ŠTÍTEK: UNESCO

Spisovatelka Karin Lednická
Její zatím dvoudílný román Šikmý kostel se stal bestsellerem a zpopularizoval zaniklou starou Karvinou a kostel svatého Petra z Alkantary natolik, že sem nyní proudí desítky tisíc návštěvníků. „Turistický ruch představuje pro Karvinou velký potenciál. Našli bychom jistě pár krásných případů u nás i ve světě, kdy nějaká lokalita začala profitovat z literární turistiky a postavila na tom svůj růst,“ říká spisovatelka Karin Lednická.
10 fotografií

Karviná už byla devastovaná dost. Nastal čas ji zhojit, říká populární autorka

Volný čas
Spisovatelka Karin Lednická
Její zatím dvoudílný román Šikmý kostel se stal bestsellerem a zpopularizoval zaniklou starou Karvinou a kostel svatého Petra z Alkantary natolik, že sem nyní proudí desítky tisíc návštěvníků. „Turistický ruch představuje pro Karvinou velký potenciál. Našli bychom jistě pár krásných případů u nás i ve světě, kdy nějaká lokalita začala profitovat z literární turistiky a postavila na tom svůj růst,“ říká spisovatelka Karin Lednická.
10 fotografií

Karviná už byla devastovaná dost. Nastal čas ji zhojit, říká Karin Lednická

Regiony
Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře získal náchodský rodák Adolf Knoll.
Letošní dvaadvacátý ročník knižních cen Magnesia Litera přinesl několik novinek. Jednou z nich je čestná kategorie Cena Magnesia za přínos knižní kultuře. Tu si odnesl Adolf Knoll, vědecký pracovník a knihovník, který se zasloužil mimo jiné o významný rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti.

Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře získal náchodský rodák Knoll

Náchodsko
Podpis smlouvy o společné podpoře UNESCO v Krušných horách.
Zabezpečit efektivní rozvoj a správu české části krušnohorské památky světového dědictví UNESCO má nové partnerství, které smlouvou potvrdili zástupci vedení šesti měst a obcí ležících na území Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří. Záštitu potvrdili hejtmani Ústeckého a Karlovarského kraje Jan Schiller a Petr Kulhánek. Dohodu o vzájemné spolupráci všichni podepsali minulý týden na hradě v Krupce.

Kraje, města a obce dají letos do Krušných hor kvůli UNESCO dva miliony korun

Teplicko
Mezinárodní den památek a sídel připadá na 18. dubna. Tento den si připomenuly i děti školní družiny.
/FOTOGALERIE/ Mezinárodní den památek a sídel připadá na 18. dubna. Tento den si připomenuly i děti školní družiny. Datum 18. dubna je ustanoven od roku 1982, kdy ho vyhlásila organizace UNESCO střežící mimo jiné i kulturní dědictví celého světa. V tento den se připravují různé konference, příležitosti k setkání. Jde především o zvýšení povědomí o památkách a památkové péči.
22 fotografií

Podívejte se: Ve školní družině oslavili Mezinárodní den památek a sídel soutěží

Čtenář reportér
Primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD).
Karviná se díky svému nerostnému bohatství stala pro zemi na dlouhý čas zdrojem příjmů. Stát by jí to teď měl vrátit, míní karvinský primátor Jan Wolf. Jedním dechem však dodává, že město jen nečeká s nataženou rukou. „Snažíme se jít státní pomoci naproti. Máme připraveny projekty, například do Fondu spravedlivé transformace. Aktivně hledáme investory a snažíme se, aby přechod do doby „posttěžební“ byl co nejplynulejší. Jak plynulý ale bude, záleží pouze na vládě naší země,“ říká Wolf v rozhovoru pro Deník.
66 fotografií

Stát by měl vytěženým regionům podat pomocnou ruku, říká primátor Karviné

Regiony
Primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD).
Karviná se díky svému nerostnému bohatství stala pro zemi na dlouhý čas zdrojem příjmů. Stát by jí to teď měl vrátit, míní karvinský primátor Jan Wolf. Jedním dechem však dodává, že město jen nečeká s nataženou rukou. „Snažíme se jít státní pomoci naproti. Máme připraveny projekty, například do Fondu spravedlivé transformace. Aktivně hledáme investory a snažíme se, aby přechod do doby „posttěžební“ byl co nejplynulejší. Jak plynulý ale bude, záleží pouze na vládě naší země,“ říká Wolf v rozhovoru pro Deník.
66 fotografií

Stát by měl vytěženým regionům podat pomocnou ruku, říká primátor Karviné

Ostravsko
V Žatci v sobotu 1. dubna slavnostně zahájili novou turistickou sezonu.
/FOTO, VIDEO/ Za zvuku fanfár, nástupem místní chmelobrany a symbolickým odemknutím zámku chmelového majáku zahájili dnes, v sobotu 1. dubna, v Žatci novou turistickou sezonu. Po celý den je vstup do vybraných míst zdarma. Pro město je letošní turistická sezona specifická tím, že se se v jejím závěru, v září, očekává, že bude zapsáno díky chmelařské historii na seznam světového dědictví UNESCO.
22 fotografií

V Žatci zahájili turistickou sezonu. Město má co ukázat, letos chce do UNESCO

Žatecko a Lounsko
O tom, zda se město Žatec a okolní krajina chmele zapíše na seznam světového dědictví UNESCO, se rozhodne letos v září v Saudské Arábii.
O tom, zda se město Žatec a okolní krajina chmele zapíše na seznam světového dědictví UNESCO, se rozhodne letos v září v Saudské Arábii. V hlavním městě království Rijádu se uskuteční zasedání Výboru světového dědictví od 10. do 25. září. Původně měl verdikt padnout loni v polovině června v ruské Kazani, kvůli vojenské agresi této země na Ukrajině bylo zasedání výboru zrušeno.
4 fotografie

