Líný žralok je ještě línější, než si biologové mysleli. Přesto umí ulovit i třikrát rychlejší kořist
Vědci se rozhodli změřit rychlost nejpomalejšího mořského žraloka. A podařilo se jim zřejmě odhalit záhadná úmrtí tuleňů na pobřeží oceánu.
Data jim ukázala, že grónský žralok malohlavý "brázdí" oceán rychlostí méně než 1,5 kilometru za hodinu. Ukázalo se, že i když se tento loudavý žralok opravdu "rozjede", nemá šanci ulovit v oceánu ani tuleně. Přesto jsou tuleni na jídelníčku tohoto žraloka nejčastěji. Musí je tedy lovit nějakou lstí, mysleli si biologové. Ale jakou?
Podívejte se na video s těmito velikány:
Nejpomalejší ryba v oceánech
Žralok malohlavý byl mezi odborníky známý svým pomalejším způsobem života, ale "rychlost" jeho pohybů se ukázala ještě o hodně pomalejší, než vědci předpokládali.
Yuuki Watanabev z tokijského Národního institutu pro polární výzkum (National Institute of Polar Research), který se studie účastnil, říká: "Pokud vezmeme v úvahu velikost těla, pak je to nejpomalejší ryba v oceánech." Vědce především překvapilo, že se žralok živí tuleni, když není schopen je ve vodě vůbec dohonit.
Žralok malohlavý (Somniosus microcephalus), kterému se též říká žralok grónský, patří k největším druhům žraloků. Může být dlouhý až 7 metrů a vážit 1 000 kg. Patří mezi nejdéle žijící zvířata - dožívá se až 100 let. Z pohledu rybářů je tento druh žraloků velkým škůdcem, který je připravuje o bohatý úlovek. Při lovu jiných ryb jich uvízne hodně v rybářských sítích. Jeho maso je ale jedovaté, a tak jej rybáři hází zpět do moře. Tvoří až polovinu odpadu. (Wikipedia)
K výzkumu se přidali vědci Kit Kovacsová a Christian Lydersen z Norského polárního institutu (Norwegian Polar Institute). Označkovali žraloky v okolí Špicberk a pozorovali jejich pohyb po oceánu.
Výsledky studie byly publikovány ve vědeckém časopise Journal of Experimental Marine Biology and Ecology, a jsou součástí výzkumu úmrtí tuleňů na pobřežé Špicberků. Vědci si mysleli, že se žralok živí již uhynulými tuleni, ale v žaludcích těchto oceánských dravců se našli tuleni, kteří ještě nebyli mrtví, když je žralok pojídal.
Záhada mrtvých tuleňů odhalena?
Studie odhalila, že tuleni plavou rychlostí 1 metr za sekundu (3 kilometry v hodině), zatímco rychlost žraloka je výrazně menší. Vědci museli brát v úvahu teplotu vody, ve které žralok plave – ta se pohybuje kolem 2 °C. Energie, kterou musí ryba spotřebovávat na regulaci tělesné teploty, by mohla být odpovědí na to, proč se tento mořský predátor pohybuje v ledových vodách tak pomalu.
Jak však dokážouulovit mnohem pomalejší kořist? Vědci mají za to, že věci přišli na kloub: "Tuleni spávají ve vodě, aby se vyhnuli svým hlavním predátorům - ledním medvědům. Ale tak se stávají snadnou obětí žraloků malohlavých."
Vincent Gallucci, odborník na žraloky z University of Washington, vysvětloval BBC Nature, že tito žraloci nepotřebují sežrat celou kořist najednou. Dokážou se na ni přisát a utrhnout kus masa. Je to pro něj snazší na svoji kořist vyčkávat až do okamžiku, když se sama přiblíží. Vědci se domnívají, že tento žralok stojí za záhadnými úmrtími tuleňů. Na všech mrtvých a zohavených tělech byly stejné stopy – maso obětí bylo vykousnuto šroubovitým pohybem. Takto usmrcení tuleni byli opakovaně objevováni na severním a východním pobřeží Velké Británie. Více se dočtete na serveru BBC.
V další fázi výzkumu chtějí biologové v oceánu nastražit kameru, aby se mohli o svých hypotézách přesvědčit. Mohli by totiž vidět jeden z nejpomalejších lovů v přírodě.
Úvodní fotografie: Wikipedia (líný žralok je tak slavný, že zdobí i grónské poštovní známky)
