Evropský supervulkán

Mezi vědci se nyní rozpoutal spor, zda je nutné oblast sondovat a zjistit potřebné údaje, nebo raději nic nenavrtávat, protože to může zapůsobit jako rozbuška.

Evropský supervulkán
Evropský supervulkán
Zdroj: archiv

Když se řekne supervulkán, většinu lidí napadne nejspíš americký Yellowstone. Jeden však leží blíž, 35 kilometrů od známějšího Vesuvu, který pohřbil antické Pompeje. Jmenuje se Campi Flegrei, pokud by vybuchl, Pompejemi by mohla být celá Evropa.

Mezi vědci se nyní rozpoutal podle serveru MailOnline spor, zda je nutné oblast sondovat a zjistit potřebné údaje o procesech pod povrchem, nebo raději nic nenavrtávat, protože sondování může zapůsobit jako rozbuška.

Kaldera supervulkánu v sousedství Neapole a Vesuvu

Campi Flegrei je přitom mnohem méně hmatatelnou hrozbou než dobře viditelný Vesuv. Supervulkán nazvaný Flegrejská pole vidět není, ale oblast aktivní je - poměrně pravidelně se mění její nadmořská výška. Opravdu velké erupce se odehrály ve dvou etapách, první před 35 000 lety, druhá před 12 000 lety.

Apokalyptická budoucnost

“Začne to sérií tisíce malých zemětřesení, které zvlní ulice Neapole. Ze stěn domů se zřítí klimatizační jednotky a opadají obklady budov. Vulkanologové záhy zjistí, že zdrojem otřesů není Vesuv, který se tyčí nad městem. Vycházejí z kaldery Campi Flegrei a Vesuv je ve srovnání s ní jako neškodný pupínek na zádech draka,” vykreslují možnou budoucnost britští odborníci.

Nedaleko od sedmikilometrového pohřbeného jícnu supervulkánu se země pod městečkem Pozzuoli a v jeho okolí napíná, kroutí a vyklenuje. Z fumarolů tryskají výpary s vysokým obsahem CO2. Asi deset kilometrů pod povrchem uniká horké magma z hlavního kotle a stoupá výš trhlinami až k vodní hladině jako sopečná hornina s houbovitou strukturou. S tím, jak se voda vyvaří v porézní hornině, se hromadí kritické množství plynu, až nakonec exploduje jako přetlakovaný parní kotel.

Většina supervulkánu Campi Flegrei leží pod hladinou moře, a pokud jednoho dne exploduje, půjde o erupci 200krát silnější, než byla loňská aktivita islandské sopky Eyjafjallajökull, která přišpendlila k zemi leteckou přepravu a způsobila hospodářské škody v řádu desítek miliard.

Když supervulkán vytvořil poprvé kalderu, vznikly následkem supererupce vulkanické vrstvy stometrových útesů, na nichž stojí město Sorento. Podobná superexpoloze by dnes vymazala nejen tuto část Itálie, ale způsobila by ochlazení globálního klimatu, protože miliardy kubických metrů horniny a prachu by zaclonily Slunce. Nejhůře by byla postižena celá Evropa, kde by nastala nová doba temna. Podle odhadů by následky erupce zdecimovaly tři čtvrtiny flóry, zatímco živočiši, včetně lidí by byli odsouzeni k hladovění a boji o zredukované zdroje.

Sondovat či nesondovat

Mezinárodní tým proto nyní oblast zkoumá, zejména proto, aby zjistil, proč se část oblasti od roku 1969 zdvihla téměř o tři metry. Po podobném úkazu mezi lety 1430 a 1538 přišla erupce, která vedla ke zformování nového vedlejšího vulkánu.

Vulkán může vybuchnout, ale také zůstat další desítky let v klidu. Mezinárodní tým proto naplánoval sondování oblasti. Rozběhnutý projekt však starosta Neapole zastavil na základě varování italského geochemika Benedetta De Viva, že půlkilometrová sonda by mohla spustit explozi, která by zničila celou Neapol.

Vulkanologové však trvají na tom, že ačkoli sondování skutečně může způsobit explozi a zemětřesení, toto nebezpečí vzniká za specifických podmínek, které neplatí pro oblast Neapole. Podle nich je nyní důležité zjistit více o procesech v oblasti supervulkánu. Opravdové nebezpečí podle nich spočívá především v existenci supervulkánu a možnosti, že vybuchne. Přesnější údaje by mohly poskytnout jasnější představu o tom, nakolik je hrozba bezprostřední a pokusit se na ni připravit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články