry. Tuto podmínku často splňují národní parky – ty ale většinou nejvzácnější pasáže „tají“ před návštěvníky, ponechávají je pouze pohledům z dálky. Není se čemu divit, davy turistů by je zničily. Text vyšel v týdeníku Květy.
6 fotografií

Co je divočina? Podívejte se na „tajné“ tipy

30 eko míst v ČR