Nohy jako hrom

Brontomerus mcintoshi se vyznačoval neobvykle silnými končetinami, které zřejmě využíval k nakopávání soků i predátorů.

Nohy jako hrom
Nohy jako hrom
Zdroj: archiv

V Americe našli paleontologové dosud neznámý druh dinosaura, který se vyznačoval velice silnými stehny. Své masivní nohy mohl podle vědců, které cituje list The Independet, používat k boji se soky ve stádu i k odrážení predátorů.

Umělecká rekonstrukce z University College London

Nováček, který dostal jméno Brontomerus mcintoshi, byl objeven v Utahu už v 90. letech, ale teprve nyní se podařilo dokončit rekonstrukci a popis dinosaura byl zveřejněn v časopise Acta Palaeontologica Polonica. O nález se zasloužil mezinárodní tým z Velké Británie a USA.

Příslušník skupiny dlouhokrkých sauropodů, do které patřil i Diplodocus and Brachiosaurus, žil před 110 miliony let, v období rané křídy, a pravděpodobně se adaptoval, aby se ubránil dravcům, jako byl Deinonychus a Utahraptor.

Zkamenělé kosti dvou jedinců, dospělého a mláděte, byly zachráněny týmem z Oklahomské univerzity a a Sam Nobel Museum z naleziště, které se nedlouho předtím stalo terčem loupežného nájezdu, který některé nálezy poškodil. Paleontologové spekulují, že jde o ostatky matky a jejího potomka. Samice mohla vážit kolem šesti tun a dosahovat délky14 metrů. Mládě pak bylo jen asi 4,5 metru dlouhé a vážilo 200 kilogramů.

Deinonychus dosahoval délky kolem 3,5 metru

Paleontologové spekulují, že čím větší vzorek je matka a mladší by vážil asi šest tun o velikosti velkého slona, a měří 14 metrů na délku. Živočich se pak vyznačoval největšími svaly u končetin mezi sauropody.

Název Brontomerus vznikl spojení výrazů z řečtiny pro hrom a stehno doplňuje druhové jméno mcintoshi, které bylo vybráno na počest Johna "Jacka" McIntoshe, penzionovaného fyzika z Wesleyan University v Connecticutu, který se amatérsky celý život s nadšením věnoval paleontologii.

 

"Brontomerus mcintoshi je charismatický dinosaur a znamená pro nás vzrušující objev," uvedl Mike Taylor, výzkumný pracovník University College v Londýně.

"Když jsme rozpoznali divný tvar kyčle, uvažovali jsme, co je toho příčinou a dospěli jsme k závěru, že kopání je nejlogičtějším vysvětlením. Zřejmě se tak kopali dva samci v klání o samice, a bylo by divné, kdyby tu samou techniku nepoužil i při obraně proti predátorům," vysvětlil Taylor.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články