Bude Žatec v UNESCO? Rozhodne se v září Saudské Arábii, verdikt oddálila válka

Žatecko a Lounsko
Požár v Banské Štiavnici, 18. března 2023
Situace po rozsáhlém požáru v Banské Štiavnici, který v sobotu poničil historické budovy v centru tohoto středoslovenského města, je stabilizovaná. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom informovala agentura TASR. Při požáru nikdo nezemřel ani nebyl zraněn. Pomoc českých restaurátorů při obnově zničených či poškozených památek nabídl Slovensku prezident Petr Pavel, který kvůli tomu telefonoval se svou slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou. 
12 fotografií

Požár v Banské Štiavnici: Situace je stabilizovaná, pomoc nabízí i Česko

Státy EU
Youtuber Karel Kovář alias Kovy
Zajímá historie mladé lidi? Baví školáky dějepis? Jak důležité je učit ve školách o naší minulosti? A jak to dělat způsobem, který ponese „zdravé ovoce“? Na tyto otázky můžete hledat odpovědi společně s hosty komponovaného pořadu, který se koná v pátek 17. 3. v uherskohradišťském kině Hvězda.

Youtuber Kovy přijede do Hvězdy řešit dějiny

Slovácko
Olomoucké masopustní veselí. 4. února 2023.
Svět obrácený naruby, doba hýření, ale i symbolické oslavy konce zimy a rej masek. To vše přinášely po celá staletí masopustní zvyky. Z čeho vzešly a co přetrvalo? Jak říká ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša, tato živá tradice je spojena mimo jiné i s popíjením alkoholu. „Členové průvodu se v zimě zahřáli pálenkou. Nejnověji v devadesátkách vznikla na venkově tradice koštů kořalek v tomto období,“ povídá etnolog v rozhovoru pro Deník. S obavami se dívá na bourání staletých masopustních obyčejů v Belgii. Některé karikaturní masky v průvodech vadí aktivistům i UNESCO jako rasistické.
53 fotografií

Drsná masopustní tradice? Zapalování mužů ve slámě, popisuje etnolog

Česko
Masopustní veselí v Chrudimi
Bujaré veselí v ulicích vesnic a měst, vůně zabijačkových dobrot a přehled všemožných masek. Masopust patří k osmi tuzemským tradicím, které lze najít na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Sobotní vydání magazínu Víkend přiblíží také další unikátní obyčeje z České republiky i ze světa. Rozhovor týdne tentokrát poskytl Pavel Váně z brněnské bigbítové legendy Progres 2, která letos slaví 55 let své existence. Čtenáři se tradičně mohou těšit i na dva seriály; první se týká češtiny, druhý internetových lží.        

Čtěte v sobotním vydání magazínu Víkend: Masopust nám závidí celý svět

O Deníku
Maškary ze Studnic u Hlinska jsou zapsány stejně jako Hamry, Vortová a Blatno do reprezentativního seznamu nehmotného dědictví UNESCO.
Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku v chrudimském okrese byly zapsány do reprezentativního seznamu nehmotného dědictví UNESCO před třinácti lety. Dávný obyčej, který nepřerušily války ani komunismus, tak znají lidé po celém světě. Etnografka Ilona Vojancová z Muzea přírody Vysočina se svými kolegy dokázala dávnou českou tradici precizně zmapovat a prezentovat před výborem UNESCO. Maškary z Hlinecka tak přispívají ke kulturní rozmanitosti celého světa.
78 fotografií

Celý svět o českých maškarách ví. A to je dobře, říká etnografka Ilona Vojancová

Česko
Pizzu z okénka v ulici Česká v Brně znají snad všichni obyvatelé města. Za třicet let, co ji prodávají, se téměř nezměnila. Někteří lidé na ni nedají dopustit a to i přesto, že se od opravdové italské pizzy výrazně liší
Buchtová pizza, buchto-pizza i slaná buchta z Čáry. Pokrm, který v Lahůdkách v České ulici v centru Brna prodávají už třicet let. Za tu dobu si získal řadu příznivců. Najdou se ale i tací, kteří nad jeho názvem kroutí hlavou. „Musím přiznat, že je to asi padesát na padesát. Jsou lidé, kteří naši pizzu nesnáší a tvrdí, že to není pizza. Druhá půlka ji má ráda. Buchta v nich údajně probouzí vzpomínky z mládí,“ povídá majitelka a provozní Lahůdek Brno Jitka Chaloupková.
18 fotografií

Třicet let legendární pizzy na České v Brně: Zapsat do UNESCO, říkají zákazníci

Příběhy a rozhovory
Po průvodu masek si lidé mohli nakoupit věci pro radost.
/FOTO, VIDEO/ Masopustní veselí v Chrudimi začalo u Muzea původem v režii Národopisného souboru Kohoutek. Tvořily ho starobylé masky Laufra, Holky, Turků, Židů, Kobyly, Slamáka a dalších, ale v zástupu se objevili i indiáni, kominíci nebo čerti. Maškary tancovaly před obchody, mezi pohoštěním nechyběly tradiční masopustní koblihy. Na náměstí se poté odehrál jarmark s množstvím obchůdků s mnoha dalšími dobrotami.
12 fotografií

Masopustní veselí roztančilo Chrudim, jarmark nabídl hodně dobrot. Podívejte se

Chrudimsko