ŠTÍTEK: Mendelova univerzita v Brně

Jedlý hmyz obsahuje spoustu proteinů, není náročný na chov a chutná většinou po oříšcích.
O jeho užitečnosti a nezastupitelnosti v ekosystému planety nepochybujeme. Ale pohlížet na hmyz jako na zdroj chutného a zdravého jídla? Na tu představu si zvykáme zatím pomalu. Podle vědců je ale právě hmyz zdrojem potravy, která může nasytit nejen stále se rozrůstající lidstvo, ale také hospodářská zvířata, čímž by došlo ke snížení devastace přírody a dopadů klimatických změn. Brněnská Mendelova univerzita provádí na vývoj krmiva z hmyzu aktuálně výzkum.  
8 fotografií

Hmyz je potravinou budoucnosti. Nejen pro lidi, ale nejspíš i zvířata

Zvířecí deník a chovatelství
V okolí Dobříše na Příbramsku se zhruba po sto letech podařilo zdokumentovat výskyt kočky divoké.
Výskyt kočky divoké se zhruba po sto letech podařilo zdokumentovat v okolí Dobříše na Příbramsku. Mrtvé zvíře našli místní na cestě u Nového Knína a upozornili na něj Hnutí Duha Olomouc. Genetická analýza Ústavu biologie obratlovců Akademie věd potvrdila, že jde o samce. V pondělí 8. února o tom informovala Markéta Růžičková z Akademie věd ČR.
11 fotografií

Návrat po sto letech. Na Příbramsku se objevila kočka divoká

Zvířecí deník a chovatelství
Natáčení online kurzu v audiovizuálním centru Mendelovy university.
Omezení vyvolaná pandemií koronaviru zasáhla i seniorské vzdělávání. Univerzita třetího věku patřila k prvním, které přešly na distanční a online formy výuky, které přinesly nové výzvy pro seniorské posluchače. Online výuku už od uplynulého podzimu nabízí i Univerzita třetího věku Mendelovy univerzity v Brně, která v běžném akademickém roce ve svých posluchárnách a dalších pracovištích vítá více než 800 posluchačů seniorského věku.

Univerzitu třetího věku nezstavila ani pandemie. Lektoči přednáší online

Čtenář reportér
Bílý lanýž.
Jsou vyhledávaní gurmány pro svou chuť i aroma. V tradičních pěstitelských oblastech lanýže přinášejí ročně desítky milionů eur. Z průzkumu vědců, na němž se podíleli i odborníci z brněnské Mendelovy univerzity vyplývá, že v budoucnu budou díky změně klimatu pro pěstování lanýžů vhodné i podmínky v České republice, především na jihu Moravy.  
5 fotografií

Lanýže z jihu Moravy? Oteplování nahrává jejich pěstování, tvrdí brněnští vědci

Regiony
Bílý lanýž.
Jsou vyhledávaní gurmány pro svou chuť i aroma. V tradičních pěstitelských oblastech lanýže přinášejí ročně desítky milionů eur. Z průzkumu vědců, na němž se podíleli i odborníci z brněnské Mendelovy univerzity vyplývá, že v budoucnu budou díky změně klimatu pro pěstování lanýžů vhodné i podmínky v České republice, především na jihu Moravy.  
5 fotografií

Lanýže z jihu Moravy? Oteplování nahrává jejich pěstování, tvrdí brněnští vědci

Brněnsko
Jasanová alej v Českém ráji poblíž rybníka Žabakor si zasloužila 1. místo v soutěži
Porota ankety Alej roku udělila první místo fotografii jasanové aleje vedoucí ze Žďáru do Příhraz od Václava Bacovského. Druhé místo obsadil snímek švestkového stromořadí u Velké Lhoty na Zlínsku od Františka Kerschbauma a na třetím místě skončila fotka kaštanové aleje u Stupavy na Zlínsku od Pavla Červenky. Pořádající spolek Arnika všem vítězům gratuluje! Prohlédněte si v galerii i další soutěžní fotografie.
19 fotografií

Nejkrásnější fotky alejí se utkaly v soutěži. Která se nejvíce líbí vám?

Čtenář reportér
V prosinci 2020 uhynulý rys, jak jej téhož roku v srpnu zachytila fotopast v Bílých Karpatech.
Rysí populace na moravsko-slovenském pomezí přišla v loňském roce o tři samce. Jedno zvíře zahynulo rukou pytláka, další dvě přišla o život na silnici. Deníku to řekl Martin Duľa, pracovník Hnutí Duha Olomouc a zoolog Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Podle výsledků loňského mapování velkých šelem, do něhož se zapojilo na sedm desítek stopařů, se na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy vloni pohybovalo zřejmě dvanáct dospělých rysů.
3 fotografie

Rysí populace na Valašsku přišla vloni o tři samce. Jak zahynuli?

