Hned několik generací vděčných čtenářů s láskou vzpomíná na chvíli, kdy se jim dostala poprvé do ruky knížka Ve znamení Kon-Tiki norského mořeplavce a dobrodruha Thora Heyerdahla. Plavba na voru Kon-Tiki, jíž chtěl dokázat osídlení Polynésie z Jižní Ameriky, ho navždy proslavila, ale nebyla jedinou. Od završení jeho další expedice Ra uplynulo 50 let. 8 fotografií Dobrodruh Heyerdahl: Své teorie neobhájil, jeho experimenty ale nadchly svět Společnost
/ROZHOVOR/ Petr Holodňák nastoupil do Regionálního muzea v Žatci ještě v době studií na univerzitě. Nejdříve se pustil do uspořádání archeologické sbírky, zároveň se seznamoval s archeologickou krajinou Žatecka. 3 fotografie Tisíce let staré domy i hroby. Průzkum pískovny předčil očekávání arechologů Regiony
/ROZHOVOR/ Petr Holodňák nastoupil do Regionálního muzea v Žatci ještě v době studií na univerzitě. Nejdříve se pustil do uspořádání archeologické sbírky, zároveň se seznamoval s archeologickou krajinou Žatecka. 3 fotografie Petr Holodňák: Výzkum v předpolí pískovny předčil očekávání archeologů Žatecko a Lounsko
Přísnější hygienická opatření, ale také novinky v programu i mezi exponáty nabídne obnovený provoz olomoucké Pevnosti poznání. Pevnost poznání chystá otevření, láká na nové exponáty Olomoucko
/FOTOGALERIE/ Se zhruba měsíčním zpožděním v důsledku koronavirové pandemie začalo v kostele Všech svatých s kostnicí v kutnohorském Sedlci dusání. Unikátní metodu se rozhodli použít v nově vznikající přístavbě nebo-li bookshopu. Ten ale původně součástí projektu vůbec nebyl. Nápad jej vytvořit vznikl v podstatě za pochodu ve chvíli, kdy bylo prostor nutné v rámci probíhající rekonstrukce sanovat. 24 fotografií Dusání v kostnici začalo. Unikátní metodu v Česku ještě nikdo neaplikoval Kutnohorsko
Česká republika se zapojila do vývoje vakcíny proti koronaviru. Na výzkumu se pod hlavičkou ministerstva zdravotnictví podílí trojice organizací včetně Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je vakcína nejlepší možností, jak zabránit další vlně koronavirové nákazy. 25 fotografií Boj proti pandemii koronaviru: Česko se zapojilo do vývoje vakcíny Zdraví
V rámci stavby nové přeložky mezi Soběslaví a Doubím u Tábora na IV. koridoru zároveň archeologové z Husitského muzea odkrývají stopy dob minulých. Na jednom místě nalezli dokonce několik pohřebních mohyl se zbytky keramiky. 23 fotografií VIDEO: Při výstavbě koridoru našli pohřebiště ze starší doby železné Táborsko
Meče vyrobené ze slitiny mědi a cínu nepatří právě k nejtvrdším a nejpevnějším chladným zbraním. Měkkost kovů, z nichž se bronz skládá, vedla k dlouhotrvající nejistotě, zda se starověké bronzové zbraně, jejichž nálezy známe, používaly opravdu k boji, nebo jen k ceremoniálním účelům. Aby to ověřili, inscenovali vědci boj replikami těchto zbraní. 7 fotografií Byly bronzové meče ve starověku funkční? Vědci kvůli výzkumu zinscenovali bitku Věda a technika
Okolí Salačovy Lhoty na Pelhřimovsku, kde Kraj Vysočina staví obchvat obce, prozkoumali archeologové. Odborníci ze společnosti Archaia Brno tak již podruhé mohli zkoumat areál barokní sklárny na Vysočině metodou plošného archeologického výzkumu. 25 fotografií Kamnové kachle, keramika i zbytky zdiva. Stavba obchvatu odkryla barokní sklárnu Věda a technika
