Česká antarktická sezóna 2014-15

Pobyt 15 členného vědeckého týmu trval na české antarktické stanici téměř sedm týdnů. Březnovým návratem jejich práce samozřejmě nekončí. Teď je právě čas na analýzu přivezených vzorků a zpracování informací získaných při pobytu na ostrově.

Zdroj: Jan Kavan

Velké množství vzorků letos vědci odebrali k chemickým analýzám. „Jejich hlavním cílem bude stanovení obsahu rtuti a jejích forem, což nám umožní získat nové informace o hromadění a pohybu tohoto prvku v prostředí Antarktidy. Chceme ověřit i hypotézu, že rozklad těl mrtvých tuleňů, kteří jsou na tomto kontinentu vrcholem potravního řetězce, je významným lokálním zdrojem jak živin dostupných pro růst a rozvoj vegetace, tak těžkých kovů, které představují zátěžové prvky v prostředí," uvedl vědecký koordinátor expedice prof. Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Biologové se letos zaměřili na sběr vzorků rozsivek, řas, sinic, mechů a lišejníků z více než 150 odběrových míst, včetně okolí mrtvých tuleňů, kteří jsou pravděpodobně hlavním zdrojem živin pro rostliny. „Dalšími analýzami vzorků chceme určit vybrané biologicky aktivní látky zejména v řasách a sinicích a v návazných experimentech zjistit jejich chemické vlastnosti," doplnil Luděk Sehnal, jeden ze studentských účastníků expedice.

Odborníci vyhodnotí i výsledky měření meziročních změn hmoty tří dlouhodobě sledovaných ledovců. „Předběžné výsledky měření sice potvrdily, že ochlazení v posledních třech letech mělo na zpomalení úbytku ledovců pozitivní vliv, ale vliv globální klimatické změny na zdejší ekosystémy můžeme posoudit až po mnohem delší době sledování," zdůraznil další ze členů expedice Filip Hrbáček. Vliv změny klimatu budou vědci z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU posuzovat i ze sledování periodicky rozmrzající povrchové vrstvy permafrostu (tedy věčně zmrzlé půdy) a výzkumu fyzikálně-chemických parametrů 15 jezer s částečným či úplným ledovým pokryvem.

Technici letos zásadně přebudovali systém výroby a distribuce elektrické energie. Doplnili jej o více než 100 fotovoltaických panelů, a snížili tak spotřebu nafty v dieselovém generátoru oproti minulé sezóně o téměř 70 %. „Díky přírodním zdrojům sluneční a větrné energie se česká stanice dostává na absolutní špičku ve využívání obnovitelných zdrojů energie v Antarktidě," uvedl vedoucí expedice Pavel Kapler.

Připraveno na základě tiskové zprávy Masarykovy univerzity.

Související články