Valašsko
Vědci pod vedením geografů a krajinných ekologů z Mendelovy univerzity v Brně mapují zaniklé vesnice. Na snímku Hutov.
Na Moravě a ve Slezsku od konce druhé světové války do roku 1989 zaniklo kolem sedmdesáti obcí a osad. Kde stály a jak vypadá území v současnosti, nyní vědci pod vedením geografů a krajinných ekologů z Mendelovy univerzity v Brně mapují. Popíší i důvody zániku obcí, většinou jde o vysídlení obyvatel německé národnosti. Pětiletý projekt, do kterého jsou zapojení i historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity končí v roce 2022.
5 fotografií

Vědci zkoumají vesnice, které pohltil vojenský prostor, přehrada i elektrárna

Čtenář reportér
Vědci pod vedením geografů a krajinných ekologů z Mendelovy univerzity v Brně mapují zaniklé vesnice. Na snímku Hutov.
Na Moravě a ve Slezsku od konce druhé světové války do roku 1989 zaniklo kolem sedmdesáti obcí a osad. Kde stály a jak vypadá území v současnosti, nyní vědci pod vedením geografů a krajinných ekologů z Mendelovy univerzity v Brně mapují. Popíší i důvody zániku obcí, většinou jde o vysídlení obyvatel německé národnosti. Pětiletý projekt, do kterého jsou zapojení i historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity končí v roce 2022.
5 fotografií

Vědci zkoumají vesnice, které pohltil vojenský prostor, přehrada i elektrárna

Čtenář reportér
Filip Šálek. Foto: osobní archiv
K přírodě měl blízko odmalička. Kančí oboru a Boří les v Břeclavi zná jako své boty. S kamarády tam ostatně trávil veškerý volný čas, už když chodil teprve do druhé třídy základní školy. Tehdy ještě Břeclavan Filip Šálek netušil, že se ochraně přírody a krajiny jednou bude věnovat i profesně.

Nadšenec Šálek: Nejbližší cíl? Mokřadní centrum

Zprávy z Česka
Filip Šálek. Foto: osobní archiv
K přírodě měl blízko odmalička. Kančí oboru a Boří les v Břeclavi zná jako své boty. S kamarády tam ostatně trávil veškerý volný čas, už když chodil teprve do druhé třídy základní školy. Tehdy ještě Břeclavan Filip Šálek netušil, že se ochraně přírody a krajiny jednou bude věnovat i profesně.

Nadšenec Šálek: Nejbližší cíl? Mokřadní centrum

Břeclavsko
Z Doležalovy studánky teče opět čistá voda.
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny opravil nejstarší studánku na svém rozsáhlém lesním území. Po deseti letech z ní znovu teče voda, což si vyžádalo investici kolem čtvrt milionu korun. Takzvaná Doležalova studánka se nachází ve spodní části palouku U buku jen kousek od silnice mezi Soběšicemi a Útěchovem. Je součástí tzv. Lesnického Slavína, tedy unikátní sítě památníků a zastavení, které jsou v lesích Mendelovy univerzity v Brně věnovány lesníkům nebo umělcům – milovníkům přírody.

Křtinští lesáci opravili Doležalovu studánku v Lesnickém Slavínu

Čtenář reportér
Na snímku ve studiu je prof. Zdeněk Pospíšil s přednáškou na téma Zoonózy - nemoci společné lidem a zvířatům.
Pandemie koronaviru deniory nezastavila. Naprostá většina z nich má IT technologie pro online výuku a více než polovina má o tento formát výuky stále zájem, vyplývá to ze statistického vzorku posluchačů Univerzity třetího věku Mendelovy univerzity v Brně, která přechází na online výuku. Senioři, kteří o distanční formu výuky zájem nemají, preferují sociální kontakt s lektory a spolužáky.  

