Exkluzivně pro National Geographic: Velkoměsta jsou nejlepší lék na bolesti planety

Velkoměsta jako řešení? Sice to vypadá nelogicky, ale velkoměsta jsou pro naši planetu jedním z nejpřívětivějších míst.

Zdroj: archiv

Obyvatelé velkých měst působí v průměru na osobu méně škod.

Urbanizace je dnes dobrou zprávou. Za uplynulých deset či dvacet let došlo v názorech odborníků k výraznému posunu. Ačkoli chudinské čtvrti stejně otřesné jako ve viktoriánském Londýně se dnes ve světě staly rozšířeným jevem a viktoriánské obavy z velkoměst stále žijí, nádor zřejmě již není ta správná metafora. Naopak. Jak se obyvatelstvo Země přibližuje k devíti či deseti miliardám, hustě osídlená velkoměsta se jeví spíše jako lék - jako nejnadějnější cesta, jak pozvednout lidi z chudoby, aniž se planeta zruinuje.

Z ekologického hlediska, říká Stewart Brand, zakladatel časopisu Whole Earth Catalog a nyní stoupenec urbanizace, by víra v návrat k přírodě vedla ke katastrofě. (Thoreau, jak škodolibě podotýká Glaeser, jednou neúmyslně spálil120 hektarů lesa.) Velká města dovolují polovině lidstva žít asi na čtyřech procentech orné půdy a ponechávají tak více prostoru pro otevřenou krajinu.

Obyvatelé velkých měst působí v průměru na osobu méně škod i v jiných ohledech, jak vysvětluje David Owen v knize Green Metropolis. Jejich silnice, kanály a energetická vedení jsou kratší, a používají tedy méně zdrojů. Jejich byty odebírají méně energie na vytápění, chlazení a osvětlení než samostatné domy. A co je nejdůležitější, lidé v hustě osídlených městech méně jezdí. Jejich cíle jsou natolik blízko, že k nim mohou dojít, a na tatáž místa směřuje dost lidí na to, aby bylo praktické zavést veřejnou dopravu. Ve městech, jako je New York, jsou využívání energií a uhlíkové emise mnohem nižší, než činí celoamerický průměr.

Velkoměsta v rozvojových zemích jsou obydlená ještě hustěji a využívají mnohem méně zdrojů. Je to však ponejvíce proto, že chudí lidé mnoho nespotřebovávají. Dharáví může být „modelem nízkých emisí“, říká David Satterthwaite z londýnského Mezinárodního ústavu pro životní prostředí a rozvoj, jeho obyvatelé však postrádají nezávadnou vodu, toalety a odvoz odpadků. To platí možná o miliardě jiných obyvatel velkých měst v rozvojových zemích. A jak předpokládá OSN, právě taková města vstřebají od nynějška do roku 2050 většinu růstu světové populace, tedy více než dvě miliardy lidí. Způsob, jak budou reagovat jejich vlády, ovlivní nás všechny.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články