ŠTÍTEK: výzkum

Z rekonstrukce kostnice v kutnohorském Sedlci. Na snímku vedoucí projektu dusání hlíny Matěj Janský.
/FOTOGALERIE/ Se zhruba měsíčním zpožděním v důsledku koronavirové pandemie začalo v kostele Všech svatých s kostnicí v kutnohorském Sedlci dusání. Unikátní metodu se rozhodli použít v nově vznikající přístavbě nebo-li bookshopu. Ten ale původně součástí projektu vůbec nebyl. Nápad jej vytvořit vznikl v podstatě za pochodu ve chvíli, kdy bylo prostor nutné v rámci probíhající rekonstrukce sanovat. 
24 fotografií

Dusání v kostnici začalo. Unikátní metodu v Česku ještě nikdo neaplikoval

Kutnohorsko
Aby si ověřili, jak mohly bronzové meče opravdu fungovat, nechali vědci jejich repliky vyzkoušet v inscenovaném boji
Meče vyrobené ze slitiny mědi a cínu nepatří právě k nejtvrdším a nejpevnějším chladným zbraním. Měkkost kovů, z nichž se bronz skládá, vedla k dlouhotrvající nejistotě, zda se starověké bronzové zbraně, jejichž nálezy známe, používaly opravdu k boji, nebo jen k ceremoniálním účelům. Aby to ověřili, inscenovali vědci boj replikami těchto zbraní.
7 fotografií

Byly bronzové meče ve starověku funkční? Vědci kvůli výzkumu zinscenovali bitku

Věda a technika
festival bezpečnosti
IV. ročník Festivalu bezpečnosti, původně plánovaný na letošní červen, se odkládá. Rozhodlo o tom vedení Bezpečnostně technologického klastru, který je pořadatelem této přehlídky bezpečnostních složek a technologií zvyšujících bezpečnost.

Festival bezpečnosti se odkládá

Čtenář reportér
Kostrový hrob ze starší doby bronzové.
Záchranný archeologický výzkum, který kvůli pokračující těžbě štěrkopísku proběhl u Soběsuk poblíž Nechranické přehrady mezi Žatcem a Kadaní, poodhalil další informace a zajímavosti z dávné historie regionu. Letecké snímkování pořízené ještě před zahájením těžby naznačovalo existenci rozsáhlé pravěké lokality. Výsledky vykopávek ale předčily veškerá očekávání archeologů. Našly se pozůstatky řady objektů, některé z doby před více než sedmi tisíci lety, které na leteckých snímcích vůbec nebyly vidět.
7 fotografií

Překvapivý nález. Archeologové odhalili u Nechranic velké pravěké sídlo

Věda a technika
Covid mapa
Boj proti nemoci COVID-19 je velkým úkolem pro vědce po celém světě. Málokdo váhá, zapojení do boje proti novému koronaviru se odehrává v různých formách, a to i na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Není to však jen o výrobě ochranných prostředků, ale také o hlubším studiu chemických procesů, které při boji s virem mohou být těmi vítěznými.

Vědci z ústecké univerzity zkoumají nanozymy. Bude to nová zbraň na Covid-19?

Čtenář reportér
Záchranný archeologický výzkum raně středověkého pohřebiště ve Zbečně.
Jedna z nejstarších obcí v Čechách – Zbečno – v sobě skrývá mnohá tajemství a jedno významné právě poodhalila archeologům. Ti v obci od 16. ledna provádějí záchranný archeologický výzkum a podařilo se jim odkrýt pohřebiště z 12. století, které do této chvíle čítá téměř padesát hrobů mužů, žen i dětí.
3 fotografie

Archeologové odkryli ve Zbečně hroby z dvanáctého století

Berounsko
Záchranný archeologický výzkum raně středověkého pohřebiště ve Zbečně.
/FOTOGALERIE/ Jedna z nejstarších obcí v Čechách – Zbečno – v sobě skrývá mnohá tajemství a jedno významné právě poodhalila archeologům. Ti v obci od 16. ledna provádějí záchranný archeologický výzkum a podařilo se jim odkrýt pohřebiště z 12. století, které do této chvíle čítá téměř padesát hrobů mužů, žen i dětí.
3 fotografie