Výzvy a nové úkoly. Univerzita třetího věku pokračuje. Přednášky on-line lákají

Čtenář reportér
V Šatově zasadili Alej svobody. Foto:Tomáš Kalous
Kdysi tudy vedla železná opona. Teď příhraničí mezi Dolním Rakouskem a jižní Moravou v Šatově nově zdobí 700 metrů dlouhá Alej svobody ze sta lip a javorů. V pořadí již třetí památeční výsadbu na oslavu výročí sametové revoluce uspořádala Nadace Partnerství spolu s odborníky z Mendelovy univerzity, Šatova a dalšími partnery. Putovní výsadba navazuje na předloňskou výsadbu Aleje svobody pod Řípem ke sto letům Československa a sametovou Alej svobody ve Vestci k loňským kulatinám sametové revoluce. První Alej svobody na Moravě nakonec požehnal místní farář i spolu s kolekcí mladých šatovských vín.  
47 fotografií

Namísto ostnatého drátu stromy. V Šatově vyrostla Alej svobody

Čtenář reportér
Z Doležalovy studánky teče opět čistá voda.
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny opravil nejstarší studánku na svém rozsáhlém lesním území. Po deseti letech z ní znovu teče voda, což si vyžádalo investici kolem čtvrt milionu korun. Takzvaná Doležalova studánka se nachází ve spodní části palouku U buku jen kousek od silnice mezi Soběšicemi a Útěchovem. Je součástí tzv. Lesnického Slavína, tedy unikátní sítě památníků a zastavení, které jsou v lesích Mendelovy univerzity v Brně věnovány lesníkům nebo umělcům – milovníkům přírody.

Doležalova studánka má po letech čistou vodu. Opravil ji lesní podnik v Křtinách

Čtenář reportér
Porotu zaujal i design sedacího prvku Anny Horákové z Mendelovy univerzity.
Pět cen, z toho jednu hlavní, získali na letošním 16. ročníku nábytkářské soutěže Cena prof. Jindřicha Halabaly 2020 studenti Mendelovy univerzity v Brně. Soutěž probíhala oproti minulým ročníkům z důvodu aktuálních opatření, které mají zabránit dalšímu šíření nového typu koronaviru online formou, což kladlo zvýšené nároky na porotu.
4 fotografie

Nábytkáři z Mendelu mají pět cen v soutěži. Porotu zaujala chytrá skříň i křeslo

Čtenář reportér
Na snímku ve studiu je prof. Zdeněk Pospíšil s přednáškou na téma Zoonózy - nemoci společné lidem a zvířatům.
Pandemie koronaviru deniory nezastavila. Naprostá většina z nich má IT technologie pro online výuku a více než polovina má o tento formát výuky stále zájem, vyplývá to ze statistického vzorku posluchačů Univerzity třetího věku Mendelovy univerzity v Brně, která přechází na online výuku. Senioři, kteří o distanční formu výuky zájem nemají, preferují sociální kontakt s lektory a spolužáky.  

Výzvy a nové úkoly. Univerzita třetího věku pokračuje. Přednášky on-line lákají

Čtenář reportér
Ilustrační foto.
Přes deset let si tam lidé nemohou pronajmout nová hrobová místa. Své blízké musí pohřbívat na jiných hřbitovech ve městě. Potíže s přeplněností pohřebiště v brněnských Soběšicích budou brzy minulostí. V příštím roce tam mají začít práce na jeho rozšíření o přilehlý lesní pozemek. O nové plochy se mohou rozrůst i jiné hřbitovy. Zástupci města uvažují i o vzniku nových.  
72 fotografií

Přeplněné hřbitovy v Brně: rozšíření i vznik nových, pohřbívat budou ke kořenům

Brněnsko
Ilustrační foto.
Přes deset let si tam lidé nemohou pronajmout nová hrobová místa. Své blízké musí pohřbívat na jiných hřbitovech ve městě. Potíže s přeplněností pohřebiště v brněnských Soběšicích budou brzy minulostí. V příštím roce tam mají začít práce na jeho rozšíření o přilehlý lesní pozemek. O nové plochy se mohou rozrůst i jiné hřbitovy. Zástupci města uvažují i o vzniku nových.  
72 fotografií

V Brně hledají nová místa, kam pochovat blízké. Současné hřbitovy nestačí

Regiony
Na snímku ve studiu je prof. Zdeněk Pospíšil s přednáškou na téma Zoonózy - nemoci společné lidem a zvířatům.
Pandemie koronaviru deniory nezastavila. Naprostá většina z nich má IT technologie pro online výuku a více než polovina má o tento formát výuky stále zájem, vyplývá to ze statistického vzorku posluchačů Univerzity třetího věku Mendelovy univerzity v Brně, která přechází na online výuku. Senioři, kteří o distanční formu výuky zájem nemají, preferují sociální kontakt s lektory a spolužáky.  

Výzvy a nové úkoly. Univerzita třetího věku pokračuje. Přednášky on-line lákají

Čtenář reportér