6 mýtů o lidském těle, kterým jste možná uvěřili i vy

Z pověr a dezinformací se v průběhu let mnohdy stane pravda. Vědci tak často vysvětlují, zda nejvíce tepla opravdu uniká skrz hlavu, jestli vlasy a nehty rostou i po naší smrti, a co v našem těle děje, když omylem spolkneme žvýkačku.

Slyšeli jste, že když spolknete žvýkačku, zůstane vám v těle dlouhých sedm let?

Mýtus 1: Otisky prstů jsou zcela unikátní

Mnoho let hrály otisky prstů významnou roli ve forenzním vyšetřování. A to díky skotskému vědci a lékaři Henrymu Fauldsovi, který v roce 1888 napsal článek, který tvrdil, že každá osoba má zcela jedinečné otisky prstů.

Jediný takový důkaz stačil k odsouzení. "Ono je však nemožné prokázat, že žádné dva otisky nejsou stejné," říká Mike Silverman, soudní vědecký znalec ve Spojeném království.

I přesto většina lidí věří, že analýza otisků prstů je neomylná. Přitom v roce 2005 Simon Cole, kriminolog z kalifornské univerzity v Irvinu, vydal studii podrobně popisující 22 známých případů chyb otisků prstů v historii amerického právního systému. A zdůraznil, že je třeba zabývat se tímto mylným pojetím, aby nedocházelo k tomu, že nevinní lidé budou odsouzeni za zločiny, které nespáchali.

Mýtus 2: Máme pět smyslů

Už ve škole jsme se učili, že mezi naše smysly patří zrak, sluch, chuť, čich a hmat. Za tímto „faktem“ je dílo řeckého filosofa Aristotela. Ve skutečnosti však máme smyslů mnohem víc. Vědci odhadují, že jich je něco mezi 22 a 33. Patří mezi ně pocit rovnováhy, teploty, pocit bolesti či smysl pro pohyb.

Jde o smysly, z nichž některé jsou naprosto nezbytné pro přežití. Třeba smysl, který pomáhá tělu udržovat hladinu hydratace. U lidí, kteří trpí adipsií neboli chybějícím pocitem žízně, může dojít k vážné dehydrataci.

Mýtus 3: Nehty a vlasy rostou i po smrti

V našem těle po smrti probíhá mnoho procesů, ale není mezi nimi růst nehtů a vlasů. Aby to bylo možné, muselo by tělo produkovat nové buňky, což je něco, k čemuž po smrti nedochází.

Tento mýtus se rozšířil v roce 1929, kdy o něm psal Erich Maria Remarque ve svém románu Na západní frontě klid. Ve skutečnosti šlo o nedorozumění způsobené optickou iluzí. S posledním vydechnutím se totiž naše kůže začne kvůli dehydratací smršťovat, čímž se vlasy a nehty můžou zdát delší.   

Mýtus 4: Spolknutá žvýkačka zůstane v těle 7 let

I vy jste v dětství uvěřili mýtu, že když spolknete žvýkačku, budete ji mít ve střevě dlouhých sedm let? Původ tohoto mýtu už určit nelze, jeho vyvrácení je ale celkem snadné.

Je pravda, že žvýkačka obsahuje pryskyřici, která je nestravitelná. Patří totiž k syntetickým materiálům. Což ale neznamená, že žvýkačka kvůli tomu nedokončí cestu trávicím traktem. Nejpozději do tří dnů je pryč. Zásluhu na tom má peristaltika, což je pozvolný rytmický pohyb stěn některých dutých orgánů.

Rolování jazyka není dědičné.

Mýtus 5: Schopnost srolovat jazyk se dědí

V roce 1940 publikoval genetik Alfred Sturtevant článek, v němž tvrdil, že genetika určuje schopnost srolovat jazyk. Rodiče, kteří uměli se svým jazykem divy, tak podle něj zajistili stejný um i svým dětem.

O 12 let později ale genetik Philip Matlock tuto teorii vyvrátil, když porovnal 33 dvojic identických dvojčat. Ukázalo se, že sedm těchto párů má dvojčata, z nichž jedno srolovat jazyk dokáže a druhé ne. Geny tak v tomto případě nejsou rozhodujícím faktorem.

I přesto je mýtus o dědičnosti stále živý. Může se to zdát úsměvné. Ale americký evoluční biolog John McDonald dostává e-maily od dětí, které se obávají, že jsou adoptované, protože neumějí srolovat jazyk jako máma s tátou.

Mýtus 6: Nejvíce tepla uniká skrz hlavu

Mýtus vznikl v 50. letech minulého století, kdy americká armáda provedla studii, aby určila, jak bude mít chladné počasí vliv na vojáky.

Oblékli dobrovolníky do arktických obleků a pozorovali, jak jejich těla reagují na minusové teploty. Armáda dospěla k závěru, že dobrovolníci ztratili většinu tepla skrz hlavu. Přitom ignorovali skutečnost, že hlava byla jedinou částí těla, která nebyla chráněna.

O dvě desetiletí později vydala americká armáda příručku pro přežití, kde zdůraznila důležitost pokrytí hlavy při vystavení se chladným podmínkám. Upozornila, že tím dochází ke ztrátě 40 až 45 % tělesného tepla. A mýtus byl na světě.

Pravdou však je, že žádná část těla nemá při udržení tepla větší důležitost než jiná.

Související články