/FOTOGALERIE/Za pár let budou na jednom z nejlukrativnějších míst v Ostravě, jen pár metrů od samotného Masarykova náměstí, bydlet lidé a z přízemí bude vonět káva. Nyní je však v zemi hromada děr a archeologové zachraňují, co se dá. Jejich rájem jsou odpadní jímky! 20 fotografií PODÍVEJTE SE: Archeologové v centru Ostravy zachraňují minulost Ostravsko
Okolí Salačovy Lhoty na Pelhřimovsku, kde Kraj Vysočina staví obchvat obce, prozkoumali archeologové. Odborníci ze společnosti Archaia Brno tak již podruhé mohli zkoumat areál barokní sklárny na Vysočině metodou plošného archeologického výzkumu. 25 fotografií Pod povrchem budoucího obchvatu prozkoumali archeologové barokní sklárnu Pelhřimovsko
Masarykova veřejná knihovna Vsetín se zapojila do projektu Folding@Home, který se mimo jiné zaměřuje na výzkum koronaviru. Nabídla své počítačové vybavení, které v době, kdy knihovna není otevřená pro veřejnost, není naplno využité. Vsetínská knihovna poskytla počítače k výzkumu koronaviru Valašsko
Ve čtvrtek skončil záchranný archeologický výzkum ve Zbečně, přesněji řečeno jeho první část, který odhalil vedle rozsáhlého pohřebiště z konce raného středověku také množství zajímavých předmětů různého stáří, některé nejspíš pochází dokonce ze střední doby kamenné. 3 fotografie Ve Zbečně se vedle středověkého pohřebiště našly i předměty z doby kamenné Rakovnicko
Archeoskanzen v Modré, který představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště, okupují archeologové Moravského zemského muzea. Omezení návštěvnického provozu kvůli koronaviru jim totiž poskytuje klid pro práci. 13 fotografií Předkeltské období. Archeoskanzen v Modré se opět dostal do hledáčku archeologů Věda a technika
Archeoskanzen v Modré, který představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště, okupují archeologové Moravského zemského muzea, kterým omezení návštěvnického provozu ve skanzenu kvůli koronaviru, poskytuje klid pro práci. 13 fotografií Archeoskanzen v Modré se opět dostal do hledáčku archeologů Slovácko
IV. ročník Festivalu bezpečnosti, původně plánovaný na letošní červen, se odkládá. Rozhodlo o tom vedení Bezpečnostně technologického klastru, který je pořadatelem této přehlídky bezpečnostních složek a technologií zvyšujících bezpečnost. Festival bezpečnosti se odkládá Čtenář reportér
Ústecká univerzita pomáhá překonat postup pandemie koronaviru, činí tak na několika frontách. Studenty můžete potkat ve špitále a učitele zase u šicích strojů. Univerzita tiskne na 3D ochranné pomůcky. Vědci z UJEP se zase věnují výzkumu tzv. nanozymů – materiálů, u kterých byla nedávno prokázána schopnost inaktivovat chřipkové viry. 11 fotografií Ústecká univerzita pomáhá překonat postup pandemie koronaviru Čtenář reportér
Ústecká univerzita pomáhá překonat postup pandemie koronaviru, činí tak na několika frontách. Studenty můžete potkat ve špitále a učitele zase u šicích strojů. Univerzita tiskne na 3D ochranné pomůcky. Vědci z UJEP se zase věnují výzkumu tzv. nanozymů – materiálů, u kterých byla nedávno prokázána schopnost inaktivovat chřipkové viry. 11 fotografií Ústecká univerzita pomáhá překonat postup pandemie koronaviru Čtenář reportér
Rozsah pravěkých nálezů u Nechranic archeology překvapil. 7 fotografií OBRAZEM: Archeologové odhalili u Nechranic velké pravěké sídlo Chomutovsko