Archeologové odkryli ve Zbečně hroby z dvanáctého století

Rakovnicko
Covid mapa
Boj proti nemoci COVID-19 je velkým úkolem pro vědce po celém světě. Málokdo váhá, zapojení do boje proti novému koronaviru se odehrává v různých formách, a to i na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Není to však jen o výrobě ochranných prostředků, ale také o hlubším studiu chemických procesů, které při boji s virem mohou být těmi vítěznými.

Vědci z ústecké univerzity zkoumají nanozymy. Bude to nová zbraň na Covid-19?

Čtenář reportér
Archeologické práce na trase budoucího obchvatu kolem Havlíčkova Brodu.
Zbytky vyhořelého statku, tavírnu rud ze 13. století, dokonce i zbytky nástrojů pravěkých lovců. To nyní nacházejí archeologové na trase budoucího obchvatu kolem Havlíčkova Brodu. „Tohle býval kdysi statek kde se říkalo U Prchalů. Vyhořel v 19. století a už ho nikdo neobnovil. Našli jsme tu zbytky kachlových kamen a kus zdi. Pod ornicí jsou ještě další stavby, třeba bývalá pastouška,“ ukazuje do polí směrem k Baštínovu archeolog Jakub Těsnohlídek z firmy Archaia Brno.
17 fotografií

OBRAZEM: Na trase obchvatu u Brodu objevují archeologové středověk i pravěk

Havlíčkobrodsko
Momentka ze záchranného archeologického výzkumu v Lešné-Lhotce nad Bečvou, který probíhal v dubnu 2019
Stejně jako každý rok, tak i letos se s příchodem jara znovu rozběhly stavební práce a spolu s bagry, buldozéry a dalšími žlutými stroji se objevili v krajině i archeologové. Proto je opět na místě připomenout si základní pravidla týkající se povinnosti ohlašovat vlastní stavební akce příslušnému archeologickému pracovišti.

Archeologická sezóna na Valašsku začíná

Čtenář reportér
Ústecká historička získala prestižní stáž ve Vídni
Doktorandka katedry historie Filozofické fakulty UJEP Vlasta Kordová je jednou z mála historiček, kterým se podařilo získat stipendium Jana Patočky na vídeňském Institut für die Wissenschaften vom Menschen (IWM). Hodnotící komisi zaujalo téma: Heroizace a viktimizace v interpretaci historiografie moderních národních dějin po roce 1989. Na stáž, která bude probíhat 6 měsíců, nastoupila začátkem února 2020.
4 fotografie

Ústecká historička získala prestižní stáž ve Vídni

Čtenář reportér
Peter Pavúk přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ o Tróji.
/FOTOGALERIE/ 'Trója a nové archeologické projekty Univerzity Karlovy v západním Turecku ve městech Pergamon a Sardy' bylo téma přednášky Petera Pavúka na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek 'Včela Čáslavská' podpořená městem Čáslav. A byla to doslova 'archeologická lahůdka', vždyť docent Pavúk je našim nejlepším odborníkem na tuto oblast a deset roků v ní prováděl vykopávky a výzkum!
15 fotografií

Peter Pavúk přednášel pro 'Včelu Čáslavskou' o Tróji

Kutnohorsko
Velikonoční ostrov (Rapa Nui) a sochy Moai
Velikonoční ostrov proslavily především monumentální sochy moai, které zdejší obyvatelé vytvořili v období mezi začátkem 13. a koncem 16. století. Až doposud vědci předpokládali, že právě tehdy dosahovala zdejší populace svého vrcholu a vinou vykácení prakticky veškerých lesů na ostrově došlo k jejímu postupnému úpadku. Nejnovější výzkum ale naznačuje, že vše mohlo být přece jen trochu jinak.
44 fotografií

Zánik civilizace Velikonočního ostrova: vše mohlo být jinak, než se myslelo

Věda a technika