Armáda řeší, jak transplantovat obličej. Zájemců jsou stovky
Existuje jen málo náročnějších operací, než je transplantace celého obličeje – tedy nejen kůže, ale i svalů, kosti a všeho, co tvář tvoří. Proto tento program podporuje armáda.
Jak se žije s obličejem jiného člověka?
Přestože to ještě před pár lety byl jen sen filmových scénáristů, dnes jsou transplantace obličeje realitou. Provádějí se sice jen zcela výjimečně, ale lékaři už ví, jak na to. Problém je však cena a náročnost. Nejvíce zájemců o transplantaci tváře pochází z řad vojáků, proto se americký Pentagon rozhodl financovat výzkum, jenž by měl z exotické kuriozity udělat normální léčebný zákrok.
Americká armáda podporuje moderní medicínu už od roku 2008, na regenerativní medicínu už dala přes 250 milionů dolarů (5 miliard korun). Její nejnovější program probíhá ve spolupráci s prestižní Kalifornskou univerzitou v Los Angeles (UCLA). První hmatatelné výsledky by měl přinést do roka.
Podívejte se, jak bude nová metoda transplantace vypadat:
Přestože výzkum platí armáda a cílí ho na podporu zraněných veteránů, nejsou z něj vyloučeni ani civilisté. Pentagon má na výzkum zranění zřízené středisko Brooke Army Medical Center, které vyvíjí protézy, ale snaží se také vymyslet přirozenější způsob transplantací orgánů. Především končetiny jsou v době improvizovaných výbušnin stále častěji poškozované.
Vědci vrátili mládí 100 let starým buňkám. Blíží se nesmrtelnost?
“Někteří vojáci se k nám bohužel dostávají se zraněními, která nejsme schopní léčit,“ řekl Dr. Kodi Azari z UCLA serveru Danger Room. „Techniky, které mají pomoci s transplantacemi obličeje, sice existují, ale nejsou dobré.“ A právě vývoj nových technologií má Dr. Azari za úkol. Z čeho vychází?
Jak se transplantuje tvář?
Současné transplantace obličeje se skládají z desítek menších zákroků. Pacienti dostávají kůži odebranou z jiných částí vlastního těla, aby se překryly oblasti, kde je pokožka zničená. Tyto operace jsou nesmírně zdlouhavé, náročné a drahé – a současně zdaleka nemají požadovaný účinek. Transplantovaným obličejům chybí schopnost pohybu i výrazu.
Úplná transplantace, jakou prosazuje armáda a UCLA funguje úplně jinak. Pacient během ní dostane celý obličej poskytnutý dárcem. Operace začíná tak, že se odstraní nezvratně poškozené části tváře, na svaly se pak připevní nový obličej. Tedy nikoliv pouze kůže, ale celá struktura tváře: tuk, svaly, úponky, a dokonce i kosti.
Taková operace je výzvou i pro ty nejlepší chirurgy a nejmodernější přístroje; zákrok může trvat až 24 hodin. Nejnáročnější je na něm propojování nervů dárce a pacienta a také spojování cév. Výsledek by však měl překonat vše, co současná transplantační chirurgie zná: pacienti s novým obličejem by mohli normálně pohybovat většinou svalů a člověk, který je nezná, by ani neměl poznat, že někdy podstoupil tak náročný chirurgický zákrok.
Na tuto operaci čeká v současné době asi 200 amerických vojáků, kteří si z Iráku a Afghánistánu odnesli znetvořující poranění tváře – tedy ztratili více než čtvrtinu obličeje. Zatím se ve Spojených státech podařilo provést jen pět transplantací obličeje, ale vojenští veteráni mezi nimi nebyli.
Umíme to. Ale chceme to?
I když se podaří vyřešit technické problémy spojené s tak náročnou operací, stejně bude transplantace vždy záležitostí spíše výjimečnou. Už jen proto, jak složité je vyhledat vhodného dárce. Musí totiž pacientovi odpovídat nejen věkem, krevní skupinou, pohlavím a barvou kůže, ale také alespoň přibližně velikostí a tvarem obličeje. Na dárce se bude tedy čekat i v tom nejoptimističtějším případě až několik roků…
Týden ve fotografii: nejzajímavější obrázky uplynulých 7 dní
Vědci v UCLA jsou si dobře vědomí i psychologických problémů, které transplantovaný obličej může přinést. Zvyknout si na nové rysy, které jsou kombinací původního a darovaného obličeje je nesmírně náročné – a to ani nemluvě o bolesti, kterou bude muset pacient dlouhodobě snášet, než se nový obličej „sžije“ s tělem. Proto se počítá s tím, že i po úspěšně provedené operaci budou experti z UCLA pacienta ještě pět let pečlivě monitorovat.
Že je transplantace obličeje nejen technický, ale také etický problém, upozornil už před několika lety špičkový britský chirurg Peter Butler. V rozhovoru pro BBC řekl: "Podle mě otázka nezní, jestli jsme toho schopní – ale jestli to chceme udělat. Osobně mám s transplantacemi problém." Transplantace obličeje sice prosazuje a sám je jedním z nejlepších expertů v tomto oboru, ale uvědomuje si, jak složité je to téma. Protože tváře pocházejí vždy jen od mrtvých dárců, může se stát, že už brzy potkáme známou tvář – ale na úplně neznámém těle. Co to s námi udělá?
FOTO: Isifa