Záchranný archeologický výzkum, který kvůli pokračující těžbě štěrkopísku proběhl u Soběsuk poblíž Nechranické přehrady mezi Žatcem a Kadaní, poodhalil další informace a zajímavosti z dávné historie regionu. Letecké snímkování pořízené ještě před zahájením těžby naznačovalo existenci rozsáhlé pravěké lokality. Výsledky vykopávek ale předčily veškerá očekávání archeologů. Našly se pozůstatky řady objektů, některé z doby před více než sedmi tisíci lety, které na leteckých snímcích vůbec nebyly vidět. 7 fotografií Překvapivý nález. Archeologové odhalili u Nechranic velké pravěké sídlo Věda a technika
Rozsah pravěkých nálezů u Nechranic archeology překvapil. 7 fotografií OBRAZEM: Archeologové odhalili u Nechranic velké pravěké sídlo Žatecko a Lounsko
K testování vzorků teď přidávají virologové z Biologického centra AV ČR i výzkum diagnostiky a možností léčby koronavirové infekce. Biologové z Budějovic začínají zkoumat koronavir Českobudějovicko
Boj proti nemoci COVID-19 je velkým úkolem pro vědce po celém světě. Málokdo váhá, zapojení do boje proti novému koronaviru se odehrává v různých formách, a to i na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Není to však jen o výrobě ochranných prostředků, ale také o hlubším studiu chemických procesů, které při boji s virem mohou být těmi vítěznými. Vědci z ústecké univerzity zkoumají nanozymy. Bude to nová zbraň na Covid-19? Čtenář reportér
Vědci vytvořili genetický manuál pro výzkum mořských prvoků. Mezinárodní stočlenný tým vedli čeští parazitologové- Českobudějovičtí vědci zkoumali mořské prvoky Českobudějovicko
Jedna z nejstarších obcí v Čechách – Zbečno na Rakovnicku – v sobě skrývá mnohá tajemství a jedno významné právě poodhalila archeologům. Ti v obci od 16. ledna provádějí záchranný archeologický výzkum a podařilo se jim odkrýt pohřebiště z 12. století, které do této chvíle čítá téměř padesát hrobů mužů, žen i dětí. 3 fotografie Zbečno vydalo další poklad. Archeologové objevili hroby z 12. století Věda a technika
Jedna z nejstarších obcí v Čechách – Zbečno – v sobě skrývá mnohá tajemství a jedno významné právě poodhalila archeologům. Ti v obci od 16. ledna provádějí záchranný archeologický výzkum a podařilo se jim odkrýt pohřebiště z 12. století, které do této chvíle čítá téměř padesát hrobů mužů, žen i dětí. 3 fotografie Archeologové odkryli ve Zbečně hroby z dvanáctého století Berounsko
/FOTOGALERIE/ Jedna z nejstarších obcí v Čechách – Zbečno – v sobě skrývá mnohá tajemství a jedno významné právě poodhalila archeologům. Ti v obci od 16. ledna provádějí záchranný archeologický výzkum a podařilo se jim odkrýt pohřebiště z 12. století, které do této chvíle čítá téměř padesát hrobů mužů, žen i dětí. 3 fotografie Archeologové odkryli ve Zbečně hroby z dvanáctého století Rakovnicko
Boj proti nemoci COVID-19 je velkým úkolem pro vědce po celém světě. Málokdo váhá, zapojení do boje proti novému koronaviru se odehrává v různých formách, a to i na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Není to však jen o výrobě ochranných prostředků, ale také o hlubším studiu chemických procesů, které při boji s virem mohou být těmi vítěznými. Vědci z ústecké univerzity zkoumají nanozymy. Bude to nová zbraň na Covid-19? Čtenář reportér
