10 nejdůležitějších vědeckých objevů roku 2012. Vybíral National Geographic

V roce 2012 bylo objeveno a vyzkoumáno nepřeberně věcí. Přinášíme vám ty nejzajímavější a nejzásadnější objevy.

10 nejdůležitějších vědeckých objevů roku 2012. Vybíral National Geographic
10 nejdůležitějších vědeckých objevů roku 2012. Vybíral National Geographic
Zdroj: archiv

Sestavování jakýchkoli podobných žebříčků je vždy diskutabilní a především subjektivní. Berte tedy náš výběr jen jako jeden z mnoha…

1. Objev mayského chrámu

Před 1600 lety Chrám nočního slunce zažíval svou největší slávu. Pak se ztratil uprostřed guatelmalské džungle. Byl objeven až letos a bezpochyby patří k největším objevům tohoto roku. O objevu jsme vás také informovali v příspěvku Noční slunce z mayského chrámu mělo dvě tváře - s rysy žraloka i jaguára. Více si o mayské civilizaci přečtěte v příspěvcích Zuzany Marie Kostićové, odbornice na mezoamerickou kulturu.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2. Objev "mayského kalendáře"

Jedny z posledních vykopávek mayského osídlení odhalily zmínku o fenoméu roku 2012 a konci světa (psali jsme o tom zde a zde).

3. Objevení beznohých obojživelníků

Vypadají jako červi nebo žížaly, ale nejsou ani jedno ani druhé. A hadi také ne. Jsou to ve skutečnosti beznozí obojživelníci žijící v půdě. O objevu informovala BBC.

 

 4. Nový druh opice

Nově objevený druh noční opice je jedním z 8 nejdůležitějších nově objevených druhů savců tohoto roku. Nový druh živočicha byl objeven na expedici v severním Peru v rezervaci Tabaconas Namballe National Sanctuary, a svět se o objevu dozvěděl v září. Obrázky si můžete prohlédnout na stránkách National Geographic.

5. Nový planetární systém

Hvězda vzdálená 127 světelných let od planety Země má možná více planet než sluneční soustava - a potom by tento systém byl ten, který má nejvíce planet. Hvězda HD 10180 má podle posledních výzkumů 9 planet, což je o jednu více než má naše sluneční soustava. Více si můžete přečíst zde.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 6. Ztracený svět Antarktidy

Na Antarktidě - v jejích vodách - byli objeveni krabi (angl. pojmenovaní Yeti crab). Celé kolonie těchto krabů žijí poblíž horkých, na minerály bohatých, vývěrů na dně oceánu. "Ztracený" svět 2 400 metrů pod hladinou objevili britští vědci z univerzit v Oxfordu a Southamptonu. Pod hladinou moře objevili nejen kraby, ale i nové druhy hvězdic nebo chobotnic.

Podívejte se na bohatý podmořský život 2, 5 kilometrů pod hladinou mrazivého oceánu na videu NG: 

 

7. Božská částice

Vědci přišli letos na stopu tzv. "božské" částici neboli Higgsovu bosonu. O objevu jsme psali v článku Vědci zřejmě našli chybějící článek v teorii o vzniku vesmíru. Božskou částici neboli Higgsův boson. K zásadnímu objevu došlo letos v červenci a stály za ním dva nezávislé vědecké týmy na největším urychlovači částic na světě (Velký hadronový urychlovač; angl LHC - Large Hadron Collider). Jejich jistota je 99%, a na definitivní potvrzení ještě čekáme. Tato dlouho hledaná částice by měla být posledním kouskem mozaiky fyziky. Měli bychom tak teď umět vysvětlit, jak ostatní částice získávají hmotnost.

 

8. Nová planeta sluneční soustavy?

V květnu se na světlo světa dostala zpráva o tom, že v naší sluneční soustavě existuje ještě jedna, dosud neznámá planeta. Ve velké vzdálenosti, že je těžko spatřitelná vesmírnými dalekohledy, se dosud nachází nespatřená planeta. Celá desetiletí platilo, že sluneční soustava má devět členů. Pak ale začaly pochybnosti s Plutem - je prý na planetu příliš malé. V roce 2006 jej vyřadili. A letos se k planetám zřejmě přidala další. Více o objevu si přečtěte na National Geographic.

9. Cukr ve vesmíru

Evropští a američtí astronomové objevili molekuly jednoduchého cukru glykolaldehydu v plynovém mračnu obíhajícím nedávno zrozenou hvězdu. Objev je významný především proto, že glykolaldehyd může sloužit ke vzniku složitých organických sloučenin. Molekulu vědci spatřili v plynovém mračnu kolem hvězdy označované IRAS 16293-2422, která se nachází asi 400 světelných let od naší sluneční soustavy. Hvězda je na kosmické poměry mladá, její stáří astronomové odhadují na 10 000 let. O objevu jsme psali zde.

10. Nový rekord: největší krokodýl v zajetí

Nejdelší krokodýl meří 6,17 metru. Krokodýli mořští patří mezi největší svého druhu, ale v průměru dorůstají "jen" 5 metrů a 450 kilogramů. A největší jedinci ale dorůstají nezřídkakdy necelých 7 metrů a váží až 1 000 kilogramů. Krokodýl jménem Lolong zřejmě zabil několik lidí (krokodýli mořští se obecně považují za nejnebezpečnější druh).

Nejhorší lidožrouti v dějinách: Obří krokodýl Gustav zabil stovky lidí 

 Úvodní foto: Wikipedia.org (antarktický yeti krab)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články