ŠTÍTEK: rostliny

Po celá staletí, možná i tisíciletí ji lidé uctívali pro její zlatavou barvu, ochranné a konzervační vlastnosti. Dodnes hraje významnou roli v prevenci závažných onemocnění a civilizačních chorob. Vědci se snaží dokázat to, co v Indii už vědí odnepaměti: že kurkuma je jednou z nejmocnějších rostlin na této planetě.

Kurkuma: Pramen lidského zdraví a věčného mládí

Články
Příroda se řídí vlastním časem. Dosud žádná z vědeckých studií neuměla přesně vysvětlit podrobný proces kvetení. Nyní výzkum identifikoval buňky, které pomáhají při produkci důležitého genu označovaného Flowering locus T (FT).

Jak květiny vědí, kdy přišel čas rozkvést?

Články
Oblast Mrtvého moře se chlubí 330 slunečnými dny v roce, proto je tady těžké trefit se do špatného počasí.
Existuje hned několik důvodů, proč se vypravit k Mrtvému moři. Naším cílem může být prozkoumání jedinečné přírodní památky. Může nám jít o zmírnění nemocí kůže či pohybového aparátu. Nebo zkrátka jenom potřebujeme zjistit, jaké to je sednout si na hladinu moře a číst si knížku.

Mrtvé moře zabíjí i léčí. A také vysychá

Články
Narůstající problémy - kácení, vytrvalé deště, sucho - zvyšují zranitelnost celého ekosystému.
Na základě výsledků nejnovější studie zveřejněné v časopise Science Advances bijí odborníci na poplach a upozorňují, že vlivem nekončícího kácení se Amazonský prales ocitl ve vážném ohrožení. Jestli nenastanou razantní kroky vedoucí ke změně, z velké části úžasného kousku přírody se brzy stane mrtvá savana.

Amazonský deštný prales je na pokraji kolapsu, zjistila studie

Články
Oxid dusíku, převážně z naftových automobilů, poškozuje sloučeniny, které vytvářejí vůně květin.
Po zimě se těšíme na rozkvetlou zahradu. Jenže jarní vůně květin už není tak intenzivní jako dřív. A zdá se, že to není jen domněnka laické veřejnosti. Podle vědců jsou na vině naftové výpary, které ovlivňují vůně květin.

Proč už narcisy a růže nevoní tak jako dřív?

Články
Řecké ostrovy mají své osobité kouzlo. Dovolenou na Korfu doporučujeme cestovatelům, kteří si chtějí kromě válení na pláži užít také krásné procházky.
KOMERČNÍ SDĚLENÍ: Čisté azurové moře, vysoko se tyčící skalnaté útesy, bujná zelená vegetace a nekonečné pláže se zlatavým pískem. Zdá se vám to nemožné? Na řeckých ostrovech, které se rojí po celém Egejském a Středozemním moři, je to každodenní realita. Přitom každý z řeckých ostrovů má svou unikátnost. Vyrazte příští rok na některých z ostrovů v našem výběru a zažijte alespoň na chvíli nádhernou přírodu řeckých ostrovů.

Kam vyrazit v létě 2018? Na nejkrásnější z řeckých ostrovů!

Články - spolupráce
Drsná příroda nedá vydechnout ani divokým šelmám.
Zjistěte, jak žijí lvi a gepardi v Botswaně, kde platí nekompromisní heslo - přežijí jen ti, kteří se dokážou přizpůsobit. A sledujte příběh sedmi lvů, kteří se stali nadějí pro Rwandu, kde brutální občanská válka zičila věhlasnou divočinu.

Na stopě velkým kočkám

Články
Příroda i na místech, kde by ji v Paříži nikdo nečekal.
Francouzská metropole je právem obdivovaná jako jedna z nejkrásnějších evropských metropolí. Nový zákon nyní Pařížanům nejen povoluje, ale také doporučuje, aby rozšířili svoje zahrady.

Zákon pro zelenější Paříž

Články
Džungle už téměř skryla skluzavky vodního světa.
Popraskané tobogány a prázdná akvária se staly turistickou atrakcí pro návštěvníky vietnamského Hue. Aquapark, jehož výstavba stála tři miliony dolarů, dnes mizí pod nadvládou mechu a rostlin.

Vodní park pohlcuje příroda

Články
V průměru váží plody chlebovníku 16 kilogramů, dorůst však mohou až do váhy 80 kilogramů.
Poprvé jeho plody sesbíral a rozšířil poručík William Bligh na konci 18. století. Měl za úkol najít laciný a energeticky bohatý zdroj potravy pro britské otroky v Karibiku. Jackfruit dostal v češtině název chlebovník, protože po upečení připomíná čerstvě upečený chléb. Zpracovat se ovšem dá na tisíce způsobů a dokonale nahradí maso. 