Zbytky vyhořelého statku, tavírnu rud ze 13. století, dokonce i zbytky nástrojů pravěkých lovců. To nyní nacházejí archeologové na trase budoucího obchvatu kolem Havlíčkova Brodu. „Tohle býval kdysi statek kde se říkalo U Prchalů. Vyhořel v 19. století a už ho nikdo neobnovil. Našli jsme tu zbytky kachlových kamen a kus zdi. Pod ornicí jsou ještě další stavby, třeba bývalá pastouška,“ ukazuje do polí směrem k Baštínovu archeolog Jakub Těsnohlídek z firmy Archaia Brno. 17 fotografií OBRAZEM: Na trase obchvatu u Brodu objevují archeologové středověk i pravěk Havlíčkobrodsko
Archeologický výzkum na zámeckém návrší v Litomyšli skončil před šesti lety. Nálezy dodnes nejsou v kraji, ale v Labrysu. Kraj je chce urychleně vrátit. Kraj požaduje vydání nálezů z návrší. Hrozí žalobou Svitavsko
/FOTOGALERIE/ S patřičnými znalostmi a příslušným vybavením je to hračka tvrdí docentka Lenka a vědec Pavel z týmu nyní největšího ostravského, ne-li přímo celokrajského, producenta látky k hubení virů. Snad včetně také COVID-19. 10 fotografií VŠB-TUO míchá dezinfekci ve velkém, odjinud už poptávají! Ostravsko
/ROZHOVOR/ Duší je dobrodruh, své touhy po exotických výzkumech se ale zatím naplnit nesnaží. „Chtěl bych nejdříve porozumět světu z místa, kde se cítím doma,“ vysvětluje etnograf Muzea Mladoboleslavska. 7 fotografií Václav Holas: Sny o sázení stromů v poušti se mi možná splní v Čechách Boleslavsko
Pravěcí příslušníci hominidního druhu Australopiték východoafrický (Paranthropus boisei) uměli pravděpodobně vyrábět kamenné nástroje. Tento druh proslavil před více než 60 lety nález lebky jeho příslušníka, jehož podle nápadných vyčnívajících zubů překřtili novináři na „Louskáčka“. 7 fotografií Slavný pravěký Louskáček uměl vyrábět nástroje. Byť nepatřil k lidem Věda a technika
Pražské divadlo Archa loni oslavilo čtvrt století existence a minulý týden přivítalo miliontého diváka. Multižánrová scéna v ulici Na Poříčí je výjimečná intenzitou a úspěšností, s jakou proniká za české hranice, ale i častým uváděním „sociálně angažovaných“ představení. 10 fotografií Do Divadla Archa už zavítal milion lidí. Kdo do něj chodí nejčastěji? Volný čas
V rámci zemí Visegrádské čtyřky – Česka, Maďarska, Slovenska a Polska – jsou pořád nejlepší mzdy v Praze. Český náskok už sice není tak vydatný, jako býval, ale přece jen tu pořád je. 10 fotografií Hledáte nejlépe placenou práci? Najdete ji většinou v Praze Ekonomika
Stejně jako každý rok, tak i letos se s příchodem jara znovu rozběhly stavební práce a spolu s bagry, buldozéry a dalšími žlutými stroji se objevili v krajině i archeologové. Proto je opět na místě připomenout si základní pravidla týkající se povinnosti ohlašovat vlastní stavební akce příslušnému archeologickému pracovišti. Archeologická sezóna na Valašsku začíná Čtenář reportér
Několik desítek archeologů se v druhé polovině února podělilo veřejně o své objevy a pozorování, ke kterým došli za uplynulý rok v Karlovarském kraji. 2 fotografie Objevitelé starých světů shrnuli odhalené novinky Čtenář reportér
Doktorandka katedry historie Filozofické fakulty UJEP Vlasta Kordová je jednou z mála historiček, kterým se podařilo získat stipendium Jana Patočky na vídeňském Institut für die Wissenschaften vom Menschen (IWM). Hodnotící komisi zaujalo téma: Heroizace a viktimizace v interpretaci historiografie moderních národních dějin po roce 1989. Na stáž, která bude probíhat 6 měsíců, nastoupila začátkem února 2020. 4 fotografie Ústecká historička získala prestižní stáž ve Vídni Čtenář reportér
Několik desítek archeologů se v druhé polovině února podělilo veřejně o své objevy a pozorování, ke kterým došli za uplynulý rok v Karlovarském kraji. 2 fotografie Objevitelé starých světů shrnuli odhalené novinky Čtenář reportér
