Japonsko obnoví komerční lov velryb. Přinášíme fakta.

Japonsko se stahuje z Mezinárodní velrybářské komise. Přečtěte si, jak to udělá a co to znamená.

Zdroj: Kyodo News, Getty

Japonsko se rozhodlo odejít z Mezinárodní velrybářské komise (IWC) a obnovit lov velryb ve svých příbřežních vodách, potvrdil vládní mluvčí. Komise, jejímiž členy je 89 vlád, byla založena v roce 1946 na ochranu velryb a řízení jejich lovu na celém světě. V roce 1986 zakázala komerční lov těchto mořských savců.

I když je Japonsko pro velrybí maso hlavním trhem, je tamní spotřeba omezená – podle jedné zprávy neziskové organizace Animal Welfare Institute, usilující o zmírnění utrpení zvířat, a agentury Environmental Investigation Agency, která vyšetřuje mezinárodní trestné činy týkající se volně žijících zvířat, je to jen zhruba 30 gramů na osobu ročně neboli asi 4 až 5 tisíc tun.

Astrid Fuchsová, manažerka velrybářského programu pro neziskovou organizaci Whale and Dolphin Conservation (Ochrana velryb a delfínů) se sídlem ve Spojeném království, hovořila se zástupci společnosti National Geographic předtím, než byla tato zpráva potvrzena. Podle ní by byl odchod Japonska především politickým krokem, sdělujícím, že tato země může využívat oceány, jak se jí zlíbí.

„Japonsko celá desetiletí vedlo velkoryse financovanou velrybářskou kampaň, aby dosáhlo zrušení celosvětového zákazu komerčního lovu velryb,“ říká Kitty Blocková, prezidentka organizace Humane Society International. „Nedaří se mu to, ale místo aby uznalo, že většina národů již nechce velryby lovit, nyní prostě odchází.“

„Protože má Japonsko vůdčí postavení mezi zeměmi, které si přejí obnovení lovu velryb,“ říká Astrid Fuchsová, „jeho odchod může inspirovat jiné země, například Jižní Koreu a Rusko, aby je následovaly.“

Ze zákazu je vyňat lov pro vědecké účely – velryby se mohou lovit pro přírodovědce zkoumající například reprodukci, obsah žaludku a vlivy změny životního prostředí. Japonsko je již dlouho obviňováno, že využívá této výjimky jako zástěrky: velrybáři dodají některé části těl vědcům a zbytek prodají jako maso pro lidskou spotřebu.

„Z moratoria a vůle mezinárodní komunity si už dlouhou dobu dělají jenom legraci,“ říká Kitty Blocková.

Návrh Japonska na povolení komerčního lovu velryb byl zamítnut při hlasování na výročním zasedání komise letos v létě.

„Dávají do toho spoustu peněz,“ poznamenává Astrid Fuchsová. „Část vlády skutečně očekávala, že se jim podaří na zasedání společně s několika zeměmi změnit názor ostatních.“

Po zasedání funkcionáři, například Masaaki Taniai, viceministr pro rybolov, a Joji Morishita, zástupce Japonska v IWC, uvedli, že zváží odchod z komise – Japonsko tím hrozilo již v minulosti.

Astrid Fuchsová předpověděla, že tentokrát je to něco jiného: „Vypadalo to, že tentokrát by skutečně rádi odešli.“

Kitty Blocková s ní souhlasila: „Když není na těchto mezinárodních zasedáních po jejich, říkají, že odejdou, a tuto hrozbu vyslovili už mnohokrát. Tentokrát to ale bylo trochu halasnější.“

Po odchodu z komise nemůže Japonsko využívat výjimku IWC pro lov velryb pro vědecké účely v mezinárodních vodách, a proto bude muset zastavit lov na širém moři. Je tomu tak proto, že úmluva OSN o mořském právu požaduje od svých signatářů, mezi něž Japonsko patří, aby pracovali prostřednictvím „příslušných mezinárodních organizací“ pro ochranu mořských savců. Podle odborníků na právní vědy to znamená Mezinárodní velrybářskou komisi – i když některá země není jejím členem. Odchod z komise může být pro Japonsko přínosný v tom, že může obnovit lov velryb bez dohledu ve vlastních vodách.

To by bylo dobré pro velryby v Antarktidě, kde Japonsko v roce 2016 zabilo více než 300 velryb, z nichž více než 200 bylo březích samic, nikoli však pro druhy žijící v japonských vodách.

Keporkaci (na fotografii je keporkak poblíž Antarktidy) skučí, vyjí, křičí a vydávají různé jiné složité zvuky, které mohou trvat celé hodiny. Jejich „písně“ proslavilo album Songs of the Keporkak Whale, vydané v roce 1979.Zdroj: Michael Melford, National Geographic Creative

Podle Natalie Barefootové, profesorky právních věd z University of Miami a odbornice na velrybářské právo, by v určitých směrech situaci zjednodušilo, kdyby Japonsko bylo otevřenější ve věci svého úmyslu pokračovat v komerčním lovu velryb.

„Vedeme dialog, ve kterém se předstírá, že uskutečňují vědecký výzkum,“ říká. „Jestliže změní názor a řeknou, že provozují komerční rybolov, bude to do jisté míry úleva, protože budeme moci vést skutečně upřímné rozhovory o jejich činnostech v oceánských vodách.“

Odchod z komise nebude mít pro Japonsko žádné formální důsledky, jiné země však mohou vzít záležitosti do vlastních rukou a vyhlásit sankce – například odepřít Japonsku přístup k rybolovu ve svých vodách. Znamená to také, že se Japonsko již nebude účastnit mezinárodních jednání o lovu velryb.

„Stáváme se stále více globální komunitou a bylo by lepší, kdyby si všichni sedli ke stolu, i když nesouhlasí, a prostě pokračovali v práci,“ říká Natalie Barefootová. „Zabýváme se celosvětovými záležitostmi a musíme je řešit společně.“

Podle mluvčí komise Kate Wilsonové muselo Japonsko, chce-li odejít z komise koncem června 2019, zaslat do 1. ledna formální oznámení o vystoupení Ministerstvu zahraničí USA, které bude informovat sekretariát komise.

Podle Astrid Fuchsové možná nebylo načasování nejnovějšího náznaku Japonska, že z komise vystoupí, náhodné. Možná očekávalo v předvánoční době menší projevy nesouhlasu. Poté japonská vláda potvrdila, že země Mezinárodní velrybářskou komisi skutečně opouští.

Wildlife Watch je investigativní reportážní projekt National Geographic Society a National Geographic Partners, zaměřený na trestné činy spojené s volně žijícími zvířaty, s přírodou a jejím využíváním. Na adrese  nationalgeographic.org se dozvíte více o neziskovém poslání Společnosti National Geographic. Své rady, názory a nápady k článkům zasílejte na adresu ngwildlife@natgeo.com.

Text: Rachel Fobarová

Související články