Jen 9 metrů dělí Hranickou propast od titulu nejhlubší zatopená jeskyně na světě

Tým speleologů, který zkoumá Hranickou propast, stále ještě nedosáhl na dno. Od titulu „nejhlubší zatopená jeskyně světa" dělí českou propast už jen pouhých devět metrů. Čeští speleologové se zatím nemohli kvůli špatné viditelnosti dostat dál – tedy hlouběji, ale pokračovali v mapování jeskyně, sběru různých vzorků a běžné údržbě lokality.

Ponoření
Ponoření
Zdroj: hranickapropast.cz

„Dokončili jsme náročnou operaci vytahování nekonečně dlouhých kabelů s nefunkčními čidly a připravili panely na fixaci nových vedení," říká David Čani, který posunul laťku zase o kousek výš (vlastně níž), když svým ponorem do 180 metrů nastavil nový český hloubkový rekord! Jeho úkolem bylo (vedle úspěšného vynoření) prověřit prostor v hlubokých částech Propasti. Tam se už brzy vydá na průzkum dálkově řízený robot, který by měl překonat dosavadní nejhlubší ponor – 265 metrů.

O kolik jsi překonal rekord pro české potápěče?

Hodnota rekordu je teď 180 metrů a byl překonán o 10 metrů, v jeskyni s volnou otevřenou hladinou to bylo o 5 metrů. Ale co se mého pohledu na věc týče, pro mě to byla pracovní hloubka a to, že to je český rekord je asi fajn, ale dekompresi to nezkrátí.

Schema Hranické propastiZdroj: J. Novák

Takže je to pro tebe jen číslo?

V podstatě ano, protože při tom ponoru šlo hlavně o to, abych se v této hloubce zorientoval pro následující ponory, které budou ještě hlubší. Zaměřil jsem také osu vedoucí do restrikce v hloubce 200 metrů, kterou nainstaloval Krzysztof a hlavně si vyzkoušel všechnu výstroj. Prověřil jsem i schopnost mého těla, že při samotném pobytu v hloubce a během výstupu bude vše fungovat, jak má.

Dá se u nás překonat taková hloubka ještě někde jinde?

V Česku podobné podmínky jinde nejsou. Ale pokud by samozřejmě někdo lovil číslo jen tak, tak by pro něj určitě nebyl problém zajet někam k moři do pěknější, čistější a teplejší vody s otevřenou hladinou.

Jak dlouho vše trvalo?

Pokud se bavíme o celkové přípravě, tak skoro celou mou potápěčskou kariéru tedy zhruba 20 let. Potápění se věnuji v podstatě celý svůj život, naplňuje mě a řadu let i živí. Posledních pět let se věnuji trochu intenzivněji i hlubším ponorům a právě tyto pracovní sestupy do hloubek okolo 130–160 metrů sloužily jako trénink a příprava k těm hlubším. Pro mě je důležitá hlavně náplň, pokud není dole co dělat, tak mi nedává smysl tam chodit. Hon na rekordy jsem si užil v nádechovém potápění dost.
Ponor k restrikci, tedy 180 metrů, trval celkově osm hodin, přičemž sestup pouhých 9 minut. Samotná činnost na dně zabrala 6 minut a zbytek bylo postupné vynořování a nezbytná dekomprese.

David Čani po vynořeníZdroj: hranickapropast.cz

V jakém stavu jsou dnes přípravy na měření hloubky propasti automatickou sondou?

Přípravy na měření a mapování „maximální" hloubky teď mimo propast probíhají v dílnách BRMLABu a GralMarine. Což jsou naše spřátelené ústavy, dílny, kde se vyvíjí ROVs – dálkově řiditelné miniponorky, které by měly za asistence potápěčů sestoupit do spodní části propasti a tam dělat průzkum. Operační hloubka je okolo 400 metrů a to už je daleko za hranici běžného potápění.

Nic takového tady u nás ještě nebylo. Je to cesta jak definitivně vyřešit otázku problému hloubky propasti?

V minulosti už něco podobného probíhalo, avšak neúspěšně. Vždy vše končilo buď krátkými kabely, nebo komplikovaností prostoru, obzvláště okolo 200 metrů hloubky. Jakýkoli pohyb v jeskyni, ať už potápěče nebo ponorky, je komplikován nejen viditelností či samotným profilem, ale především různými sesuvy kamenů, komplikace přináší i kal či napadané stromy… To samozřejmě na jednu stranu věc komplikuje, ale na druhou stranu přináší o to větší výzvu.

Mohlo by vás zajímat:

Dá se využít nějakých zahraničních zkušeností?

Určitě ano a nejen proto je náš tým mezinárodní a složen ze špičkových potápěčů a vědců. Spolupracujeme s nejlepšími odborníky v daných profesích na světě. Každá oblast naší činnosti vzhledem k extrémnosti prostředí a úkolů vyžaduje opravdu profesionální partnery z domova i zahraničí. Ať už se jedná o výrobu podvodních světel, potápěčských přístrojů, hyperbarickou medicínu, geologii, nebo potápěče samotné…

V současné době například probíhá zkoumání a hydrogeologický průzkum, při kterém se naše základní organizace České speleologické společnosti 7-02 spojila s Mgr. Helenou Vysokou. Ta zpracovala pro účel studia vody v Hranické propasti projekt, s nímž uspěla v rámci soutěže Expedice Neuron pořádané nadačním fondem Neuron, který podporuje vědu a výzkum v České republice.

Na výzkumu se dále podílejí také pracovníci České geologické služby, Univerzity Karlovy v Praze, Českého vysokého učení technického v Praze, Geologického ústavu Akademie Věd, Mendelovy univerzity v Brně, společnosti Arcadis CZ a divize Geotechnika. Výsledkem je koordinovaný sběr vzorků, který provádějí speleopotápěči a následně vědecké zkoumání odebraného materiálu.

Zkrátka všichni věříme, že mapování nových prostor, hydrogeologický průzkum, dosažení rekordní hloubky a vůbec poznání Hranické propasti posuneme brzy o velký kus kupředu.

Související články