Část Horního náměstí, které patří k nejmalebnějším místům v Přerově, obepínala v minulosti dva metry široká hradba původního pozdně románského hradu. 20 fotografií V centru Přerova odkryli základy královského hradu Přerovsko
Část Horního náměstí, které patří k nejmalebnějším místům v Přerově, obepínala v minulosti dva metry široká hradba původního pozdně románského hradu. Archeologům, kteří provádějí výzkum na parcele domu s č. p. 25, se v těchto dnech podařilo odkrýt její základy. Potvrzují nejstarší středověké osídlení Přerova. 20 fotografií Jedinečný pohled. Archeologové v Přerově odkryli základy královského hradu Věda a technika
Amatérští lovci pokladů, kteří nejčastěji na jaře nebo podzim v honbě za adrenalinovými zážitky brázdí s detektory kovů pole a lesy, jsou, aniž si to uvědomují, nepřetržitě jednou nohou mimo zákon. 7 fotografií Lovci pokladů s detektorem kovů. Někteří archeologům pomáhají, většina rabuje Z okolí
/FOTOGALERIE/ 'Trója a nové archeologické projekty Univerzity Karlovy v západním Turecku ve městech Pergamon a Sardy' bylo téma přednášky Petera Pavúka na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek 'Včela Čáslavská' podpořená městem Čáslav. A byla to doslova 'archeologická lahůdka', vždyť docent Pavúk je našim nejlepším odborníkem na tuto oblast a deset roků v ní prováděl vykopávky a výzkum! 15 fotografií Peter Pavúk přednášel pro 'Včelu Čáslavskou' o Tróji Kutnohorsko
Výzkum zámecké zahrady v Bučovicích provádějí odborníci z Mendelovy univerzity. Pátrání v archivu i terénní výzkum. Odborníci zkoumají zahradu bučovického zámku Vyškovsko
Agentura STEM poskytla Deníku data z průzkumu, do čeho by se podle Čechů měly investovat peníze z rozpočtu EU. 5 fotografií Boj o evropské peníze. Za co by utráceli Češi? Evropa pro Čechy
Trpíte astmatem? Pak jezte ryby, nabádají pacienty zdravotníci. Omega 3 mastné kyseliny totiž mají podle nových výzkumů protizánětlivé účinky. 9 fotografií Léčba astmatu stojí miliardu. Zlevnit ji má rybí tuk Zdraví
Velikonoční ostrov proslavily především monumentální sochy moai, které zdejší obyvatelé vytvořili v období mezi začátkem 13. a koncem 16. století. Až doposud vědci předpokládali, že právě tehdy dosahovala zdejší populace svého vrcholu a vinou vykácení prakticky veškerých lesů na ostrově došlo k jejímu postupnému úpadku. Nejnovější výzkum ale naznačuje, že vše mohlo být přece jen trochu jinak. 44 fotografií Zánik civilizace Velikonočního ostrova: vše mohlo být jinak, než se myslelo Věda a technika
Současný pohled na vývoj sídla českých panovníků Pražského hradu přiblížil ve své přednášce v úterý 11. února Jan Frolík, bývalý dlouholetý vedoucí výzkumu v Archeologickém ústavu Akademie Věd České republiky. Přednáška byla součástí cyklu k 100. výročí činnosti ústavu. Akce se konala v Muzeu Podblanicka ve vlašimském zámku. Jan Frolík přiblížil archeologický výzkum hlavního pražského sídla panovníků Čtenář reportér
Zápal mozkových blan, otok mozku po úrazu hlavy, to jsou možná poškození, která by v budoucnu mohla pomoci vyléčit injekce nanočástic do krve. Alespoň v tom případě, že lidský mozek bude reagovat podobně jako ten, který mají laboratorní myši. 8 fotografií Nanočástice jako lék budoucnosti? Mohou pomoci u poškození mozku Věda a technika