Proč mají tygři pruhy? Záhadu rozluštil až kryptolog a "otec informatiky"
O Alanu Turingovi se někdy s nadsázkou mluví jako o muži, který porazil nacistické Německo. A ve volné chvíli vyluštil záhadu, proč mají tygři pruhy a levharti kolečka.
Turing byl v prvé řadě matematik a kryptolog – luštil a vytvářel šifry. V době II. světové války byl v týmu, který vymyslel šifrovací přístroj, který prolomil německý šifrovací stroj Enigma. Díky tomu se Britům podařilo několikrát Hitlerovi zasadit citelnou ránu. Díky svým objevům na poli informatiky se dnes považuje za jejího otce. A co ty tygří pruhy?
Turing se pomocí informatiky pokoušel vysvětlovat i řadu otázek jiných vědeckých oborů. Jedním z témat, která ho bavila, byly velké kočkovité šelmy a jejich maskování. Kde se berou u tygrů jejich pruhy? Na tuto otázku odpověděl pomocí tehdy nedoložitelné konstrukce.
Programátor měl pravdu
Předpověděl existenci dvou látek, které nazval morfogeny. Ty odpovídají za tmavou barvu vzoru a světlou barvu podkladu. Turing tuto teorii nazval „reakčně difúzní rovnicí“. Jeden z morfogenů měl být aktivátorem barvy, druhý zase jeho potlačovatelem. Aktivační látka podle Turinga zodpovídala za tmavé skvrny, inhibiční zase za jejich neexistenci. Vzor vzniká díky nestejné rychlosti šíření obou látek kůží a interakcí obou morfogenů v těle. Tato teorie byla dlouhá léta jen teorií, ale před několika dny se našly důkazy.
V únorovém čísle časopisu Nature vyšle článek biologů z prestižní londýnské King's College. Ti studovali vývoj myších embryí a zjistili, že na ně opravdu působí dvojice chemických látek, které řídí barevnost mláďat. Celý proces funguje velmi podobně, jak to před 60 lety předpověděl Turing. Vědci ale dokázali tento jev dokonce ovlivnit – měnili barevnost myši tak, jak chtěli.
Záhada pruhů
Tím se vysvětlilo, jak tato kresba vzniká. Ale stále zůstává otázka, proč ji vlastně tygr má a také, proč vypadá tak, jak vypadá. Klasické přírodovědné teorie říkají, že funguje jako maskování. Tři barevné pruhy vedle sebe údajně není ve vysoké trávě téměř vidět a působí jako dokonalá kamufláž.
To ovšem vůbec nevysvětluje, proč pruhy zůstávají i tygrům, kteří ve vysoké trávě nežijí – a těch je dnes většina. Ussurijští tygři jsou pruhovaní stejně jako bengálští, ale pohybují se v místech, kde vládne sníh.
Proto se dnes hledají i jiná vysvětlení. Například, že pruhy mají zesilovat „děsivost" tygřího vzhledu – což se může hodit zejména proti zvířeti, které je pro tygra největším nepřítelem. Tedy proti jinému tygrovi.
Je ale také možné, a dokonce víc než pravděpodobné, že tygří maskování není vyvinuto proti člověku. To, že tygra vidíme, je vlastně naše chyba, respektive ukázka toho, jak precizně a úsporně evoluce pracuje. Většina tvorů, kteří tvoří tygří kořist (krávy, buvoli, antilopy), totiž vidí jen černobíle; pruhy na ně tedy zřejmě působí úplně jinak, než na člověka…
