Pravěký facebook: sociální sítě fungovaly už před počítači

Původ sociálních sítí sahá až do pravěku a svým způsobem zakládá lidskou historii. Sociální sítě člověk používal odjakživa, a ani k tomu nepotřeboval internet nebo počítač.

Pravěký facebook: sociální sítě fungovaly už před počítači
Pravěký facebook: sociální sítě fungovaly už před počítači
Zdroj: archiv

Moderní „lovci a sběrači“ loví prostřednictvím facebooku „přátelství“ atraktivních žen a sbírají „lajky“. Občas se také shovívavě pousmějí těm dříve narozeným, kteří si se sociálními sítěmi zrovna netykají, protože jsou „sto let za opicemi“. Možná si v té chvíli ani jedna strana neuvědomí, že původ sociálních sítí je ještě o „pár let“ starší a svým způsobem zakládá lidskou historii. „Zjistili jsme, že moderní lidé dělají prostřednictvím tzv. sociálních sítí to, co jsme dělali vždy – nemyslím tím před facebookem, ale před příchodem zemědělství,“ říká J. Fowler, spoluautor nové vědecké studie a ještě slavnější knihy Connected.

 

S dovolením sdílím

… patří k nejčastějším facebookovým výrazům. Používá se v případech, kdy někdo sdílí na zdi obzvláště vypečený vtip a my mu ho nechceme „ukrást“, ale „půjčit si jej“. Obyčejně to funguje jako půjčka na oplátku: pobavíme své přátele, „původnímu autorovi“ zvýšíme prestiž, a oplatíme mu třeba tím, že mu budeme pozorně „lajkovat“ statusy. Jinými slovy: sociální sítě podle antropoložky C. Apicelly pravděpodobně přispěly k evolučnímu rozvoji spolupráce, jelikož na základě určitých vztahů držely pospolu skupiny lidí, které vzájemně kooperovaly. Pokud byste totiž místo vtipů sdíleli s ostatními jídlo – a nikdo by vám to ničím neoplatil – pravděpodobně byste na tento „ryzí altruismus“ brzy zašli.

Med a Cukrberg

Struktura vztahů předmoderní sociální sítě byla podrobněji zmapována nikoliv pomocí „Cukrberga“, ale prostřednictvím sladidla přírodního – medu. Ten totiž patří mezi nejoblíbenější pochoutky kmene Hadza, který žije izolovaně v severní Tanzanii a živí se lovecko-sběračským způsobem – podobně jako lidé před 10 000 lety. Tým vědců kolem antropoložky C. Apicelly během 2 měsíců navštívil 17 táborů a detailně prostudoval 205 dospělých. V první úloze vědci zjišťovali, se kterými lidmi by Hadzové rádi žili v příštím táboře. Ve druhé každému z nich rozdali 3 „medové tyčinky“ s douškou, že je mohou darovat komukoliv v jejich táboře. A konečně ve třetí úloze byla možnost si med ponechat – a nebo je anonymně dát na společnou hromadu, ze které by se poté podělilo celé tábořiště.

Hadzové: Přidat do přátel

Na základě analýzy těchto vztahů vytvořili vědci „sociální mapu“, na níž byla zřetelně oddělena skupina, která spolupracovala, od skupiny nespolupracujících „egoistů“, kteří však také „drželi při sobě“. Podobně jako v moderních společnostech se ukázalo, že větší vzdálenost mezi jedinci zvyšovala vzdálenost sociální. Pravděpodobnost přátelství pak naopak rostla nejen s podobností věku, oblíbeného jídla, ale třeba i síly stisku ruky. „Hadzové jsou v tomto jako my,“ říká J. Fowler: „Lidé jsou mezi ostatními druhy neobvyklí tím, že formují s ostatními z našeho druhu dlouhodobé svazky, které neslouží k rozmnožování. Nejde nám tedy pouze o sex a příbuzenské vazby, ale také o přátelství…

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články