Pořád nestíháte? Nejste sami, čas chybí lidem po celém světě. Můžeme to změnit?

Také nemáte dost času na svou rodinu, přátele, koníčky a připadá vám, že svůj život nežijete tak, jak byste si přáli? Pocit věčného „nestíhání“ a časového tlaku přiměl mladého německého dokumentaristu Floriana Opitze hledat příčiny a možná řešení tohoto problému moderní společnosti.

Pořád nestíháte? Nejste sami, čas chybí lidem po celém světě. Můžeme to změnit?
Pořád nestíháte? Nejste sami, čas chybí lidem po celém světě. Můžeme to změnit?
Zdroj: archiv

Jedno je jisté – lidé jsou v zajetí rychlosti moderního světa, a přestože používají technologie, které by jim měly čas šetřit, mají ho stále méně. Opitz s kamerou objel celý svět. Navštívil odborný seminář, rozebíral s psychologem syndrom vyhoření, setkal se s novinářem, který se dobrovolně vzdal mobilu a internetu, hovořil se sociologem, pátral v různých sférách byznysu a mediálního světa.

Čas je jen jeden

Protipól neblahého trendu pak nalezl u lidí, kteří se rozhodli své životy zpomalit a žít ve větším souladu s přírodou. Jednou z destinací, kde se Opitz zastavil, byl i Bhútán, který kvalitu života poměřuje v souladu s buddhistickou naukou ukazatelem „hrubého národního štěstí“. Opitzovo putování natočené formou hravého osobního deníku ozvláštňují originální animace a další pozoruhodné postupy při práci s obrazem.

Máme nejmodernější technologie, které nám mají šetřit čas. Přesto ho máme snad stále méně. Zdroj: Archiv festivalu Jeden svět

Dokument Rychlost - hledání ztraceného času se promítá na festivalu Jeden svět (4. – 13. března 2013) v Praze a následně v dalších městech České republiky. V Praze jej můžete vidět 8. března od 20:00 ve Světozoru (malém sále) nebo 10. března od 17:00 taktéž ve Světozoru (ve velkém sále). Více informací najdete na webu festivalu.  

Naše společnost funguje na nezpochybnitelných zákonech rychlosti, efektivity a lidé se mu přizpůsobují. Leckdy jim nic jiného nezbývá. Ale ne všichni. Někteří lidé, některé společnosti a některé kultury fungují jinak. Je proto dobré se s tímto naprosto odlišným a pro mnohé nepředstavitelným životním stylem alespoň letmo seznámit. Uvidíte, že ne všechno je tak samozřejmé, jak by se na provní pohled mohlo zdát.

Své o tom ví i autor knihy Chvála pomalosti Carl Honoré. Jeho pomalá filozofie je docela osvěžujícím kontrapunktem k současné zběsilé době. Historie "zrychlování" našeho světa je neúprosná, přesto existují ostrůvky "pomalého bytí": a nejen na Východě, jak by se mohlo na první pohled zdát.  

Podívejte se na ukázku z dokumentu Rychlost - hledání ztraceného času:

  

Chceme víc a víc

Jedna cesta z kola ven se přímo nabízí - dlouhověkost. Lidé si raději prodlouží život, i když bude uspěchaný a plný stresu. Před několika lety se (hlavně v USA) objevilo silné hnutí, jež tvrdilo, že našlo cestu k dlouhověkosti. Opíralo se nejen o instinkt, ale také o výsledky několika vědeckých studií, které naznačovaly to stejné. Jedním z největších zastánců hladovění je v USA známý Aubrey de Grey z institutu SENS. Podle nejnovějších poznatků se ale zdá, že je na velkém omylu.

Americká studie z loňského roku zveřejněná v prestižním časopise Nature zasadila těžkou ránu zastáncům této teorie. Vědci čtvrt století sledovali dvě skupiny makaků, z nichž jedna byla na normální stravě, druhá pak dostávala o 30 procent kalorií méně. Zvířata z obou skupin se ale dožila stejného věku. Předchozí podobné výzkumy u laboratorních krys a myší přitom zjistily, že omezení kalorií v jejich stravě těmto hlodavcům prodlužuje život o 30 až 40 procent. V roce 2009 pak vědci z Wisconsinské univerzity dospěli k podobnému závěru u makaků, kteří jsou lidem geneticky bližší než krysy či myši.

Delší, to ano. Ale lepší?

Žijeme sice déle než naši předci, ale roky navíc trávíme spíš bojem s nemocemi. Zjistil to celosvětový průzkum. Lidé dnes žijí průměrně o desetiletí déle než v roce 1970, ale většinu těchto „bonusových“ let stráví bojem proti takovým nemocem, jako je rakovina. Vyplývá to ze studie vypracované na základě celosvětového průzkumu zdraví a zveřejněné ve čtvrtek v lékařském časopise The Lancet. Do roku 2010 se průměrná délka života mužů prodloužila o 11,1 roku v porovnání s rokem 1970 a u žen o 12,1 roku. Ale jak žijeme déle, větší části našich životů kazí nemoci a neinfekční choroby, jako je rakovina nebo nemoci srdce, si vybírají čím dál tím víc obětí.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články