Stane se chlebovník novou organickou náhražkou masa?

Články
Za posledních 35 let se naše planeta v důsledku zvýšené koncentrace CO2 zazelenila.
Oxid uhličitý dosáhl v roce 2015 rekordních hodnot a vědci opakovaně varují před stoupající teplotou planety. Země by se v důsledku využívání fosilních paliv mohla oteplit až od 10° C. Vysoká hladina emisí sice prospívá k bujení vegetace, ovšem tento efekt se brzy změní. Navíc klimatické výkyvy stále vyvracejí Zemi z rovnováhy a důsledky jsou alarmující.

Vědci zjistili, že CO2 dělá naši planetu zelenější, brzy ale přijde změna

Články
Sonia Rey Planellas z Univerzity ve Stirlingu zkoumala se svým týmem některé ryby a došli k závěru, že i obyvatelé vodní říše nejsou tak jednodušší tvorové, jak jsme si doposud mysleli.
Nad otázkou, zda zvířata, odlišná od člověka, mají schopnost myslet a mít emoce, se diskutuje celá staletí. Jeleni, psi nebo třeba medvědi podle mnoha expertů i laiků mají úroveň vědomí do jisté míry podobnou té lidské. Podobně se za emočně inteligentní považují třeba delfíni. Ale co třeba ryby, brouci nebo rostliny – mohou i tito tvorové prožívat emoce? A je to vůbec možné zjistit?

Jsou ryby vědomé bytosti? Mohou prožívat emoce a myslet?

Články
Polyversum Biogarden nemá žádnou ochrannou lhůtu, což znamená, že kdykoli po aplikaci postřiku lze plody sklízet a po opláchnutí je ihned konzumovat.
Pozitivní účinky biofungicidů v boji proti plísňovým chorobám rostlin ocení všichni zahrádkáři a pěstitelé, kteří chtějí sklidit zdravou úrodu bez použití chemie. Postřik Polyversum Biogarden je založen na čistě přírodním mikroskopickém houbovém organismu, který se ve velmi nízkých koncentracích přirozeně nachází v půdě. A nyní ho můžete vyhrát!

Soutěž: Jak ochránit zahrádku před škůdci přírodní cestou?

Soutěže
Zastánci marihuany jsou přesvědčeni, že ostouzená rostlina může prodloužit život a pomoci v boji proti nemocem a bolesti. Pěstitel konopí ze Seattlu drží                      květenství odrůdy zvané Blueberry Cheesecake pokryté krůpějemi pryskyřice.
Na konopí samozřejmě není nic nového. Lidé je znají vlastně odpradávna. Na Sibiři byla nalezena zuhelnatělá semena konopí v pohřebních mohylách starých asi 2500 let. Jak se to má s trávou dnes, se pokusil rozebrat v reportáži pro červnový National Geographic Hampton Sides s fotografiemi Lynn Johnsonové. 
17 fotografií

Marihuana v centru pozornosti vědců

Články
Noční život a Thomas Alva Edison přírodě trochu zavařili.
Světelné znečištění, které generují především hustě osídlené městské oblasti, má dlouhodobé dopady na rostliny a hmyz. Dopady odhaluje první vědecká studie, která shrnuje výsledky výzkumu na University of Exeter.

Světla noci dusí rostliny i hmyz

Články
Tento dravý půdní roztoč zobrazený  v několikasetnásobném zvětšení je ve  svém mikroskopickém světě postrachem.
Ukrývají se ve vaší posteli a množí se vám na obličeji. Jsou menší než tečka vytištěná na konci této věty. Do světa roztodivných roztočů vás zavede únorová reportáž Roba Dunna a fotografa Martina Oeggerliho.
11 fotografií

Roztodivní roztoči

Články
Každý ví, že pandy jedí bambus. Ale věděli jste, že jejich předci s chutí přežvykovali maso? Jak se stal z pandy vegetarián? Vědci se shodují na tom, že pandy velké začaly nahrazovat maso bambusovými výhonky před sedmi miliony let a trvalo dalších pět milionů let vývoje, než přešly výhradně na rostlinnou stravu. Jedna ze studií tvrdí, že přišly o schopnost chuťově maso rozpoznat.

Masožravé pandy? Žvýkají bambus protože ztratily receptor masové chuti

Články