Zavřete oči a zkuste si vybavit některou z vašich představ o Kubě. Asi se vám mihnou naleštěná stará auta, tatíček Fidel, nějaký ten pěkně smotaný doutník nebo poslední kocovina po havanském rumu.

Pokud jste už na tento karibský ostrov zavítali, nejspíše se vám vybavila spousta jiných věcí, které mají jednoho společného jmenovatele. Zkusme ho spolu objevit.

Tedy za prvé, neztratit úsměv na tváři

Hlavním úsilím téměř každého člověka v produktivním věku je ve všední den nepracovat, a o víkendu už vůbec ne. Naštěstí mají kubánská městečka krásná barokní náměstí s kašnou, zelenými stromy a mnoha stolky, ke kterým se dá během pracovní doby sednout a zahrát si partičku šachů či oblíbeného domina.

Když jsem procházela Santiago de Cuba, narazila jsem v každé čtvrté ulici na kapelu, která vyhrávala k tanci. A lidé opravdu tancovali. Za bílého dne, před okny svých kanceláří. Do jedné jsem nahlédla. Překvapila mě svou technickou vybaveností. U počítačů však nikdo neseděl. Zaměstnankyně se nakupily u konferenčního stolku, pokuřovaly, klábosily a nadšeně na mě volaly, ať se k nim přidám. „Nepotřebujeme pracovat a mít více peněz. Není si za ně stejně co koupit,“ dostalo se mi vysvětlení.

Taxikáři, průvodci, hoteliéři a další, kteří už zjistili, že lze oškubávat turisty, jsou ostatními Kubánci chápání jako pošetilci, kteří se chtějí v životě „jen a jen dřít“. Na kapitalismus se tady často pohlíží jako na zbytečnou dřinu.

Za druhé, kubánské kempy

Pokud Kubánci „tvrdě“ nepracují, mají dovolenou. To potom vyrazí do jednoho z mnoha kempů a tam to rozjedou ve stylu salsy a karaoke. Díky tomu jsou kempy nejen nejlevnějším ubytováním (cca 5 CUC/osobu), ale hlavně možností zachytit kousek té latinskoamerické atmosféry, kterou hledáme.

Na balkoně naší betonové chatky si naléváme cuba libre a posloucháme šumění moře. Kolem deváté se rozsvítí lampy a na parket se trousí první rekreanti. S latinskoamerickými hitovkami přicházíme dolů také my. Alkoholu je tu pomálu, ale o to více se tančí. Usměvavé Kubánky se vlní, chlapci postávají opodál. Nezbývá, než se naučit salsu.

Za třetí, kubánské pláže

Zapomeňte na Varadero, kam místní Kubánci nesmějí vkročit, asi aby nerušili vytříbený odpočinek bělochů. Naštěstí není Varadero jediným místem s krásnými plážemi. Pokud si půjčíte auto, poznáte, že ta pravá kubánská plážová atmosféra má nespočet tváří. Někdy zastavíte na oblázkové pláži mezi bělostnými skalami, o něž se tříští vlny. Kousek od vás se líbá postarší pár, na druhé straně rezne vrak lodi.

Podruhé přejedete po mostě na ostrůvek Cayo Juítas, který je přímo obsypaný bílým písečkem, z něhož až přecházejí oči. Tady najdete luxusní restauraci a pár slunečníků. Po třetí a k večeru zastavte v jakémkoli malém pobřežním městečku, třeba v Siboney pod masívem Gran Piedra. Špinavá plážička bude obsypána mladými Kubánci a Kubánkami.

Nejspíše se podivíte, jak mořská voda uvolňuje mravy. Pochopíte, až uvidíte kolem flirtující skupinky plavat několik prázdných lahviček rumu. Nejspíše vás přizvou mezi sebe, abyste si s nimi zazpívali. Naposledy zkuste zastavit v rybářské vesničce Cabo Cruz na cípku národního parku Desembarco Del Granma. Tady asi nenajdete pláž, zato vůni ryb a mořských plodů ucítíte ještě dlouho potom.

Pokud hledáte vícedenní odpočinek na jednom místě, zkuste Trinidad. Pláže tu jsou nádherné, kubánskou atmosféru ucítíte velmi dobře a existují tu četné možnosti výletů. Kromě samotného UNESCO městečka Trinidadu se můžete jet podívat na bývalé cukrové plantáže nebo trochu dále do hor.

A za čtvrté, peníze nejsou potřeba

Stará americká auta patří ke kubánské každodennosti, jen výjimečně jsou však (pokud neslouží jako taxi pro turisty) naleštěná. Kubánci nejsou automobilovými fanoušky ani sběrateli. Jednoduše tu ta auta zbyla a jiná už nebudou. Je potřeba se o ně starat, abychom nemuseli dělat zbytečně moc kroků pěšky. Domy jsou na tom hůř. Od té doby, co vládě došly peníze, už na fasády nikdo nemyslí. Peněz je mezi lidi stále méně. O to více mezi nimi koluje potravinových papírků. Úsměv, klábosení a tanec jsou naštěstí zadarmo.

Autorka textu a fotografií: Petra Greifová
Úvodní foto (Havana): Thinkstock

Další cestopisy a reportáže z Ameriky najdete na HedvabnaStezka.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Na rybím trhu v Alexandrii aneb noční rybolov a nekonečné smlouvání
• Dhobi Ghat je největší prádelna světa. A perou tam jen muži
• KURZ FOTOGRAFOVÁNÍ: Zůstaňte na koni aneb Jak fotografovat psy a jiná zvířata