Výzkumníci simulovali podle serveru EurekaAlert! různé druhy osvitu na travnatých plochách a měřili jejich dopady na růst rostlin a populaci hmyzu. V Británii podobně jako v jiných zemích se zvolna prosazuje bílé světlo z LED zářičů, ale používají se i starší zdroje světla, včetně starších sodíkových výbojek, které má spíš jantarový nádech.

JSME PRVNÍ GENERACE, KTERÁ NEZNÁ TMAVOU OBLOHU. CO S TÍM?

Přestože umělé přisvícení se používá v pěstírnách, vědci zjistili, že umělé žluté světlo při nízké intenzitě spíše inhibuje růst rostlin a v potravinovém řetězci se to přenáší na jednoduché organismy včetně mšic a jejich predátorů, jako jsou berušky. Jejich populace jsou na osvícených plochách také nižší, ačkoli samozřejmě světelné zdroje hmyz jinak přitahují.

Rozptýlené světlo během letních nocí významně narušuje potravní řetězec – inhibuje růst podrostu a tím i souvztažného potravního řetězce. Vědci zdokumentovali sníženou dostupnost potravy pro mšice a následný efekt. Dopady však mohou být podle nich komplexnější i pro další společenstva organismů.

Jeden z autorů studie, Dr. Jonathan Bennie proto mluví o „kaskádových a trvalých dopadech", které noční osvětlení v městských oblastech způsobuje.